Je klasická diverzifikace mrtvá?

Globalizace v minulých letech vedla k růstu přeshraničních finančních toků, integraci spotřebitelských trhů a zmenšování rozdílů mezi jednotlivými společnostmi, zeměmi a regiony. Dnes je ovšem svět v důsledku obratu v politice některých velkých zemí mnohem více fragmentovaný, přičemž USA a Čína si jdou jako největší mocnosti po krku. Na trzích je patrné, jak se zvětšují rozdíly ve výnosech v různých regionech, což znamená nové výzvy mimo jiné i v oblasti diverzifikace.

Pokud budou chtít investoři vytěžit ze situace maximum, budou například muset investovat do technologií nejen v USA, ale také v Číně, protože oba trhy jsou sice motorem globálního růstu a nabízejí zajímavé možnosti, ale stojí na opačných pólech politického spektra. Pandemie v jednotlivých zemích ještě znásobila potřebu se separovat, což prohlubuje protekcionistické trendy a rozdíly v rámci regionů.

To vše přispívá k tomu, že diverzifikace prostřednictvím investic do jednotlivých tříd aktiv již nemusí splňovat svůj účel. Mnohem efektivnější tak podle analytiků z BlackRock může být diverzifikace do různých sektorů a regionů, respektive zemí.

Mnoho investorů však zatím zůstává u starého modelu diverzifikace podle tříd aktiv. Základní stavební kameny takových portfolií, jako jsou například státní dluhopisy, však již nemohou poskytovat takovou ochranu proti výkyvům na akciovém trhu, jako tomu bylo v minulosti. Do budoucna by naopak mohly být z hlediska diverzifikace zajímavé například státní dluhopisy Číny, případně dluhopisy vázané na inflaci.

"Myslíme si, diverzifikace podle tříd aktiv nebude napříště fungovat. Analýza na úrovni sektorů a zemí (respektive regionů) je zásadní pro pochopení strukturálních limitů, které otestuje až vývoj po pandemii nemoci covid-19. V portfoliích vidíme větší prostor například i pro private equity projekty, které mohou nabídnout lepší diverzifikaci a expozici na trendy v reálné ekonomice," říká analytička z BlackRock Maura Farley.

Zdroj: BlackRock