Jak koronavirová krize zhorší nerovnost v distribuci bohatství
Společnosti, které bez pomoci státu současnou krizi nemohou přežít, musejí zbankrotovat, prohlásil nedávno v rozhovoru pro CNBC zakladatel a výkonný ředitel společnosti Social Capital Chamath Palihapitiya. Narážel tím na kritiku, že vládní pomoc se v největší míře má dostat k firmám, a přeneseně tedy k jejich akcionářům, a dále tak prohloubit propast mezi bohatými a zbytkem společnosti.
"To, že společnost zbankrotuje, neznamená, že její zaměstnanci přijdou o práci. Těmi, kdo o vše přijdou, jsou spekulanti. A na rovinu, taková jsou pravidla hry. Tito lidé by měli patřit mezi nejchytřejší investory, a právě oni si proto zaslouží skončit na straně poražených," řekl také Chamath Palihapitiya.
"O kom vlastně hovoříme? O hedgeových fondech, které spravují peníze miliardářů? Koho zajímají? Na ulici končí běžní lidé. Rozhodli jsme, že budeme disproporčně bránit špatnou práci odvádějící ředitele firem a členy představenstev. Přitom právě je musíme 'vypláchnout'," dodal.
Ben Carlson ze společnosti Ritholtz Wealth Management ale upozorňuje, že Palihapitiyovo vyjádření celý problém hodně zjednodušuje. Mimo jiné upozorňuje, že podniky, které projdou bankrotem, v následujících sedmi letech zaznamenávají v průměru 70% propad ročních zisků ve srovnání s dobou před krachem. "A bylo by hodně naivní si myslet, že se to nepromítne do situace zaměstnanců," říká.
Ti, kdo jsou naštvaní, podle Carlsona stále cítí pachuť finanční krize, kdy došlo k preferování bohatých bankéřů před "běžnými" lidmi. Finanční sektor tehdy záchranu potřeboval, podle Carlsona však bylo chybou, že za extrémně rizikové chování finančních domů nebyla nikomu připsána odpovědnost.
Carlson zdůrazňuje, že současná krize byla zaviněna vnějším faktorem a týká se všech. "Rozhodovat, komu se pomoci dostane méně a komu více, je těžké. Samozřejmě se jí dostane i firmám a jednotlivcům, kteří si problémy částečně či úplně způsobili sami, ekonomika je teď ovšem v takovém stavu, že na řešení této otázky není čas," vysvětluje.
Deset procent nejbohatších Američanů vlastní přibližně 85 % finančních aktiv. A právě oni budou bezpochyby těmi, kdo na současné krizi nakonec nejvíce vydělají.
"Rozumím tomu. Obyčejní lidé jsou zoufalí, mají pocit, že se na ně úplně zapomnělo, zatímco společnosti a jejich bohatí majitelé mají záchranu ze strany vlády téměř jistou," říká Carlson. Na druhou stranu je ovšem i podle něj pravda, že má-li vláda zachránit ekonomiku, musí primárně nabídnout pomoc těm, kdo ji z největší části tvoří. Byť cena za to je poměrně vysoká.
Zdroj: A Wealth of Common Sense, CNBC
