Náklady na bydlení: Téměř pětina českých domácností nalije do střechy nad hlavou až 75 procent svých příjmů

Na bydlení ve vlastním Češi tradičně dají. Podle Eurostatu patří Česko k zemím, kde vlastní bydlení výrazně převažuje, vlastnickou formu volí 79 % obyvatel České republiky. Například v Rakousku a Německu je přitom lidí, kteří bydlí naopak v nájmu, téměř polovina.

Je to dáno jak naším tradičním pohledem na vlastnictví, tak nedostatkem nájemního bydlení a snahou zajistit se vlastnictvím nemovitosti na stáří. Ceny nemovitostí jsou však v Česku vzhledem k příjmům vysoké, a tak je nejsnazší cestou k bydlení ve vlastním hypotéka. Na konci roku 2021 a zejména v první polovině loňského roku ovšem došlo k prudkému růstu sazeb hypoték, což na klienty dopadá nejen při podpisu smlouvy, ale také v době konce fixace úrokové sazby. Podle Swiss Life Hypoindexu se přitom průměrná sazba hypoték zvýšila od května 2021 do května 2023 z 2,40 % na 6,32 %.

Sen o vlastním bydlení se řadě Čechů prodražil. A nejde jen o náklady na splácení hypotéky, zvýšily se i náklady v dalších oblastech (energie, potraviny, oblečení, služby). Rodiny zatížené splátkou hypotéky tak musely tváří v tvář růstu dalších výdajů začít výrazně omezovat spotřebu. Nepříjemná situace je to samozřejmě pro ty, kteří šli do hypotéky "na doraz" bez větší finanční rezervy a bez komplexního finančního plánu, který by jim otevřel oči a ukázal, zda je splácení úvěru v jejich finančních silách.

Ve výzkumu na reprezentativním vzorku české populace splácející úvěr na bydlení proto padla otázka na to, jak se lidem s hypotékou žije. Potvrdilo se, že pokud se do hypotéky vrhli bezhlavě, bez konzultace s odborníkem a bez komplexního pohledu na své současné i budoucí finance, začali mít v řadě případů problém.

Náklady na bydlení ukusují velký díl z rozpočtu

Výdaje na bydlení – včetně například splátky úvěru na bydlení i další pravidelné platby, jako jsou příspěvky do fondu oprav, vodné a stočné, zálohy na energie, pojištění a podobně – patří v průměrném rodinném rozpočtu k těm největším. Podle výsledků výzkumu agentury Ipsos vynaloží na úhradu těchto nákladů na bydlení méně než třetinu svých příjmů 27 % domácností, více než polovina domácností musí ze své peněženky na tyto náklady utratit něco mezi třetinou a polovinou veškerých měsíčních příjmů. Alarmující situace je pak u 18 % domácností, které na tyto náklady vynaloží 50-75 % svých příjmů.

Ohrožené domácnosti, které na bydlení vynaloží více než polovinu svých příjmů, najdeme nejčastěji v Libereckém (28,6 % domácností v tomto kraji), Zlínském (28 %) a Olomouckém (27,3 %) kraji. Respondenti, kteří za platby související s bydlením vydají měsíčně 50-75 % svých příjmů, pak bydlí nejčastěji ve městech do 5 000 obyvatel (43 %), mají výuční list a jsou ve věkových kategoriích 18-26 let (27 %), 27-35 let (20,8 %) a 36-44 let (23 %).

Domácnosti musí častěji šetřit

Prudký nárůst inflace v loňském roce a zvýšení cen se nejvíce dotkly domácností, které měly vinou nákladů na bydlení i tak napjatý rozpočet. Podle výzkumu růst výdajů v rodinném rozpočtu v roce 2022 pocítilo, ale nemuselo nijak snížit své výdaje, 41 % domácností. Třetina z nich však již musela začít šetřit, aby vše kolem bydlení poplatila. Ale zvládají to. I přesto 13 % domácností ovlivnil dramatický růst výdajů natolik zásadně, že vyjdou jen tak tak nebo odpovídají v pochybách ("nevím, zda letos vše zvládnu řádně poplatit").

Nejohroženějších 13 % domácností v rámci České republiky, kterých se makroekonomický vývoj v posledním roce dotkl zásadně, pochází z Libereckého kraje (23,8 %), Olomouckého kraje (18,2 %) a Moravskoslezského kraje (17,3 %).

Respondenti, které růst výdajů ovlivní zásadně a vyjdou "jen tak tak", případně nevědí, zda letos zvládnou vše platit, mají základní vzdělání (24 %) a bydlí v malých městech s maximálně tisícovkou obyvatel (17 %). Aktuálně jde o nejohroženější skupinu z hlediska schopnosti splácet závazky spojené s bydlením a jeho financováním.

Kolik můžeme "dát bokem"?

