5 rozhodnutí, která čekají každého investora
Začátky na trzích bývají složité. To, co se na demo účtech jevilo jako hračka, se s přechodem k reálným penězům stává komplikovaným a stresujícím. Investoři by proto na trh měli vstupovat po patřičné přípravě. Výchozím bodem může být třeba hledání odpovědí na následujících pět otázek.
1. Vstoupit na trh, nebo čekat na lepší příležitost?
Když ceny aktiv rostou, nechtějí investoři nakupovat, protože věří, že trh projde korekcí, a jim se tak naskytne lepší příležitost k nákupům. Když ale trhy začnou klesat, vyčkávají s nákupy pro změnu proto, že nevědí, kde se nachází dno. S takovým přístupem ovšem nenakoupí nikdy. Řešení je přitom jednoduché, je jím pravidelné investování bez ohledu na to, kam trhy zrovna míří. Časovat trh je extrémně těžké, a průměrování nákladů se tak jeví jako nejúčinnější strategie.
2. Být vlastníkem, nebo věřitelem?
Váhání mezi akciemi a dluhopisy se vzhledem k situaci na trzích může jevit jako ztráta času. Otázka, zda být (raději) spoluvlastníkem, nebo věřitelem, je ale legitimní. Hledání odpovědi se odvíjí od toho, co investor očekává. Pokud investuje dlouhodobě a je ochotný podstoupit zvýšené riziko, budou mu vyhovovat akcie. Pokud nicméně chce snížit kolísavost tržní hodnoty svého portfolia, měl by do něj zařadit i dluhopisy. Moc na nich sice asi nevydělá, jako zajištění portfolia ale stále fungují.
3. Vsadit na růst, nebo na hodnotu?
Růstové akcie v posledních letech jasně porážejí hodnotovou konkurenci, je ale otázka, zda je jejich posilování udržitelné. Stačí se podívat na ocenění některých titulů, třeba v technologickém odvětví. Hodnotové akcie vyšly z módy, řada zkušených investorů je ovšem přesvědčená, že jejich návrat na výsluní se pomalu blíží. V posledních měsících pomohla řadě cenných papírů z technologického odvětví koronavirová pandemie, ta však dříve či později skončí a je otázka, jak souboj mezi růstovými a hodnotovými akciemi bude vypadat poté.
4. Investovat jen doma, nebo napříč světem?
Většina investorů začíná na domácích trzích. Jsou jim zkrátka z podstaty bližší. Spoléhat se ale jen na sektorovou diverzifikaci portfolia může být zrádné. Ideálně by portfolio vždy mělo být diverzifikované nejen napříč třídami aktiv a sektory, ale i napříč regiony. Nabídka podílových fondů nebo burzovně obchodovaných fondů je naštěstí dost široká, takže ani absence dokonalé znalosti zahraničního prostředí není překážkou v opatrné regionální diverzifikaci investic.
5. Jaká investiční strategie je pro mě nejvhodnější?
A nejtěžší otázka na závěr. Odpovědět na ni je prakticky nemožné. Vždy záleží na cílech investora, jeho možnostech, míře tolerance k riziku a tak dále. Tenhle (poslední) krok za vás zkrátka nikdo neudělá.
Zdroj: servowealth.com
