Burzovní kalendář (13. 4. - 17. 4. 2020)

Ohlédnutí

Světové akciové trhy mají za sebou úspěšný týden. Americké indexy přidaly přes 10 % (S&P 500 zapsal nejvyšší zisk od roku 1974), západoevropské trhy zpevnily jako celek o více než 7 % a pražská burza se podle indexu PX zvedla o 8,5 %.

Kolísavý týden má za sebou trh s ropou, který reagoval na spekulace a nakonec i rozhodnutí o omezení těžby (OPEC+ se dohodl na sražení produkce o 10 milionů barelů denně, trh ale doufal v ještě výraznější omezení; o víkendu omezení těžby ústy prezidenta Donalda Trumpa naznačily také USA). Podle analytiků by se poptávka po ropě měla kvůli koronaviru snížit až o 35 milionů barelů denně.

Akciové trhy od březnového dna globálně přidaly již přes 20 %. Důvodů pro zatím velice razantní odraz výše je několik. Hlavní hybnou silou je relativně optimistický vývoj statistik nově nakažených novým koronavirem. Na výrazný optimismus je ještě brzy, ekonomické dopady pandemie a na ni reagujících opatření jsou zatím nejasné, o hluboké recesi ale na základě dat z posledních týdnů nelze pochybovat. Otázkou je rychlost následného oživení.

Ekonomika USA by se v letošním druhém čtvrtletí mohla kvůli opatřením proti šíření koronaviru propadnout o 30 % a více. Předpověděl to bývalý šéf americké centrální banky Ben Bernanke. Ekonomice by podle něj mohlo trvat i několik let, než se zotaví ze současného šoku. Podobně chmurně vnímá situaci také Janet Yellenová. Ta navíc uvedla, že by politici měli zvážit možnost, že by centrální banka mohla vedle dluhopisů nakupovat také akcie.

K růstu na trzích přispívají také záchranná opatření vlád a centrálních bank. V USA Fed v týdnu rozhodl o uvolnění dalších 2,3 bilionu dolarů na podporu ekonomiky, tyto peníze mají pomoci především malým a středním firmám. V Americe o podporu v nezaměstnanosti v posledním týdnu opět nově zažádalo přes šest milionů lidí.

Americkému trhu pomohlo také odstoupení Bernieho Sanderse z boje o demokratickou nominaci do prezidentských voleb. V reakci na to výrazně posílily akcie zdravotních pojišťoven, které předtím drtily obavy, že by případný Sandersův úspěch ve volbách přinesl konec soukromého zdravotního pojištění. V listopadu by se tak s Donaldem Trampem měl utkat bývalý demokratický viceprezident Joe Biden.

V České republice byl prodloužen nouzový stav do konce dubna. Premiér Andrej Babiš v televizním proslovu naznačil, že je vláda připravena k opravdu masivní podpoře ekonomiky (zmínil doslova "tisíc miliard"). Pomocnou ruku by vládě mohla napříště ve větší míře podávat Česká národní banka. Poslanecká sněmovna totiž schválila větší možnosti ČNB obchodovat na trzích. Nově má moci obchodovat s cennými papíry s delší dobou splatnosti než jeden rok a s více institucemi. Rozšířené pravomoci ale mají platit jen do konce příštího roku. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Česká ekonomika by mohla při návratu k normálu těžit z toho, že zde byla restriktivní opatření kvůli šíření koronaviru zavedena dříve než jinde. Opatření by totiž mohla být i dříve odstraněna, a zotavení ekonomiky by tak mohlo nastat dříve. Tím by měly firmy více času i možností se připravit na otevření okolních trhů.

Výhled

Obchodní týden bude na většině významných trhů zkrácený o Velikonoční pondělí. Nejdůležitější výjimkou budou USA, které se rychle posunuly na špičku pořadí ve většině sledovaných statistik týkajících se pandemie koronaviru.

