25. 3. 2023 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled (Pavel Hadroušek, Fio banka)
Rostoucí náklady na energie, jejich nestabilní dodávky i touha se vymanit ze závislosti na plynu z Ruska vede řadu lidí i firem k investicím do alternativních zdrojů energie. Instalace solárních panelů se stává jednou z možností. Výhody jsou nasnadě – úspora objemu odebírané elektřiny, snížení uhlíkové stopy a zvýšení energetické soběstačnosti. Před samotnou realizací je ale důležité znát i další aspekty, dopady a povinnosti, které jsou s takovou investicí spojeny.
Ještě před pár dny byla při instalaci fotovoltaiky nad 10 kWp a při výrobě elektřiny pro následný prodej spotřebiteli potřeba speciální licence od Energetického regulačního úřadu. 10 kWp nyní sotva odpovídá výkonu fotovoltaické elektrárny (FVE) pro větší rodinný dům. 24. ledna 2023 však nabyla účinnosti novela energetického zákona zvyšující tuto hranici na 50 kWp. Zvýšila se také hranice, od které je pro udělení licence vyžadována osoba s odbornou způsobilostí, a to z 20 kWp na 50 kWp. Pokud i tak povinné licenci podléháte, počítejte s dalšími povinnostmi (například s reportováním výkazů o výrobě elektřiny).
Dále je nutné počítat s nárůstem administrativy v oblasti daní. V případě prodeje elektřiny konečnému spotřebiteli (například nájemci), případně pokud by výkon instalované FVE převýšil 30 kW (i pro případ pouze vlastní spotřeby či dodání do distribuční soustavy), se stáváte plátci (až na specifické výjimky) daně z elektřiny. S tím jsou spojeny standardní povinnosti, jako jsou registrace k dani z elektřiny u místně příslušného celního úřadu a podání přiznání a odvedení daně do 25. dne následujícího měsíce, za který vznikla povinnost daň přiznat. Daň aktuálně činí 28,30 Kč za jednu vyrobenou MWh a je běžně kalkulační položkou prodejní ceny elektřiny (v případě prodeje).
Co s nespotřebovanou elektřinou? Aktuálně je častým řešením odevzdávat drobné přetoky do distribuční sítě zdarma, případně je odprodávat za předem stanovenou cenu společnosti, která přetoky vykupuje. Některé společnosti zohledňují při odkupu spotové ceny elektřiny, není to však pravidlo. V tomto kontextu je dobré upozornit ještě na chystanou novelu vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou. Její návrh pracuje s možností komunitně sdílet vyrobenou elektřinu, nicméně zatím míří pouze na sdílení v rámci bytových domů.
Pořizovací náklady začínají v průměru na 30 tisících Kč za jeden instalovaný kWp. Pokud je součástí systému také baterie, pohybuje se pořizovací cena zhruba na 50 tisících Kč za jeden instalovaný kWp. Aktuálně je spuštěných několik dotačních programů, v rámci kterých je možné žádat o dotace na pořízení FVE podnikatelskými subjekty (například OPTAK, RES+ nebo NPO). OPTAK poskytne 45-65 % výdajů, u RES+ a NPO je možné získat až 35 % způsobilých výdajů na solární panely a až 50 % na baterie. Získaní dotace a její výše záleží především na velikosti podniku, způsobu provedení a místu realizace. Čerpaná částka či kompenzované náklady na provedení jsou často zastropované. U některých dotačních programů (NPO) byly již vyčerpány alokované zdroje, projekty jsou tak umisťovány do takzvaného zásobníku a jedná se s Evropskou komisí o navýšení kapacity.
Pokud jde o FVE umístěnou na stávající stavbu, je pro povinnost stavebního povolení opět rozhodujícím faktorem výkon instalované FVE. Doposud byla hranice nastavena na 20 kWp. V jednom balíčku s novelou energetického zákona vešla v platnost novela stavebního zákona zvyšující tento limit na 50 kWp. Od konce ledna se tak můžeme těšit z částečné úlevy od byrokracie i u větších projektů podnikatelských subjektů, ne pouze u domácích fotovoltaik.