Evropské akcie ve středu ztrácely, těžařské a ropné společnosti převážily pozitivní zprávy o možném kvantitativním uvolňování

Britský FTSE 100 odepsal 2,35 %, francouzský CAC 40 1,56 % a německý DAX 1,25 %. Regionální Stoxx Europe 600 odevzdal 1,5 %, všechny jeho sektory se pohybovaly v mínusu. Nejhůře na tom byl sektor základních materiálů, který ztrácel přes pět procent, následoval ho ropný sektor s více než 2% ztrátou.

"Globální ekonomika je nyní příšerně citlivá na ty nejmenší zprávy o podstatných faktorech, jako jsou měny, ceny ropy a ceny dalších komodit," říká David Hussey z Manulife Asset Management. "Lidé se budou obávat toho, jestli spadneme do deflace, a jestli se vůbec vrátí hospodářský růst. Trh je extrémně zmatený. V tomhle duchu se zatím nese letošní rok a určitě uvidíme ještě více volatility," dodává.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Generální advokát Evropského soudního dvora Pedro Cruz Villalón se vyslovil ve prospěch programu OMT (Outright Monetary Transactions) a prohlásil, že je v zásadě v souladu s evropským právem, a za předpokladu, že budou splněny určité podmínky, bude tedy zcela legální i legitimní. ECB musí jasně zdůvodnit, proč k nekonvenčním krokům v rámci OMT přistupuje, a nesmí dojít k přímé finanční asistenci v určitém státě. Zároveň je podle poradce Soudního dvora Evropské unie Villalóna program potřebný a vhodný, protože jím ECB nijak neriskuje svou stabilitu a solventnost.
• Giorgio Napolitano (89), nejdéle sloužící italský prezident, ve středu oficiálně potvrdil svou rezignaci. Oznámil, že kvůli vysokému věku a únavě odchází do důchodu. Napolitano v dubnu 2013 neochotně souhlasil s tím, že v úřadu odslouží i další volební období poté, co se nová vláda po nerozhodných volbách nedokázala shodnout na prezidentovi a hrozila nová politická krize.
• Euro se ve středu vůči dolaru poprvé za více než devět let propadlo pod 1,1747 USD. To je úroveň, se kterou měna v lednu 1999 vstoupila na trh. Krátce před polednem euro ztrácelo 0,4 % na 1,1728 USD. Jednotná evropská měna je nyní pod zvýšeným tlakem kvůli rostoucímu očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) příští týden oznámí takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, tedy rozsáhlé nákupy státních dluhopisů.
• Ruský premiér Dmitrij Medveděv věří, že vztahy s Evropskou unií, narušené kvůli konfliktu na Ukrajině, se brzy vrátí k normálu. Rusko se podle něj nemíní samo odstřihnout od světa, protože návrat do minulosti by byla "příšerná chyba". "Ceníme si vztahů, jaké se vytvořily s EU, naším hlavním obchodním partnerem. Doufám, že se brzy podaří tyto vztahy vrátit k normálu," řekl Medveděv před posluchači hospodářského fóra.
• Polská centrální banka ve středu podle očekávání nechala svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na dvou procentech. Polsko je v deflaci, banka se ale rozhodla počkat, zda pokles cenové hladiny a skomírající hospodářský růst přetrvají do dalšího rozhodování, zda ustoupit tlaku na snížení sazeb.
• Evropská komise nebude schvalovat české straně operační programy na roky 2014 až 2020, pokud nebudou existovat doprovodné prováděcí předpisy ke služebnímu zákonu. V Senátu to ve středu řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že ji o tom komise oficiálně informovala v úterý.
• Ratingová agentura Standard & Poor’s ve středu následovala agenturu Moody's a také snížila úvěrové hodnocení britské společnosti Tesco do spekulativního pásma (tzv. junk). Známka firmy byla snížena na "BB+" z "BBB-" se stabilním výhledem.
• Průmyslová výroba v eurozóně v listopadu vzrostla o 0,2 % meziměsíčně po sezónním očištění, očekávala se stagnace po říjnovém 0,3% růstu (revidováno z 0,1 %). Meziročně bez sezónního očištění se produkce snížila o 0,4 %, trh predikoval 0,7% pokles po říjnovém 0,7% růstu. V celé Evropské unii se produkce meziměsíčně rovněž zvýšila o 0,2 % po říjnových +0,3 %. Meziročně produkce v celé EU klesla o 0,1 %.
• Rusko musí omezovat rozpočtové výdaje, aby kompenzovalo výpadky v příjmech způsobené poklesem cen ropy a nepříznivým vývojem ekonomiky. Řekl to ve středu ruský ministr financí Anton Siluanov. Ruský rozpočet by podle něj v letošním roce mohl přijít asi o tři biliony rublů, pokud bude průměrná cena ropy činit 50 dolarů za barel.
• Ruské ministerstvo financí je připraveno poskytnout finanční prostředky některým velkým ruským bankám. Peníze pro tuto podporu by měly pocházet z prodeje státních dluhopisů, řekl ve středu náměstek ministra financí Alexej Mojsejev. O případné podpoře dalším finančním institucím úřad podle něj rozhodne později.

Zdroj: Bloomberg

Aktualita pro rok 2026