Jak omezit volatilitu portfolia? Stačí pár jednoduchých opatření

Schopnost, respektive ochota riskovat je jedním z nejpodstatnějších faktorů ovlivňujících rozhodování investorů při budování portfolia. Během dlouhodobého býčího trendu může být ochota riskovat vysoká, a když se trhy naopak řítí z kopce, je těžké být hrdinou, který investuje do rizikových aktiv s cílem maximálně vydělat.

Nejde pouze o akcie, ale právě akcie jsou nástrojem, u kterého se (ne)ochota riskovat projeví nejvíce, protože akcie nejvíce ovlivňují volatilitu celého portfolia. Na co je tedy při stavbě portfolia potřeba klást důraz?

Jednoduchost

Během medvědích trhů se často objevují různé strategie a produkty, které slibují růst v době všeobecného poklesu. Jejich problém je jednak v přílišné složitosti a vysokých nákladech, a jednak v tom, že je nelze využívat jako dlouhodobé investice. Nejjednodušším způsobem, jak snížit volatilitu, je přitom nákup nástrojů s pevným výnosem, jako jsou dluhopisy.

Je potřeba mít na paměti, že kromě ztrát to omezí i celkové výnosy. Index S&P 500 v letech 2007-2009 ztratil 56 %, ale za dalších 10 let vydělal přes 300 %. Kombinace S&P 500 a dluhopisů (50 na 50) ztratila v průběhu finanční krize jen 24 %, ale pak vydělala jen 150 %. To je cena za klidnější spánek v časech propadů na trzích.

Korelace

Investor by se měl snažit investovat do aktiv, která vzájemně příliš nekorelují. A nemusí jít vždy o různé druhy aktiv. Z pohledu na výnosy amerických akcií (S&P 500) a akcií na rozvíjejících se trzích (MSCI Emerging Markets) je patrné, že roční výnosy od roku 1988 jsou téměř stejné, ale volatilita akcií na rozvíjejících se trzích je téměř dvojnásobná.

Kombinace těchto dvou indexů (75 % S&P 500, 25 % MSCI EM) přitom přinese jak snížení celkové volatility, ale také trochu překvapivě (byť mírné) zvýšení ročního výnosu. Pro někoho může být problémem pravidelné rebalancování takového portfolia, aby byl poměr indexů stále na požadované úrovni.

Investiční horizont

Není žádnou novinkou, že delší investiční horizont umožňuje lepší celkové výsledky. Ten, kdo investoval den před krachem Lehman Brothers, by nyní mohl být bezmála 200 % v plusu, ačkoli by musel přečkat pokles o 45 % v průběhu šesti měsíců. Tabulka shrnuje, jak se s délkou investice zvyšuje pravděpodobnost úspěchu. A i když to jsou historické údaje, období je dostatečně dlouhé na to, aby nabídlo solidní představu o pozitivním vlivu delších investičních horizontů.

Když má člověk dost času na investování a nemusí sledovat výnosy na denní nebo týdenní bázi, přináší mu to i psychologickou výhodu. Ztráty totiž dělají lidskému mozku mnohem větší starosti, než jakou radost vyvolávají dosažené zisky. Takže ten, kdo se nemusí dívat na své výsledky příliš často, je více v klidu a dělá méně chyb. A kdo dělá méně chyb, je nakonec úspěšnější.