Evropské akcie v pátek snížily týdenní zisk kvůli obavám ze zasedání Fedu

Britský FTSE 100 v pátek odevzdal 0,62 %, francouzský CAC 40 1,04 % a německý DAX 0,85 %. Regionální STOXX Europe 600 oslabil o 1,01 %, a týdenní zisk tak snížil na 0,74 %. V pátek ho vedly dolů především telekomunikace.

Index první tři dny tohoto týdne posiloval, ve čtvrtek však obrátil do mínusu, když solidní data z amerického trhu práce znovu rozvířila debatu o tom, že by Fed mohl přistoupit k prvnímu zvýšení sazeb již na zářijovém zasedání, které se bude konat příští týden ve středu a čtvrtek.

"Mnoho lidí sedí se založenýma rukama a čeká, co Fed příští týden udělá," říká Markus Huber z Peregrine & Black. "Pravděpodobnost, že sazby zvýší, je sice malá, přesto si chtějí být všichni jistí, že Janet Yellenová nerozhodne o ničem zásadním," dodává.

Za celý týden FTSE 100 přidal 1,41 %, CAC 40 zpevnil o 0,83 % a DAX posílil o 0,85 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ukrajina doufá, že ještě tento měsíc podepíše novou dohodu o dodávkách zemního plynu z Ruska. Uvedl to v pátek podle agentury Reuters šéf ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz Andrij Kobolev. Ukrajina se snaží vytvořit si dostatečné zásoby plynu před blížící se zimní sezonou.
• Italská automobilka Lamborghini by letos měla opět prodat rekordní počet aut. Pomoci jí má hlavně vysoká poptávka po nejnovějším modelu Huracán. Řekl to generální ředitel automobilky Stephan Winkelmann. Lamborghini je stejně jako česká Škoda Auto součástí největšího evropského výrobce aut Volkswagen.
• Ruská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na 11 %, jak se očekávalo.
• Analytici z Goldman Sachs ve své páteční poznámce varovali, že by se cena ropy Brent mohla propadnout až na 20 dolarů za barel.
• Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zvýšila odhad letošního růstu celosvětové poptávky po ropě o 110 000 barelů na pětileté maximum 1,71 milionu barelů denně. V příštím roce pak růst poptávky zpomalí na 1,36 milionu barelů denně, oznámila agentura ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou.
• Stavební produkce ve Spojeném království v červenci klesla meziměsíčně o procento, čekal se 0,5% růst po červnovém růstu o 0,9 %. Meziročně se produkce ve stavebnictví snížila o 0,7 %, čekal se 0,9% růst po červnovém zvýšení o 2,6 %.
• Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která stanovuje základní principy pro restrukturalizaci státních dluhů. Rezoluce, která nemá právně závazný charakter, je reakcí na loňské problémy Argentiny, která se kvůli spekulacím opět dostala do platební neschopnosti.
• Index spotřebitelských cen ve Španělsku se v srpnu podle finálních dat snížil o 0,3 % meziměsíčně (červen: -0,9 %) a 0,4 % meziročně (červen: +0,1 %), jak se očekávalo. Inflace harmonizovaná s metodikou výpočtu EU meziměsíčně klesla o 0,4 % a meziročně o 0,5 %, rovněž v souladu s očekáváním. Jádrová inflace však naopak meziměsíčně zrychlila na 0,1% růst po procentním poklesu a meziročně jádrové ceny vzrostly o 0,7 % po předchozích 0,8 %.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie v srpnu zůstalo na červencových 0,1 %. Meziměsíčně se ceny nezměnily. Uvedl to v pátek spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předchozí předběžnou zprávu z konce minulého měsíce. Nízkou inflaci způsobuje hlavně pokračující pokles cen energií.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Míra nezaměstnanosti v Řecku v červnu stoupla na 25,2 % z tříletého minima 25 % v předchozím měsíci. Oznámil to ve čtvrtek tamní statistický úřad. Ve srovnání s průměrem celé Evropské unie tak nezaměstnanost zůstává více než dvojnásobná.
• Výbor pro měnovou politiku britské centrální banky na svém zářijovém hlasoval pro zachování základní úrokové sazby na úrovni 0,5 % v poměru 8:1. Guvernér Ian McCafferty opět hlasoval pro zvýšení o 25 bazických bodů. Zachování objemu v programu odkupů aktiv pak výbor odhlasoval jednomyslně.
• Evropská centrální banka kromě 123 velkých bankovních společností v eurozóně, které spadají pod její dohled, sleduje stav také zhruba 100 menších bank v regionu, které považuje za nejrizikovější. Agentuře Reuters to řekl informovaný bankovní zdroj.
• Průmyslová výroba ve Španělsku v červenci vzrostla meziročně o 5,2 %, což je nejsilnější tempo od května 2000. Očekával se růst o 4,3 % po červnových 4,5 %. Meziměsíčně se produkce zvýšila o 0,6 % po červnových 0,4 %.
