Král kovů: Si Ťin-pching vládne surovinám, bez kterých by Západ zamrzl

Mobilní telefony, elektromobily, speciální lékařské přístroje nebo pokročilá vojenská technika. Nic z toho by nám nesloužilo bez vzácných zemin, skupiny 17 kovových prvků, mezi nimiž jsou třeba exoticky znějící neodym, praseodym nebo terbium.

Přestože se označují jako vzácné, na Zemi jich rozhodně není nedostatek. Některých je v zemské kůře dokonce více než zlata. Nejsou ale silně koncentrované v jednotlivých ložiscích jako třeba právě zlato, ale jsou v horninách a půdě rozptýlené, což dělá jejich těžbu technicky i finančně náročnou a ne zrovna ohleduplnou vůči životnímu prostředí.

Srdce moderních technologií

Společnou charakteristikou vzácných zemin jsou jejich specifické fyzikální vlastnosti. Díky nim vykazují jedinečné magnetické, luminiscenční a katalytické vlastnosti. Pokud se začínáte ztrácet, nezoufejte, vystačíme si jednoduše s tím, že se jedná o zvláštní kovy využívané třeba v katalyzátorech, optice, elektromotorech a dalších komponentech moderních zařízení. Hromadou šrotu by bez nich byly třeba i takové "hračky" jako americké stíhačky F-35 nebo střely Tomahawk a neobejde se bez nich ani zdravotnictví, kde nacházejí využití třeba v zobrazovacích technologiích.

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) přes 60 % globální těžby a více než 90 % zpracovatelských kapacit vzácných zemin připadá na Čínu. O zbytek se dělí USA, Austrálie, Malajsie, Myanmar nebo Indie, Brazílie a některé africké země.

Tím se dostáváme k jádru pudla. Kombinace využití kovů v kritických technologiích, značné technické a finanční náročnosti těžby a jejího negativního vlivu na životní prostředí dělá ze vzácných zemin nejen strategickou surovinu, ale také ekonomicko-politickou zbraň. Kdo je dokáže dostat ze země a zpracovat, má na potenciální obchodní partnery cukr i bič. Může navyšovat nebo omezovat export a zlevňovat či zdržovat dodávky, a vytvářet tak na druhou stranu ekonomický a politický tlak. A Čína – jak potvrdil minulý týden – se nezdráhá ukázat, kdo je na trhu vzácných zemin pánem.

---

Panika na trzích kvůli omezení vývozu vzácných zemin z Číny

---

Jedna mocnost vládne všem

Když Peking před pár dny rozhodl o zpřísnění pravidel pro vývoz některých vzácných zemin a permanentních magnetů, manažery řady průmyslových firem od automobilek přes producenty elektroniky až po zbrojaře napříč kontinenty polil ledový pot. Americký prezident Donald Trump v reakci na rozhodnutí Číny oznámil, že USA s platností od 1. listopadu uvalí dodatečné clo 100 % na dovoz z Číny, jenže to zřejmě mnoho nezmění, protože Spojené státy zkrátka tahají za kratší konec provazu.

Podle Geologické služby USA v letech 2020 až 2023 přibližně 70 % dovozu vzácných zemin do USA pocházelo z Číny. Washington se tak dostává do stále obtížnější situace, kdy jeho strategické sektory závisí na dodávkách surovin od geopolitického rivala. Firmy z oblasti těžby a zpracování těchto kovů v USA, Austrálii nebo Kanadě mohou ze situace těžit, zatímco rostoucí ceny a nejistota ohledně dodávek mohou mít dopad na technologické i obranné společnosti závislé na stabilních dodavatelských řetězcích.

Významný růst ceny v posledních dnech zaznamenaly třeba akcie amerických těžařů vzácných zemin MP Materials, Energy Fuels, NioCorp Developments, kanadských producentů Aclara Resources, Mkango Resources a Ucore Rare Metals či australských těžařů Arafura Rare Earths, Iluka Resources a Lynas Rare Earths. A rostou i ceny samotných kovů vzácných zemin, od začátku roku zdražují neodym o 56 %, praseodym o 49 % a třeba terbium o 42 %.

Hrozba? Hlavně příležitost!

Průmysl se samozřejmě dlouhodobě snaží za vzácné zeminy hledat alternativy. Jak už to ale bývá, žádná náhrada není plnohodnotná. Relativně snadným řešením problému by bylo posílení těžebních a zpracovatelských kapacit Západu, jenže to – jak už zaznělo – naráží na dvě zásadní překážky. Těmi jsou finanční a ekologická náročnost. Evropská unie, Spojené státy i Japonsko v posledních letech oznámily řadu programů na podporu domácích kapacit nebo iniciativ na vytvoření spolehlivých partnerství s těžaři jinde ve světě, nic z toho se ale nestane realitou za týden.

Facka, kterou svět od Číny dostal, ale podle expertů nakonec přece jen může být k něčemu dobrá. Spekulují, že může přispět k transformaci globálního průmyslu směrem k větší soběstačnosti a technologické nezávislosti. Trhy se budou muset přizpůsobit nové realitě a stále větší důraz bude kladen na rozvoj cirkulární ekonomiky, tedy recyklaci vyřazených zařízení a efektivnější využívání surovin, a také na výzkum nových technologií. Zajímavý prostor se tak otevírá jak pro tradiční průmyslové hráče, tak pro startupy, které dokážou spojit inovace s udržitelností a nabídnout výrobcům stabilní, cenově efektivní a environmentálně přijatelný zdroj kritických surovin.

Zdroj: CNN, Reuters, Politico, Center for Strategic and International Studies