"Od 23. března index S&P 500 posílil o 26 %. Od maxima z února je ovšem stále vzdálený 17 % a od začátku roku ztrácí 15 %. Navzdory silnému týdennímu růstu se na denním grafu mnoho nezměnilo. Index je pod klouzavými průměry a pod rezistencí na 3 000 (indexu k ní chybí 6 %). Nejbližší support je na 2 400, ale na grafu se jako podstatnější jeví zóna 2 100 až 2 000," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

"Extrémní nárůst za 14 obchodních dnů vyvolává oblíbené otázky na téma tržního dna a jeho březnového (ne)dosažení. Je možné, že je rally jen klasickým výrazem nadějí, že dopady pandemie koronaviru po zásahu Fedu a administrativy nebudou tak výrazné. Testování hladiny 2 000 bodů u indexu S&P 500 ale stále nelze vyloučit. Výsledková sezóna naplno začíná, v příštím obchodním týdnu přijdou na řadu především velké americké banky. Uvidíme, jak velkou část problémů spojených s pandemií trh během panických výprodejů stihl zahrnout do cen akcií. Volatilita může pokračovat ještě dlouhé týdny," doplnil Košťál.

Pandemie koronaviru a preventivní opatření na boj s ní zasáhly světovou ekonomiku hlavně v březnu. Velkou pozornost si proto v dalších týdnech zaslouží zmíněná výsledková sezóna za první čtvrtletí, kde vedle samotných čísel budou zásadní hlavně výhledy jednotlivých společností a sektorů.

V novém týdnu oznámí hospodářské výsledky mimo jiné americké banky JPMorgan, Wells Fargo, Citigroup, Bank of America a Morgan Stanley, dále pak firmy jako BlackRock, Honeywell nebo výrobce čipů AMD. Jinde ve světě zaujmou čísla firem jako Infosys, ASML, L'Oréal, Komatsu, Schneider Electric nebo Louis Vuitton.

Investoři budou přitom po celý týden dále nejvíce řešit dopady pandemie na ekonomiku, která již začíná sčítat první vážné ztráty. Jak hluboké jsou, naznačí v polovině dubna série makrodat. V pondělí dostane prostor indická inflace a v úterý čínská obchodní bilance a ceny v americkém zahraničním obchodu. V Česku vyjdou po Velikonocích inflační statistiky, ve středu pak data o spotřebitelských cenách oznámí Itálie nebo Španělsko.

V USA budou v polovině týdne podstatné maloobchodní tržby a průmyslová výroba. Ve čtvrtek přijdou na řadu data z australského trhu práce, německá inflace, evropský průmysl a zahájená výstavba v Americe společně s dílčími daty z pracovního trhu. V pátek pak bude ostře sledovaná zpráva o čínském HDP a průmyslové produkci, eurozóna pak přidá údaje o inflaci.

Ekonomický kalendář

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Hlavní událostí týdne bude jednoznačně zpráva o čínském HDP za první čtvrtletí. Informovat by měla o výrazném propadu ekonomiky.
• Maloobchodní tržby a průmyslová produkce ve Spojených státech se podle našich odhadů v březnu výrazně propadly. Tamní ekonomika je teprve na začátku krize, i tak ale budou první data z reálné ekonomiky postižená dopady pandemie přínosnou informací o dalším průběhu. Většina kroků hospodářské politiky již byla spuštěna nebo alespoň oznámena, další důkazy o míře propadu ekonomiky ovšem budou vytvářet tlak na rozsáhlejší intervence státu.
• V eurozóně vyjdou teprve průmyslová data za únor. Pro březen a duben však očekáváme meziměsíční propad produkce o 15-25 %. Finální čísla by měla potvrdit březnovou inflaci na úrovni 0,7 %, nicméně pro následující měsíce počítáme s pádem do deflace. Po konci bezpečnostních opatření očekáváme, že obchodníci začnou snižovat ceny ve snaze získat zpět poptávku domácností.
• Na domácím poli bude nejzásadnější březnová inflace. Ta podle našich odhadů dosáhne svého vrcholu na úrovni 4 %, především kvůli vyšším cenám potravin. Navíc se k tomu přidávají vyšší ceny elektřiny a také dobíhání efektu vyšší spotřební daně u tabáku a alkoholu. Proti tomu hrají rekordně nízké ceny pohonných hmot. V následujících měsících by však měla inflace klesnout, zejména díky nízké poptávce domácností po začátku bezpečnostních opatření.
• Dočkat bychom se mohli také dalších komentářů bankovní rady ČNB k blížícímu se jednání na začátku května. Vzhledem ke schválení novely zákona o ČNB jsme v posledních dnech měli možnost vyslechnout guvernéra Jiřího Rusnoka, Tomáše Holuba a nově i Vojtěcha Bendu. Ten řekl, že další snížení úrokových sazeb dokonce až na nulu je stále ve hře, a to i na mimořádném zasedání. Zároveň ale také připomněl, že nižší sazby v tuto chvíli nejsou tím, co ekonomiku zachrání.