Růst výdajů na bydlení a dalších životních nákladů se podepisuje i na snížení možnosti Čechů odložit si "něco stranou". Největší část dotázaných domácností dokázala uspořit za poslední rok méně než 15 tisíc korun (38 % domácností splácejících hypotéku). V úsporách finančních prostředků jsou přitom zahrnuty nárůsty zůstatků na bankovních účtech, prostředky naspořené do podílových fondů, stavební spoření, penzijní spoření a podobně. 15 až 45 tisíc korun uspořila necelá třetina domácností. Částku 45 až 100 tisíc korun byla schopna dát stranou necelá pětina respondentů. Jen 13 % respondentů bylo schopno uspořit více než 100 tisíc Kč.

Nejvíce peněz (nad 100 tisíc korun) se podařilo uspořit lidem ve velkých městech s počtem obyvatel nad 100 000. Je to 20 % dotázaných z těchto velkých měst (pro srovnání, u obyvatel obcí do 1 000 obyvatel to bylo jen 6 % dotázaných). Obyvatelé malých měst do 20 tisíc lidí dokázali za rok uspořit nejčastěji částku od 15 do 45 tisíc Kč.

Nejvíce peněz, přes 100 tisíc korun, se podařilo uspořit obyvatelům Prahy a Pardubického kraje (v obou 23 % dotázaných domácností). Mezi 45 a 100 tisíci korun naspořilo nejvíce obyvatel v Karlovarském, Zlínském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Částku od 15 do 45 tisíc se podařilo uspořit obyvatelům krajů Královéhradeckého, Středočeského a Vysočiny. Do 15 tisíc korun pak zbylo obyvatelům Libereckého, Olomouckého a Plzeňského kraje.

Pohotovostní rezerva

I když je rodinný rozpočet napjatý, vždy je důležité myslet na to, že může přijít neočekávaný výdaj. Proto je z hlediska udržitelnosti rodinného rozpočtu klíčové, aby byla část rodinných úspor dostupná okamžitě, maximálně do jednoho měsíce. Dlouhodobé úspory je pak v současnosti velice obtížné ubránit před dvoucifernou inflací. Vhodný poměr těchto dvou skupin aktiv je vysoce individuální a lze pouze doporučit, aby jej domácnosti konzultovaly s odborníky. Mohou se tak vyhnout řadě nepříjemných překvapení.

Dostupná finanční rezerva může mít nejčastěji formu běžného či spořicího účtu, krátkodobého termínovaného vkladu nebo likvidní investice do podílových fondů. Z rezerv v těchto instrumentech by největší část respondentů – bezmála čtvrtina – byla schopna žít tři měsíce. 22 % dotázaných domácností by pak z likvidních rezerv "utáhla" pouze jeden měsíc. Rezervy na jeden rok a více má v likvidních produktech 14 % dotázaných domácností.

I v tomto případě jsou rozdíly mezi kraji. Třetina respondentů z Královéhradeckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje by ze své finanční rezervy vyžila pouze měsíc. Dva měsíce by to zvládli respondenti z Ústeckého kraje, tři měsíce obyvatelé Jihočeského a Olomouckého kraje a půlrok bez příjmu by utáhli respondenti z Prahy a Karlovarského kraje.

A co si z výzkumu vzít? Určitě je potřeba se podívat na celkovou finanční situaci – jaké mám příjmy, jaký majetek vlastním, jak je zajištěn, jaké jsou mé finanční a životní cíle a jaké mohu do budoucna očekávat příjmy. A samozřejmě je důležité se podívat i na výdajovou stránku a na to, které výdaje lze případně omezit. S tím vším může pomoci finanční konzultant. Také pomůže se podívat na samotnou hypotéku, například na to, zda by ji nešlo výhodněji refinancovat. Důležité je vzít v úvahu vše komplexně a neopomenout ani takové věci, jako je pojištění majetku.

Vinou inflace letěly nahoru ceny všeho, a tak majetek, který jsme si na určitou částku pojistili před pár lety, nyní s velkou pravděpodobností není dostatečně chráněn (je podpojištěn). Pojistku je nutné aktualizovat podle současných cen. Jen tak budu moci klidně spát s vědomím, že i v případě nenadálé situace budu moci dál žít život podle svých představ. Důležitou součástí finančního plánu vedle pojištění majetku je pak také pojištění příjmů, vlivem vysoké inflace se totiž v posledních letech změnily nejen příjmy, ale i výdaje domácností a jejich majetek. Je proto důležité, aby byl zajištěn příjem i v případě nenadálých životních situací (ve formě životního pojištění, investic, finanční rezervy nebo finančního zajištění na stáří).

_{Průzkum Swiss Life Select byl realizován prostřednictvím Instant Research na jaře 2023 na reprezentativním vzorku respondentů ze všech krajů ČR.}

Zdroj: Swiss Life Select