Zlato: Obavy z inflace zvýšily v prvním čtvrtletí zájem o fyzický kov, akciová rally naopak velela k prodeji zlatých ETF
Poptávka po zlatě dosáhla v letošním prvním čtvrtletí 815,7 tuny. Proti poslednímu loňskému kvartálu se tak prakticky nezměnila, meziročně ale spadla o 23 %. Mezi lidmi vzrostl i kvůli obavám z inflace zájem o fyzické zlato v podobě mincí a slitků, naopak zájem o "papírové zlato" kupované formou ETF výrazně klesl s tím, jak investoři lili peníze do rizikovějších aktiv s lepší výkonností. Vyplývá to ze zprávy Světové rady pro zlato.
Proti loňskému prvnímu čtvrtletí byla průměrná cena zlata na začátku letošního roku vyšší o 13 %, proti konci loňského roku ale byla naopak o 4 % nižší. Právě možnost získat kov levněji než v závěru loňského roku byla jedním z faktorů, které podpořily zájem o zlato ve fyzické podobě.
Poptávka po zlatých špercích meziročně vystřelila o 52 % na 477,4 tuny. Hodnota nakoupených zlatých šperků dosáhla v prvních třech měsících letošního roku 27,5 miliardy USD, a byla tak nejvyšší od prvního čtvrtletí 2013. Pětiletý čtvrtletní průměr poptávky po zlatých špercích činí 505,9 tuny.
Zájem o fyzické zlato vzrostl, papírového se investoři zbavovali
Poptávka po zlatých slitcích a mincích se zvýšila o 36 % na 339,5 tuny, nejvyšší úroveň od čtvrtého čtvrtletí 2016. I v tomto případě byl zvýšený zájem hnán snahou nakoupit slitky a mince za nižší cenu než v závěru roku, ale také obavami z očekávaného výrazného růstu inflace. Poptávka po zlatých mincích zaznamenala růst už třetí čtvrtletí v řadě.
Nad výrazným nárůstem zájmu spotřebitelů o fyzický kov však převážil odliv prostředků z burzovně obchodovaných fondů (ETF) investujících do zlata. Čistý odliv prostředků z "papírového zlata" dosáhl v prvním kvartálu 177,9 tuny, a to jednak z důvodu meziročně nižších cen kovu, jednak kvůli pokračující akciové rally.
"Investiční zlato ve fyzické podobě nejvíce kupovali lidé z Číny a Německa. Dělo se tak v situaci, kdy investoři přestávali jevit zájem o takzvané papírové zlato, které se obchoduje na burzách. Místo toho migrovali do rizikovějších aktiv, jako jsou akcie. Ty zažívají silný růst a mnoho akciových indexů po celém světě vystoupalo na nová historická maxima," říká Štěpán Křeček z BH Securities.
Maďarská centrální banka ztrojnásobila své zlaté rezervy
Centrální banky byly v prvním kvartálu čistými kupci kovu, do svých rezerv přidaly 95,5 tuny zlata. Meziročně jde o pokles o 23 %, mezikvartálně ale o pětinový nárůst. Nejvíce zlata, 63 tun, nakoupila maďarská centrální banka, která ztrojnásobila své zlaté rezervy. Turecká centrální banka naopak zlaté rezervy snížila o 31,5 tuny kovu.
Poptávka po kovu v technologickém odvětví se v prvních třech měsících letošního roku vlivem silnějšího zájmu investorů o elektroniku zvýšila o 11 % na 81,2 tuny. Pětiletý čtvrtletní průměr činí 80,9 tuny.
Nabídka zlata v prvním kvartálu meziročně klesla o 4 %. Nabídka kovu vytěženého v dolech se zvýšila, naopak objem zlata získaného recyklací především vlivem nižších cen kovu meziročně klesl.
Struktura poptávky po zlatě (1Q2020-1Q2021), zdroj: WGC
Zdroj: World Gold Council