• Projekt Evropy je ohrožen kvůli "rostoucímu ekonomickému egoismu". Prohlásil to ve čtvrtek německý vicekancléř Sigmar Gabriel. "Evropa není v ohrožení kvůli Řecku, ale kvůli rostoucímu národnímu egoismu svých členských států," prohlásil Gabriel v Bundestagu. "Pokud to nepřekonáme, nedokážeme už lidi přesvědčit o evropské ideji," dodal.
• Okolo deseti miliard eur (270 miliard korun) letos Německo podle aktuálních odhadů vydá na péči o běžence. V této sumě jsou podle magazínu Fokus zahrnuty náklady na bydlení, lékařskou péči, kapesné či administrativu. Ještě v červenci se předpokládalo, že účet bude 5,6 miliard eur, tehdy se však v Německu pro letošní rok očekávalo 450 000 žadatelů o azyl, nové propočty z konce srpna udávají příchod až 800 000 uprchlíků. Loni podle spolkového statistického úřadu stálo 203 000 nových žadatelů o azyl německý rozpočet 2,4 miliardy eur.
• Německá automobilka BMW v srpnu meziročně zvýšila prodej o 7,2 % na 156 437 vozů. Silný růst poptávky v Evropě totiž převážil nad poklesem na čínském trhu. Firma, která je největším výrobcem luxusních automobilů na světě, tak zažila nejlepší srpen ve své historii. Nárůst srpnového prodeje ale vykázaly rovněž konkurenční značky Audi a Porsche, které jsou součástí koncernu Volkswagen.
• Jean-Claude Juncker ve středu přednesl v Evropském parlamentu svůj první projev o stavu unie. Prohlásil, že Evropská unie v současnosti není v dobrém stavu - schází jí jak evropskost, tak jednota. Hlavní prioritou jsou pro něj uprchlíci. Nyní prý není čas na zbabělost, ale na smělý a odhodlaný zákrok.
• Německo je hospodářsky silné, letos hospodaří bez dluhů a ekonomicky nadále roste. V německém parlamentu to ve středu v rámci debaty o státním rozpočtu prohlásila kancléřka Angela Merkelová.
• Odborový svaz Vereinigung Cockpit předčasně ukončil stávku pilotů v německé letecké společnosti Lufthansa, kvůli které ve středu firma zrušila tisícovku letů. Učinil tak poté, co soud označil protest za nezákonný a nařídil jeho zastavení. Svaz vyzval piloty k okamžitému návratu do práce. Lufthansa nicméně uvedla, že na dnešní letový provoz již konec stávky nebude mít vliv a situace se vrátí k normálu až ve čtvrtek. Firma zrušila mimo jiné všechny středeční spoje mezi Prahou a Frankfurtem, tedy šest letů jedním a šest opačným směrem.
• Těžba ropy a plynu v Británii zřejmě letos poprvé za 15 let vzroste. Přispívají k tomu dřívější investice do účinnějších technologií. Celkem se má těžba zvýšit o tři až čtyři procenta, což bude první růst od roku 2000, kdy se těžba ropy a plynu v zemi dostala na svůj vrchol, uvedla lobbistická skupina Oil & Gas UK.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v červenci nečekaně meziměsíčně klesla o 0,4 %, očekával se přitom 0,1% růst. Meziročně se zvýšila jen o 0,8 % při očekávání 1,4% růstu. Produkce zpracovatelského sektoru v červenci meziměsíčně klesla o 0,8 %, čekal se 0,2% růst, meziročně se snížila o 0,5% při očekávání 0,5% růstu.
• Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair ve středu zvýšily odhad celoročního zisku o čtvrtinu díky překvapivě dobrým výsledkům v letním období. Cena akcií podniku po zveřejnění nové prognózy stoupla o deset procent na rekordní maximum.
• Britské hračkářství Hamleys, které na jaře otevře v centru Prahy jeden z největších obchodů s hračkami na světě, chce v Česku získat zhruba pět procent trhu. Společnost čeká na tuzemském trhu velkou poptávku, v budoucnu plánuje spustit i e-shop a otevřít další prodejny. Řekl to Pavel Čmelík, jehož společnost Inexad je držitelem licence Hamleys pro středoevropský region. Celkem plánuje společnost otevřít v ČR, Rakousku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku do pěti let 15 hračkářství této značky.
• Ekonomika eurozóny podle zpřesněných dat ve druhém čtvrtletí expandovala tempem 0,4 % mezikvartálně, což je o 0,1 procentního bodu více, než odhadoval první rychlý odhad. Hrubý domácí produkt celé Evropské unie vzrostl rovněž o 0,4 %. V prvním čtvrtletí ekonomika rostla v obou regionech podle revize tempem 0,5 %.
• Německý vývoz a dovoz vzrostly v červenci na nová maxima a sezónně neupravený přebytek obchodní bilance vystoupil na rekordních 25 miliard eur. Úterní údaje německého statistického úřadu ukázaly, že zahraniční poptávka po německém zboží je navzdory útlumu v Číně nadále vysoká a že silná zůstává i domácí poptávka.
