Indie touží po zlatě: Důvod k obavám pro zlaté býky?
Indie zápasí se zpomalujícím růstem ekonomiky, oslabující měnou a slabou politikou současné vlády. Obrovský apetit Indie po zlatě může vzhledem k prohlubujícím se deficitům obchodní bilance a běžného účtu dostat ekonomiku do prekérní situace. Není proto žádným překvapením, že indická vláda zdvojnásobila dovozní clo na zlato, aby nevhodné alokaci kapitálu ve své zemi učinila přítrž. Hlad po zlatě má přiškrtit politická smyčka. Zahýbe předpokládaná změna poptávky po zlatě jednoho z největších světových odběratelů s globálními cenami drahého kovu?
Rostoucí cena zlata loni nepříjemně prodražila indické nákupy tohoto kovu. Země v roce 2011 dovezla rekordních 969 tun zlata, což vyvinulo silný tlak na již tak zhoršující se deficity obchodní bilance a běžného účtu. Rovněž indický ministr financí Pranab Mukherjee vidí jako hlavní faktor prohlubování deficitu běžného účtu skoro 50% růst dovozu zlata a dalších vzácných kovů v prvních třech kvartálech fiskálního roku 2011 až 2012.
Hrozivé indické deficity
Na tuto skutečnost proto vláda reagovala zdvojnásobením dovozního cla na zlato, což vyvolalo třídenní stávku klenotníků a dodavatelů zlata v celé zemi. Indie je předním světovým importérem zlata, podle vládních odhadů ve fiskálním roce končícím 31. března 2012 dovezla zlato za 58 miliard USD, o rok dříve to bylo jen 38 miliard.
Prabhat Awasthi, ředitel akciového výzkumu Nomury, tvrdí, že jsou ceny ropy již dost velkým břemenem pro indický běžný účet, a země si tak nemůže dovolit další tlak kvůli dovozu zlata nebo stříbra. Dovoz zlata a ropy tvoří dohromady zhruba 70 % indického deficitu obchodní bilance. Za uplynulý fiskální rok se očekává prohloubení deficitu běžného účtu Indie o 65 miliard USD a deficitu obchodní bilance o 175 miliard USD.
Pro investory to je výstražný signál. Když totiž připočteme ještě vliv slábnoucí rupie, dovozy se Indii výrazně prodražují. Obavy potvrzují i analytici Morgan Stanley, kteří tvrdí, že je zlato v posledních dvou letech hlavním zdrojem napětí indického běžného účtu. Poptávka indických domácností po zlatě se totiž od roku 2009 do roku 2011 zvýšila z 19 na 45 miliard USD.
"Bez zlata" by Indii bylo lépe
V Morgan Stanley propočetli, že by po odečtení dovozu zlata klesl indický deficit běžného účtu na pouhých 12 miliard USD (0,6 % HDP). Někteří ekonomové ovšem argumentují, že je vliv dovozu zlata na deficit běžného účtu ve skutečnosti nadhodnocený, protože na rozdíl od ropy, která se spotřebovává, má zlato schopnost uchovat hodnotu a je snadno obchodováno na světových trzích.
Rajeev Malik, ekonom společnosti CLSA, která se zabývá asijskými trhy, tvrdí, že ačkoli je podle standardů MMF technicky správné zahrnovat dovoz a vývoz zlata do bilance běžného účtu, čistý zlatý dovoz by měl být jen kolem 20 až 30 %. V každém případě musí Indie za zlato platit - poptává tedy cizí měnu, což vytváří tlak na oslabování rupie.
Zlato jako rezervní měna?
"Téměř 200 miliard USD dovezeného zlata v uplynulé dekádě neznamená odliv indických rezerv, ale spíše diverzifikaci indického bohatství do vzácných kovů," říká Taimur Baig, hlavní ekonom Deutsche Bank pro Indii, Indonésii a Filipíny.
Awasthi z Nomury ovšem poukazuje na to, že prostředky využívané k nákupu zlata jsou špatně alokovaným kapitálem, který by mohl jinak putovat například na zlepšení infrastruktury. "Až bude potřeba kapitál na investice, bude pro Indii velmi nepříjemným zjištěním, že je zainvestován ve zlatě." Podle Awasthiho je tedy nedávné rozhodnutí vlády zdvojnásobit dovozní clo sice malým krůčkem, ale tím správným směrem.
I Baig z Deutsche Bank se přiklání k tomuto názoru, protože na základě současného vývoje předpokládá, že je indická poptávka po zlatě neelastická (příliš ji neovlivní zvýšení cen). Zvýšení cla proto dává smysl v každém případě. "I kdyby ani clo poptávku po zlatě nesnížilo, přitečou do indického rozpočtu alespoň příjmy z výběru cla. A pokud se naopak omezit poptávku po zlatě podaří, klesne dovoz a poptávka po devizách, která tlačí dolů rupii."
Bombay Bullion Association odhaduje, že dovozy zlata pravděpodobně poklesly v březnu na 15 až 20 tun ze 75 až 80 tun v minulém roce. Za druhé čtvrtletí očekává asociace meziroční propad z 250 tun na 150 tun. Zlato tak může být pod tlakem. Otázkou ovšem bude poptávka po "papírovém" zlatu v souvislosti s možnou třetí vlnou kvantitativního uvolňování. To zlatu v minulosti hodně přálo.
Zdroj: CNBC
