Nudný bitcoin: Jak letos největší kryptoměna zvládne historicky nejhorší měsíc?
Největší kryptoměna světa letos zatím ztrácí na své věhlasné divokosti. Volatilita ceny bitcoinu klesá na historická minima v situaci, kdy se na začátku prázdnin posouvala na nové rekordy. Díky masivním nákupům kryptoměny ze strany firem a přístupu Wall Street se z ní stále více stává digitální obdoba zlata a přestává být spekulativní hračkou. Jak se ale k bitcoinu postavit v měsíci, který mu historicky nesvědčí?
Ještě před pár lety byl trh s bitcoinem typický svými divokými cenovými výkyvy. Nárůsty nebo propady v řádu desítek procent nebyly žádná výjimka a kryptoměna byla považovaná za ideální nástroj pro spekulanty. Letošní rok ale přinesl změnu. I když bitcoin průběžně stanovil několik nových cenových rekordů, jeho tří- a šestiměsíční klouzavá volatilita podle analytiků z JPMorgan dosahuje nejnižších hodnot za celou historii kryptoměny.
Klouzavá volatilita
Statistická veličina, která měří kolísavost ceny v čase. Počítá se na základě posuvného časového okna.
- Výpočet: Zvolí se délka časového okna (například 30 nebo 90 dní) a pro každé období se spočítá směrodatná odchylka denních (nebo jiných) změn ceny.
- Posuvné okno: Okno se "posouvá" den po dni (nebo jinak podle frekvence dat). Volatilita se aktualizuje a ukazuje trend kolísání v čase.
- Účel: Pomáhá sledovat, zda je na trhu zrovna vysoká, nebo nízká volatilita. To je důležité pro rizikové modely, ocenění opcí nebo řízení portfolia.
Za změnou nejsou jen technické faktory, ale především noví velcí hráči. Korporace začaly podstatně více držet bitcoin ve svých rozvahách, což s sebou přináší určitou formu "kvantitativního uvolňování" v soukromém sektoru. Podle JPMorgan už takzvané treasuries společnosti vlastní více než šest procent celkové nabídky bitcoinu. Když poptávku určují stabilní dlouhodobí držitelé, logicky klesá prostor pro divoké cenové výkyvy.
Velkou roli hrají i finanční produkty, které bitcoin v posledních letech přiblížily Wall Street. Spotové ETF nebo možnost zahrnout bitcoin do penzijních plánů přitáhly konzervativnější kapitál. Výsledkem je, že největší kryptoměna světa začíná připomínat spíše digitální zlato než jízdu na horské dráze. "Myslíme si, že jedním z faktorů omezujících volatilitu je zrychlení nákupů bitcoinů ze strany firem," říká analytik z JPMorgan Nikolaos Panigirtzoglou.
Trend pokračuje
Trend odstartovala už v roce 2020 americká firma MicroStrategy (dnes Strategy), jejíž zakladatel Michael Saylor se stal nejviditelnějším propagátorem firemní adopce bitcoinu. Jeho strategie nakupovat bitcoin za stovky milionů dolarů získaných z emisí dluhopisů a nových akcií se ukázala jako mimořádně výnosná. Akcie společnosti se obchodují s výraznou prémií proti samotné hodnotě drženého bitcoinu. A Strategy inspiruje, v současnosti už drží kryptoměnu v rozvahách přes 180 veřejně obchodovaných firem od Trump Media po japonskou Metaplanet a přibývají další.
Jen v červenci připadly téměř dvě třetiny všech nákupů bitcoinu na veřejně známé společnosti. To je zásadní rozdíl oproti dřívějším letům, kdy cenu určovali především retailoví investoři, těžaři a kryptoměnové fondy. Teď bitcoin začíná mít parametry klasického institucionálního aktiva.
Dalším důvodem uklidnění jsou regulatorní změny. Současná americká administrativa udělala několik zásadních kroků směrem k širší adopci kryptoměn. Bankám povolila vydávat vlastní digitální tokeny ve formě stablecoinů, kryptoměny se nově mohou započítávat mezi aktiva při žádostech o hypotéku (zvyšují bonitu žadatele) a bitcoin lze zahrnout i do standardního spoření na penzi. Z původní digitální rebelie se stává mainstreamový instrument, který se přesouvá z okraje do centra globální finanční infrastruktury.
Tento posun ale není bez rizik. Přibližně u čtvrtiny firem, které kopírovaly strategii (Micro)Strategy, se akcie obchodují pod hodnotou samotného drženého bitcoinu. To ukazuje, že ne všichni dokázali sladit investici a důvěru trhu.
Skeptici sice upozorňují, že ztráta volatility ubírá kryptoměně na atraktivitě pro spekulanty, na druhou stranu ale přibližuje bitcoin pozici seriózní alternativy ke zlatu. Pokud se zmírňují cenové výkyvy, zlepšuje se i vyhlídka na to, že velcí investoři začnou bitcoin držet jako dlouhodobou pojistku proti inflaci nebo geopolitickým šokům.
Září jako strašák?
Pokud je bitcoin v letošním roce nudnější než kdy dříve, jeden faktor zůstává neměnný. Jde o sezónnost. Historická data ukazují, že září je pro virtuální měnu nejhorším měsícem v roce. Podle statistik CoinGlass průměrná zářijová výkonnost bitcoinu od roku 2013 dosahuje -3,42 %. Nejhůře dopadl v roce 2014, kdy během září odepsal přes 19 %.
Coinglass
Důvody nejsou jednoznačné. Často se mluví o nižší likviditě a vybírání zisků po letních prázdninách, ale také o tom, že si investoři zkrátka navykli na to, že je září je nepříznivý měsíc, a tak jsou rovnou obezřetnější (klasický sebenaplňující efekt). Podobně jako na akciových trzích má září i v kryptosvětě pověst měsíce, kdy se vyplácí spíše opatrnost.
Bitcoinu září dlouhodobě nesvědčí
Co z toho plyne pro běžného investora? V zásadě nic převratného. V září ani nikdy jindy se moc nevyplácí na sezónnost spoléhat. Nejlépe doposud fungovala strategie pravidelných nákupů v čase, díky kterým investoři průměrují pořizovací cenu. Právě ta výrazně zvyšuje šanci, že bitcoin v portfoliu nakonec zazáří.
Celkově se bitcoin mění rychleji, než si ještě před pár lety uměl kdokoli představit. Z experimentu anarchistických vývojářů se stalo aktivum, které se objevuje v rozvahách korporací, v portfoliích penzijních fondů i v regulovaných finančních produktech na Wall Street. To z něj dělá stabilnější a důvěryhodnější nástroj, který je ale zároveň méně atraktivní pro ty, kteří si přišli pro rychlé zisky. V tomto směru přebírají pomyslný štafetový kolík jiné kryptoměny.
