Zlato se i v prvním čtvrtletí těšilo vysoké poptávce, centrální banky pokračovaly v rekordních nákupech
Zlato se v prvním čtvrtletí letošního roku těšilo pokračujícímu velkému zájmu. Poptávka po něm meziročně klesla, ale jen o pět procent na 1 102 tun. Pokračoval odliv prostředků z burzovně obchodovaných fondů investujících do žlutého kovu, dále se ale zvýšil zájem o zlaté slitky a mince a meziročně vyšší byla rovněž poptávka po kovu ze strany centrálních bank, v technologickém odvětví i v rámci produkce šperků. Vyplývá to ze zprávy Světové rady pro zlato.
Centrální banky v prvních třech měsících roku přidaly do svých zlatých rezerv 289,7 tuny kovu, nejvíce v prvním kvartálu minimálně od roku 2010, kam sahají záznamy Světové rady pro zlato. Před rokem byly nákupy centrálních bank rovněž rekordní, když přesáhly 286 tun. Hlavními kupci byly centrální banky rozvíjejících se zemí - turecká centrální banka přikoupila 30 tun kovu, čínská 27 tun a indická 19 tun. Čínská centrální banka aktuálně drží přes 2 260 tun kovu. Česká národní banka v prvním čtvrtletí přikoupila pět tun kovu. Globálně se zlato na celkových rezervách centrálních bank aktuálně podílí 4,6 %.
Poptávka po investičním zlatě se meziročně snížila o 28 % na 198,6 tuny. Trend udávalo vystupování investorů ze zlatých ETF, ty v prvním čtvrtletí odprodaly 113,7 tuny kovu. Před rokem se objem kovu v držení burzovně obchodovaných fondů v prvním čtvrtletí snížil o 28,6 tuny. Vliv dalšího propadu zájmu o ETF nepatrně zbrzdil tříprocentní nárůst poptávky po zlatých slitcích a mincích na 312,3 tuny.
Pokles poptávky po zlatých ETF lze vysvětlit pokračujícím poklesem inflace v prvním čtvrtletí a vyhlídkami na snižování úrokových sazeb centrálními bankami na obou stranách Atlantiku s předpokládaným pozitivním dopadem tohoto vývoje do cen akcií. Celkový objem zlata v držení burzovně obchodovaných fondů se v prvním čtvrtletí snížil o čtyři procenta na 3 113 tun.
Struktura poptávky po zlatě v prvních čtvrtletích v letech 2014-2024
Nárůst poptávky po kovu v technologickém odvětví o 10 % na 78,6 tuny podpořilo ožívání výroby elektroniky, mimo jiné díky velkému zájmu o technologii umělé inteligence. Světová rada pro zlato navíc čeká pokračování pozitivního vývoje. Větší zájem o zlato v úvodu roku projevovali výrobci LED i polovodičových součástek. Zájem o kov pro využití v zubním lékařství naopak meziročně klesl o pět procent na 2,3 tuny.
Objem zlata spotřebovaného při výrobě šperků v prvním čtvrtletí narostl o procento na 535 tun, objem prodejů šperků se ovšem snížil o dvě procenta na 479 tun. Vývoj prodejů zlatých šperků v Číně a Indii, na dvou nejvýznamnějších trzích, se rozcházel - zatímco v pevninské Číně prodeje klesly o šest procent na 184,2 tuny, v Indii vzrostly o čtyři procenta na 95,5 tuny. Zájem o zlaté šperky brzdily podle rady hlavně vysoké ceny kovu.
Cena zlata loni stoupla ze zhruba 1 800 na 2 050 dolarů za trojskou unci. Růst pokračoval i v prvním čtvrtletí, na konci března se trojská unce kovu prodávala za více než 2 200 dolarů a v polovině dubna za zhruba 2 400 dolarů. Světová rada pro zlato věří, že i ve zbytku letošního roku může kov zdražovat díky přetrvávající vysoké poptávce ve většině segmentů. Negativní vývoj lze nicméně podle rady kvůli vysokým cenám kovu čekat na trhu se zlatými šperky.
Zdroj: World Gold Council
Aktuality
