Sen o tvrdém brexitu se zamlžuje. Toto je pět variant (ne)dohody Londýna s Bruselem

Když britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová 17. ledna 2017 vystoupila s dlouho očekávaným projevem o brexitu, oznámila, že nechce, aby byla země jednou nohou v EU a jednou mimo ni. Vyloučila "měkký brexit" a oznámila, že Británie opustí jednotný evropský trh. Uplynul rok a šest měsíců a sen o "tvrdém brexitu" se začíná pomalu, ale jistě rozpadat.

Současný, téměř stostránkový plán na budoucí podobu vztahů Británie s EU počítá s přijetím společných pravidel u volného pohybu zboží a vyhnutí se vytvoření hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Dohoda by měla být podepsána v říjnu letošního roku a neměla by se vztahovat na obchod se službami. Ačkoli Británie EU opustí v březnu 2019, v následujícím dvouletém přechodném období by dodržovala pravidla EU, ale nemohla by ovlivňovat dění v jejích institucích a agenturách. V těchto dvou přechodných letech by pak měl Londýn jednat s EU o dohodě o budoucích vztazích. Stěžejním bodem plánu je ukončení volného pohybu osob po přechodném období v prosinci 2020.

Nepopulární návrh

Návrh se však nelíbí zastáncům "tvrdého brexitu" ani londýnské City. Kritiku návrhu sklidila britská politička také od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Theresa Mayová podle něj tímto plánem zhatila obchodní dohodu mezi USA a Spojeným královstvím.

Plán rovněž vyvolal sérii rezignací, a to poté, co pro něj Mayová zajistila podporu ve vládě. Na post ministra pro brexit rezignoval David Davis, který funkci vykonával od roku 2016. Davis je zastáncem "tvrdého brexitu" a plán je podle něj příliš měkký. Svou rezignací chce Davis docílit většího tlaku na vládu, aby nečinila další ústupky ohledně brexitu. Jeho nástupcem se stal bývalý advokát a poslanec konzervativní strany Dominic Raab.

Dalším, kdo "měkký" plán neustál, byl ministr zahraničí Boris Johnson. V rezignačním dopise, který Mayové zaslal, uvádí, že sen o "otevřené, ven hledící globální ekonomice" umírá. Dle něj hrozí pouze polovičatý brexit, v důsledku kterého by se Británie stala kolonií EU. Jeho post zastal nově ministr zdravotnictví Jeremy Hunt, který byl dříve zastáncem setrvání země v EU, nyní je ale stoupencem odchodu.

Dalšími, kdo v reakci na plán odstoupili z funkcí, byli Maria Caulfieldová a Ben Bradley, místopředsedové konzervativní strany.

Otázky britských firem

Stále větší nervozita a netrpělivost panují i mezi firmami ve Spojeném království. Britská obchodní komora zveřejnila seznam 24 otázek, které jsou pro firmy stěžejní. Zahrnuje otázky týkající se DPH, cel a předpisů. Firmy v těchto oblastech nemají o nic jasněji než v době krátce po referendu. Mezi otázky patří například to, zda bude zboží podrobeno novým postupům a zda bude na hranicích docházet ke zpoždění, dále také otázky spojené se zaměstnáváním pracovníků ze zemí EU. Některé významné společnosti (Airbus, BMW) rovněž uvedly, že opuštění EU bez dohody by mohlo vést k přesunu jejich výroby mimo Británii.

A co občané, kteří si brexit v referendu odhlasovali? Záleží na tom, jak se jich zeptáte. Když se společnost Opinium dotazovala, zda chtějí mít přístup k jednotnému trhu EU i za cenu volného pohybu pracovní síly, 39 % bylo pro setrvání na jednotném trhu a 35 % pro ukončení volného pohybu, tedy celkově vyjádření pro měkký brexit. Když ale společnost ORB položila otázku, zda je důležitější kontrola nad přistěhovalectvím než přístup k jednotnému trhu, 44 % s tímto tvrzením souhlasilo a jen 42 % nesouhlasilo (tvrdý brexit).

Nyní je řada na Evropské unii, aby k plánu zaujala stanovisko. Unijní vyjednavač Michel Barnier již dříve avizoval, že plán bude důkladně prostudován, návrhy však musejí být uskutečnitelné.

Varianty vývoje

Jaký bude další vývoj? Až do předminulého týdne se události okolo brexitu v předchozích třech, čtyřech měsících odehrávaly podle zavedeného scénáře, který však nevedl k požadovanému cíli, tedy dosažení alespoň elementárních obrysů dohody mezi Británií a EU o tom, jaké budou jejich vztahy po 29. březnu 2019, kdy by země měla přestat být členem EU.

Rozpolcená Konzervativní strana, uprostřed které tápající Mayová marně zápasí s ubíhajícím časem, čímž se stále více ocitá pod tlakem jak těch, kteří stále považují brexit za dobré řešení, tak těch, kteří se snaží jej za každou cenu ještě zvrátit a věří v zázrak, že se podaří Británii v EU ponechat, nenabízí pro jednoznačné řešení odpovídající zázemí.