• Česká národní banka v červenci provedla na devizovém trhu intervence proti posilující koruně za zhruba 28 miliard korun. Vyplývá to z v úterý zveřejněných údajů o devizových obchodech ČNB ke konci července. Centrální banka zasáhla poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013, tehdy koupila eura za zhruba 200 miliard korun. Cílem intervencí je držet kurz koruny u 27 EUR/CZK, v červenci se koruna k této hranici několikrát přiblížila.
• Zvládnutí uprchlické krize má v Německu absolutní prioritu, ale péči o běžence je třeba financovat pokud možno bez dluhů, proto se ostatní výdajové požadavky musí podřídit. V úterý to v německém parlamentu na úvod rozpočtové debaty prohlásil ministr financí Wolfgang Schäuble.
• Evropská komise v úterý uvolnila čtyři miliony eur, o které Maďarsko požádalo v polovině srpna v souvislosti s gradující migrační krizí. Komise to oznámila s tím, že peníze budou použity ke zlepšení infrastruktury a vybavení maďarských center pro uprchlíky. Už v pondělí získalo z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) pět milionů eur také Rakousko, které o ně požádalo v červnu.
• Slovenská rafinerie Slovnaft je připravena pokračovat v jednáních s italským koncernem Enel o koupi jeho podílu ve společnosti Slovenské elektrárne (SE), pokud se Enel nedohodne s českým Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH). Novinářům to v úterý řekl generální ředitel Slovnaftu Oszkár Világi.
• Bratislavská rafinerie Slovnaft v úterý otevřela novou jednotku na výrobu polyetylenu, do které včetně přidružených součástí investovala přes 300 milionů eur. Podnik patří do maďarské skupiny MOL, která provozuje síť čerpacích stanic také v Česku.
• V srpnu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 1,2 % na 450 666, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 5,8 % na 103 768 a podíl nezaměstnaných osob poklesl na 6,2 %.
• Obchodník s komoditami a těžař Glencore představil mimořádná opatření, která mají uklidnit obavy investorů z výše dluhu a pomoci firmě snížit dluh do konce příštího roku ze současných téměř 30 miliard USD o třetinu. Firmu k tomuto kroku nutí prudký pokles cen důležitých komodit, mědi a uhlí, který způsobil propad zisku firmy a vyvolalo obavy, zda se jí podaří obstarat dostatek hotovosti pro snižování dluhu. Společnost, která sídlí ve Švýcarsku, v pondělí uvedla, že zastaví výplatu dividend, prodá některý majetek a vydá nové akcie za 2,5 miliardy dolarů. Akcie v pondělním obchodování připsaly 7,12 %.
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny v září klesla více, než se čekalo, a je nejnižší za sedm měsíců. Může za to zpomalení v Číně, které ovlivňuje očekávání budoucího vývoje, zvláště v Německu. Vyplývá to z průzkumu společnost Sentix. Index důvěry investorů a analytiků v září klesl na 13,6 bodu ze srpnových 18,4 bodu. Zářijový údaj je nejnižší od února a zaostal za očekáváním analytiků, kteří čekali snížení indexu jen na 16,1 bodu.
• Britská maloobchodní společnost Tesco prodá svou jihokorejskou divizi skupině vedené jihokorejským investičním fondem MBK Partners za 4,2 miliardy liber. Je to první velký prodej majetku firmy od odhalení jejích finančních problémů. Jihokorejská divize Homeplus je největší zahraniční divizí firmy.
• Průmyslová výroba v Německu vzrostla v červenci ve srovnání s předchozím měsícem o 0,7 %, nejrychleji od počátku letošního roku. V červnu naopak o 0,9 % klesla. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom v pondělí začal testovat nový způsob prodeje zákazníkům. Kromě sjednaných dlouhodobých kontraktů si zákazníci nyní mohou koupit plyn i v rámci tendru. Gazprom nyní uspokojuje poptávku po plynu v Evropě z jedné třetiny. Dodatečný plyn od Gazpromu přichází v době, kdy budou zřejmě dodávky na trhy nižší, protože nizozemská vláda se rozhodla omezit těžbu na svém poli Groningen, které je největším polem s plynem v Evropě.
• Holding Agrofert vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) získal podle týdeníku Dotyk v končícím programovém období nejvíce peněz z fondů EU, co se týká soukromých firem v Česku. Dotace 4,9 miliardy korun řadí Agrofert na první místo v žebříčku největších soukromých příjemců dotací, tvrdí týdeník Dotyk. Ze státních podniků vede Ředitelství silnic a dálnic ČR s dotacemi 81 miliard korun.

Zdroj: Bloomberg