Proč (někteří) lidé nikdy nebudou dobrými investory

Problém spočívá například v tom, že se lidé, byť mají zainvestováno, nevěnují samotnému investování, tedy tomu:

• jak fungují trhy,
• jak fungují jednotlivé firmy a odvětví,
• aby se drželi jednoduchých strategií a produktů, kterým rozumí,
• aby nakupovali za atraktivní, nebo alespoň přiměřené ceny.

Namísto toho mysli investorů zhusta zaměstnávají:

• závist (ostatní vydělávají více),
• napodobování (investuji do toho, co nakupují ostatní),
• predikce (budoucnost trhu, cen, ekonomiky, politiky),
• strach (co když přijdu o budoucí růsty),
• lítost (chyby minulosti),
• odmítání (neochota přijmout současné chyby a realitu jako takovou),
• zabředávání (do informačního šumu).

A aby toho nebylo dost, nepořádek nezůstává v jejich myslích, ale propisuje se i do jejich činů. Zpravidla v podobě:

• (příliš častého) obchodování,
• přehnané euforie (z krátkodobých úspěchů),
• vysmívání se ostatním investorům, kteří za poslední týden mají horší výsledky (typicky na sociálních sítích, v diskuzních fórech a podobně).

Když jsou investoři zaneprázdněni uvedenými tělesnými i duševními procesy, mají jen sotva čas na investování samotné. Řešením je ubrat ve všech směrech, jakkoli uvedené překážky na cestě k úspěchu na trzích jsou svou povahou navýsost lidské. Výsledky stojí za to.