Co musíte ráno vědět (14. dubna)

1. Americké akcie v pondělí převážně oslabovaly, čeká se na firemní hospodářské výsledky

Americké akcie v pondělí převážně klesaly. Pozornost investorů se nyní upírá k firemním hospodářským výsledkům za první čtvrtletí, na které bude mít negativní dopad pandemie způsobená koronavirem. Index Dow ztratil 1,39 % na 23 390,77 bodu a širší index S&P 500 klesl o 1,01 % na 2 761,63 bodu, index technologického trhu Nasdaq Composite, se nicméně zvýšil o 0,48 % na 8 192,42 bodu. Index volatility VIX klesl o 1,2 % na 41,17 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA stoupl o zhruba pět bazických bodů na 0,771 %.

2. Očekávané události

V noci na úterý vyjde v Číně zpráva o obchodní bilanci a odpoledne se investoři ve Spojených státech zaměří na indexy dovozních a vývozních cen. Hospodářská čísla představí v USA společnosti Johnson & Johnson, JPMorgan Chase a Wells Fargo. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

3. OPEC+ nakonec sníží těžbu ropy o 9,7 milionu barelů denně

Země OPEC a další přidružené státy sníží produkci ropy o 9,7 milionů barelů denně namísto původně oznámených 10 milionů. Mexiko totiž nakonec bude dodávat jen o 100 tisíc barelů ropy denně méně, původně se plánoval škrt 400 tisíc barelů. K dohodě na omezení dodávek ropy na globální trh se již v pátek přihlásily i Spojené státy.

4. Ford čeká za první čtvrtletí kvůli koronaviru ztrátu 600 milionů USD

Americká automobilka Ford Motor předpokládá, že za letošní první čtvrtletí kvůli negativním dopadům koronaviru na poptávku i výrobu vykáže hrubou ztrátu kolem 600 milionů dolarů po zisku 2,4 miliardy dolarů před rokem. Společnost Ford nyní vyrábí automobily pouze ve svých společných podnicích v Číně, kde již šíření koronaviru polevilo.

5. Polská PGL odstupuje od převzetí německých aerolinek Condor

Polská státní společnost PGL, která vlastní aerolinky LOT, se rozhodla odstoupit od dohody o převzetí německého leteckého přepravce Condor. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters firma. Condor dříve patřil zkrachovalé cestovní kanceláři Thomas Cook.

6. DPA: Volkswagen a BMW navrhují státní příspěvek na auta

Německé automobilky Volkswagen a BMW se vyslovily pro zavedení státního příspěvku na nákup automobilů, který by pomohl kompenzovat negativní dopady koronaviru na automobilový průmysl. Informovala o tom v pondělí agentura DPA.

7. Reuters: Indie a Pákistán už chtějí obnovit chod částí ekonomiky

Indie a Pákistán mají v plánu obnovit chod některých částí ekonomiky dříve, než budou uvolněna všechna omezující opatření zavedená kvůli šíření koronaviru. S odvoláním na představitele vlád v obou zemích o tom v pondělí informovala agentura Reuters. V důsledku zákazu vycházení jsou miliony lidí bez práce. Podle odhadů Světové banky (SB) by tak hospodářský růst Indie mohl v nynějším fiskálním roce zpomalit na 1,5 až 2,8 %, což by bylo nejslabší tempo expanze za 30 let.

8. Google a Apple se spojí, aby pomohly bránit šíření koronaviru

Google a Apple uzavřely nečekané partnerství, aby pomohly bránit šíření koronaviru. Až třetině obyvatel planety chtějí umožnit dozvědět se, zda se nedostali do blízkosti osob s nemocí covid-19. Obří technologické společnosti to oznámily v pátek s tím, že lidé se do systému budou muset přihlásit. Monitorovat by mohl až tři miliardy obyvatel planety.

9. Havlíček: Vláda zveřejní v úterý scénář otevírání obchodů a služeb

Vláda po úterním jednání zveřejní scénáře uvolňování restrikcí pro obchody a služby. Řekl to ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Dodal, že se počítá se třemi vlnami uvolňování. Zástupci podnikatelů v ČT uvedli, že jim stále chybí harmonogram uvolňování.

10. Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 100 lety byl přijat zákon o národní bance

Vznik samostatného Československa v roce 1918 znamenal i potřebu zřízení zcela nových státních institucí. Jednou z nich byla centrální banka, jejíž vznik však komplikovala poválečná neutěšená hospodářská situace nového státu. Národní shromáždění sice přijalo zákon o akciové bance cedulové (bankovní zákon) již 14. dubna 1920, samotná Národní banka Československá (NBČS) ale zahájila činnost až 1. dubna 1926. Na pozadí různých historických peripetií pak pečovala o stabilitu měny až do zániku federace, kdy na její činnosti navázala Česká národní banka (ČNB).

Rozpad Rakousko-Uherska a vznik samostatného Československa v roce 1918 automaticky neznamenal měnovou samostatnost, a tak se měnová odluka a následné udržení měnové stability staly klíčovými úkoly nového státu. Tehdejší vláda proto provizorně pověřila řízením měnové politiky ministerstvo financí, které k tomuto účelu zřídilo v roce 1919 Bankovní úřadu ministerstva financí (BÚMF), který zahájil činnost 11. března 1919. BÚMF vykonával funkci státní cedulové bank.

Bankovnímu úřadu připadla v letech 1919 až 1926 nelehká úloha provést československou měnu turbulencemi poválečného období, kdy se musel vypořádat s inflací ale i důsledky deflační krize. Zároveň se spolupodílel na likvidaci Rakousko-uherské banky a především připravil vznik již nezávislé centrální banky - Národní banky Československé.

Vláda centrální banku zřídila až po opuštění deflační politiky tehdejšího ministra financí Aloise Rašína a po přechodu ke koncepci měnové a cenové stabilizace. Zřízení centrální instituce předcházela debata na téma nezávislosti centrální banky. Aspekt nezávislosti nakonec převážil, což se mimo jiné projevilo v akciovém uspořádání nové banky. Šlo ale do jisté míry o kompromis, jelikož stát si ponechal třetinu akcií.

Do vínku centrální banka dostala akciový kapitál 405 milionů korun rozdělených na 120 000 nedělitelných akcií po 3 375 korunách (to odpovídalo stu zlatých amerických dolarů) vystavených na jméno. Akcie byly od roku 1927 kotovány na pražské burze. V čele Národní banky stál stejně jako dnes guvernér, prvním se stal dosavadní vrchní ředitel Městské spořitelny pražské Vilém Pospíšil.

NBČS se stala vrcholným orgánem, který spravoval československou měnu. Jejím cílem bylo dosáhnout zlaté parity (krytí měny zlatými rezervami), což se jí v roce 1929 ve velké míře podařilo. Důsledná peněžní politika centrální banky zajistila, že se československá koruna ve 20. a 30. letech minulého století řadila mezi přední evropské měny.

Následný historický vývoj ale rozvoji bankovního sektoru nepřál. Za protektorátu byly české banky využity k potřebám německého hospodářství, centrální banka byla podřízena Říšské bance v Berlíně a přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu. V roce 1945 sice došlo k obnovení Národní banky Československé, poúnorový režim ale přetrhl kontinuitu měnového vývoje s první republikou.

Místo centrální banky zaujala Státní banka Československá (SBČS), která odpovídala sovětskému vzoru měnové politiky. SBČS si navíc přivlastnila i funkci obchodní banky. Jejím klíčovým, nechvalně proslulým krokem byla měnová reforma v roce 1953. Až do roku 1989 fungovaly všechny ostatní banky v Československu jako specializované pobočky SBČS.

Při rozdělení České a Slovenské federativní republiky na dva samostatné státy v roce 1993 vznikly Česká národní banka (ČNB) a Národní banka Slovenska. ČNB vznikla k 1. lednu 1993, k 8. únoru 1993 byla provedena měnová odluka a vznikla česká koruna.