A když přišla předsedkyně vlády s návrhem, který byl za dané situace více než rozumný a počítal s vytvořením zóny volného obchodu s EU, reagovali zastánci "opravdového brexitu", tedy tímto úkolem speciálně pověřený ministr a hlavní vyjednavač (který nikdy nebyl s to být opravdovým partnerem svému evropskému protějšku Barnierovi) David Davis a svérázný ministr zahraničí Boris Johnson, rezignací na své vládní posty.

V podmínkách britské bezradnosti a neschopnosti obsahově naplnit to, co mírná většina britské populace před více než dvěma lety požadovala, je těžké identifikovat hlavní motivy rozhodnutí obou politiků. Je to nepřekročitelná míra jejich zásadovosti, jež jim neumožnila se ztotožnit s návrhem Mayové? Nebo se jedná pouze o politický krok, jehož konečným cílem je šéfku vlády svrhnout a nastolit podmínky opravdového oddělení Británie od EU?

Pět scénářů

S jakými možnostmi je tedy nyní možné pracovat, zvláště když již alespoň došlo k obecné shodě nad podmínkami rozvodu? Zásadní možnosti jsou dvě – rozchod s dohodou a rozchod bez dohody. V případě rozchodu s dohodou se nabízejí nejrůznější varianty jeho měkkosti či tvrdosti, respektive toho, jak intenzivní budoucí vztahy Británie s EU mají být.

Je zřejmě naivní očekávat, že bude rychle vytvořena nějaká nová dohoda, ušitá na míru nastalé situaci. K té by mohlo dojít snad s větším časovým odstupem, až vášně na obou stranách vyprchají a až se Británie ukáže být přesvědčivějším a čitelnějším partnerem. Jedním z limitů této dohody bude úpěnlivá snaha všech zbývajících států EU, aby v rámci této dohody náhodou Británie neměla komfortnější a výhodnější podmínky, než když byla v EU.

Druhou variantou pro Británii je stát se členem Evropského hospodářského prostoru prostřednictvím obnovení členství v EFTA (Evropské sdružení volného obchodu). Zde by se Británii zachovával velký prostor pro vstup na vnitřní trh unie, ale za podmínek, které by země prakticky nemohla ovlivnit (což je nepřijatelné pro zastánce tvrdého brexitu).

Třetí variantou je sada bilaterálních dohod po vzoru Švýcarska, je však naprosto neproveditelné k těmto dospět během následujícího půlroku.

Čtvrtou variantou je dohoda o partnerství s EU (kterých však má unie uzavřeny desítky a žádné zvláštní privilegium z nich neplyne, rozhodně ne v míře byť jen přibližně srovnatelné s britskými možnostmi na vnitřním trhu v současnosti).

Pátá, velice provizorní varianta se nyní může zdát být docela pravděpodobná. Je jí prodloužení přechodného období přes nyní stanovený horizont prosince 2020, a to s vírou, že se během této doby "něco stane".

Scénář mimo dohodu rovná se anarchii, na které musí nutně Británie drasticky ztratit. Tato varianta předpokládá uzavření odchodu země se všemi náklady jdoucími na vrub britské strany a fakt, že první vteřinou 30. března 2019 se Spojené království stává běžnou třetí zemí, vůči EU bez jakékoli výhody (s výjimkou udržení výsad, které jsou součástí přechodného období). A bude na Británii, zda bude iniciovat uzavření nové dohody s EU, nebo se obrátí na globální křižovatce jiným směrem. Uzavření takovéto dohody ovšem nějakou dobu (odhadem řádově jednotky let) potrvá, přičemž do té doby bude mít Británie vstup na evropský trh za podmínek, na které byla 45 let zvyklá, významně pozastavený.

Autory článku jsou ekonomové Petr Zahradník a Tereza Hrtúsová z České spořitelny.

Spojené království
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Mezinárodní obchod
Přestat sledovat
Analytici ČS
Přestat sledovat
Petr Zahradník
Přestat sledovat
20. 4. 2021 17:01
Štěpán Křeček (BH Securities): Největší vliv na vývoj trhů má nabídka peněz. Pokud přetrvá,…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
20. 4. 2021 12:31
Zajištění proti inflaci? Třeba i levná hypotéka, vysvětluje expert
České státní dluhopisy
Přestat sledovat
Hypotéky
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Výnosy
Přestat sledovat
Zajištění
Přestat sledovat
19. 4. 2021 14:40
Investorský magazín: Jsou high yield dluhopisy nebo akcie Coinbase zajímavou volbou pro drobné…
Bitcoin
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Firemní dluhopisy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
17. 4. 2021 20:31
Lukáš Novotný (WOOD & Company): S&P 500 může projít korekcí, prudké poklesy ale i díky pozitivnímu…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat