Možná změna daně z nemovitosti v rámci konsolidačního balíčku: Bylo by v Česku nově zdanění příliš vysoké?
Česká republika i Slovensko mají relativně podobný systém daně z nemovitosti (formálně jde v Česku o daň z nemovitých věcí). V obou zemích je příjem z daně v současnosti 100% příjmem dané obce nebo města. Stejně tak si obce v ČR i na Slovensku do jisté míry určují výši daně samy.
V Česku sazba daně závisí na kvalitě pozemku, jeho umístění a na způsobu jeho využití. V případě staveb je základem daně jejich zastavěná plocha, sazba daně závisí na druhu a způsobu využití stavby.
Obce mohou nyní zvýšit daň z nemovitosti pomocí místního koeficientu v rozmezí 1,1-5,0, kterým se násobí základní sazba stanovená podle počtu obyvatel. Pokud si obec koeficient nestanoví obecně závaznou vyhláškou pro jednotlivé části obce, platí koeficienty podle počtu obyvatel v obci z posledního sčítání lidu uvedené v zákoně.
Dopad změn na realitní trh v ČR bude omezený
V rámci balíčku na ozdravení veřejných financí česká vláda přišla s úpravou daně z nemovitosti. Kabinet chce zavést takzvaný státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso bude 100% příjmem státu. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu podle vlády nijak rozpočtově nepoškodí a bude jim nadále náležet dosavadní inkaso daně. Stát by tak mohl získat zhruba 9,3 miliardy korun ročně.
U obcí s koeficientem 1 se tak daň maximálně zdvojnásobí. U vyšších koeficientů dojde k navýšení klesající až k jedné třetině oproti stávajícímu stavu. Vzhledem k tomu, že se obvykle jedná o stovky, maximálně nižší tisíce korun u rezidenčních nemovitostí, nemělo by to mít žádný extrémní dopad na retailový realitní trh.
Samotné Ministerstvo financí uvedlo, že například za průměrný 70metrový byt na Praze 1 nyní majitel zaplatí zhruba 1 700 Kč ročně, nově by měl platit asi 2 500 Kč. Za podobně velký byt v Brně zaplatí nyní majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1 200 Kč. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech muže dosahovat až 770 Kč s tím, že nově to bude zhruba 1 450 Kč.
Na Slovensku každá obec a město mohou vytvářet různé kategorie nemovitostí podle typu i polohy. Nejnižší bývají sazby u nemovitostí určených pro bydlení. Více jsou pak zpravidla zdaněné nebytové prostory, například i garáže.
Kolik se platí v Praze, Bratislavě nebo v Banské Bystřici?
Ve výsledku se tak výše daně z nemovitosti na Slovensku i v Česku liší město od města a obec od obce. Například malé město Šaľa má daň za jeden čtvereční metr bytu 40 centů (asi 9,50 Kč). V Bratislavě nebo Košicích je to 90 centů (asi 21,30 Kč) až jedno euro (23,70 Kč). Daň z nemovitosti u bratislavského bytu s rozlohou 75 m2 tak činí 75 eur ročně (1 776 Kč), v Šaľa pracuje se zhruba 30 eury (710 Kč).
Ve srovnání s Českem je tedy výše daně velice podobná, u bytu stejné rozlohy v centru Prahy zaplatí majitel ročně na dani 1 840 Kč.
V případě rodinných domů mají obce na Slovensku sazebníky, v kterých je určena výše daně pro jednotlivé druhy staveb a pozemků. V Banské Bystřici je daň za metr čtvereční rodinného domu 65 centů (15,40 Kč). V případě zastavěné plochy 130 m2 je tedy daň zhruba 85 eur (2 013 Kč). Při započtení pozemku klasifikovaného jako zahrada, který má rozlohu 400 m2, pak celková daňová povinnost činí zhruba 190 eur ročně, tedy asi 4 500 Kč.
Pro porovnání, majitel rodinného domu zhruba 30 km od Prahy se zastavěnou plochou 270 m2 a pozemkem 1 800 m2 zaplatí na dani 565 Kč ročně.
Je daň z nemovitostí příliš vysoká?
Ačkoli v případě rodinného domu se může zdát zdanění na Slovensku vyšší než v ČR, objektivně není daň z nemovitosti na Slovensku vysoká. Je totiž potřeba se na věc podívat také z historického hlediska. Při tvorbě daňových zákonů se totiž na nemovitosti nenahlíželo jako na investici, nyní ovšem ano. Ten, kdo vlastní byt nebo dům, je fakticky „korunovým milionářem“.
Kdyby se na nemovitosti v minulosti nahlíželo jako na investici, neměli bychom nyní tak nízké daňové zatížení. Slovensko je navíc specifické v tom, že příjem z prodeje nemovitosti je po pěti letech i pro fyzické osoby osvobozen od daně. V tom je Slovensko daňový ráj, třeba jako Panama.
V tom případě je ale Česko ještě větší daňový ráj. U nás totiž vláda daň z převodu nemovitosti (daň z nabytí nemovitých věcí) v roce 2020 v době pandemie zrušila.
Mezinárodní srovnání
Samotné Ministerstvo financí ČR při představení balíku změn uvedlo, že daňové zatížení segmentu nemovitostí v ČR je dlouhodobě bagatelní, což dále zvýraznilo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v roce 2020.
Podle statistik podíl výnosu běžné daně z nemovitých věcí v ČR na celkovém daňovém výnosu za rok 2020 dosahoval 0,6 %, což ČR řadilo na 24. místo v rámci zemí Evropské unie.
Zároveň na HDP dosahoval výnos podílu 0,2 %, což znamenalo rovněž 24. místo v rámci EU a 36. místo z 37 zemí OECD (průměr OECD byl 1,8 % HDP). Při navrhovaném zvýšení daně z nemovitých věcí by se umístění ČR změnilo na 19.-20. místo v rámci zemí EU, uvedlo ministerstvo. Na Slovensku má pak výnos z daně z nemovitosti na HDP podíl 0,48 %.
Zdroj: FinGO
