Chtěli bychom více aneb Kolik Češi reálně uspoří na důchod?

Češi jsou spořivý národ. Podle dotazování naší investiční platformy Portu se snaží odkládat naprostá většina spoluobčanů, i když se často jedná o nižší, třeba jen stokorunové částky. Téměř polovina dotázaných (47 %) zvládne měsíčně odložit stranou maximálně dva tisíce korun. Dalších 30 % respondentů odkládá měsíčně dva až pět tisíc korun. Asi čtvrtina (23 %) Čechů pak dokáže měsíčně spořit přes pět tisíc korun.

Pokud jde o formy zhodnocování, jsme stále velice konzervativní. Polovina respondentů (50 %) využívá pro zhodnocování úspor spořicí účet. 4 z 10 dotázaných zhodnocují své úspory prostřednictvím penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, častěji přitom generace 45letých a starších. Necelá třetina (31 %) dotázaných Čechů dokonce žádné spořicí nebo investiční produkty nevyužívá a případné úspory má na běžném účtu nebo v hotovosti. V této skupině jsou zastoupeni především lidé se základním vzděláním a výučním listem.

Přestože investování je v posledních letech na vzestupu, jde stále spíše o okrajovou záležitost, a navíc doménu mužů, což je škoda. Dotazování ukázalo, že 9 % respondentů má zainvestováno do akcií, 8 % sází na kryptoměny a 7 % zhodnocuje finance prostřednictvím nemovitostí. Dalších 5 % má zainvestováno do zlata a 4,5 % dotázaných do státních nebo firemních dluhopisů.

Investice přitom jako jediné nabízejí šanci na slušné zhodnocení, které dokáže alespoň částečně pokrýt aktuální inflaci. V rámci diverzifikace je spořicí účet vhodnou volbou pro část disponibilních úspor, nadpoloviční část peněz by ale měla "pracovat" a vydělávat v efektivnějších nástrojích. Je ale zásadní, aby se s rostoucím zájmem o investování a se zlepšující se finanční gramotností obyvatelstva vyvíjela také legislativa a přibližovala se té vyspělé na Západě.

Jak jsme na tom s úsporami?

S výjimkou případné hodnoty nemovitosti, kterou užívají, má téměř polovina Čechů (47 %) naspořeno maximálně sto tisíc korun. V nižších úsporách převažují mladší věkové skupiny a ženy. Další zhruba čtvrtina dotázaných (26 %) má finanční rezervu sto až pět set tisíc korun. Nad hranicí půl milionu korun se situace obrací a vyšší úspory začínají být doménou mužů a také občanů s vyšším vzděláním. Úspory dalších 7 % dotázaných se pohybují nad půl milionem, ale nepřesahují milion. Více než milion korun má naspořeno nebo zainvestováno jen asi 7 % respondentů. 12 % dotázaných pak uvedlo, že na penzi nespoří vůbec.

Uvádí se, že finanční polštář na pokrytí neočekávaných výdajů by měl být zhruba ve výši tří až šesti měsíčních příjmů. To v případě průměrného platu 39 tisíc korun znamená úspory 120 až 230 tisíc korun. Data tedy ukazují, že Češi stále mají rezervy. Finanční polštář přitom může sehrát klíčovou roli v době vysoké inflace, zdražování a dalších ekonomických nejistot, kterým nyní čelíme.

Jak jsme připraveni na důchod?

Finanční rezerva na důchod patří dlouhodobě mezi nejčastější důvody spoření. Po odchodu do penze většině Čechů výrazně klesne příjem, a pro udržení životní úrovně tak jsou úspory více než žádoucí.

Necelá polovina dotázaných Čechů (46 %) si myslí, že bude schopna do důchodu odejít s úsporami maximálně půl milionu korun. To je také hranice, kde se překlápí sociodemografické parametry. Očekávané úspory do půl milionu korun deklarují častěji ženy a osoby s nižším vzděláním, vyšší částky jdou častěji za mužskou populací a za respondenty s vyšším vzděláním. Dalších 14 % dotázaných předpokládá, že zvládne odejít do důchodu s částkou mezi půl milionem a milionem, každý desátý Čech pak s částkou ve výši 1-2,5 milionu korun. O něco více než 6 % dotázaných si myslí, že bude schopno naspořit částku nad 2,5 milionu korun. Téměř čtvrtina respondentů (24 %) pak s žádnými úsporami na důchod nepočítá, nevytváří je a ani to neplánuje.

Důchodový systém v Česku je dlouhodobě neudržitelný a je v zájmu státu občany motivovat k přebírání zodpovědnosti za zajištění se na stáří. K tomu je však potřeba nabídnout flexibilní režim, který by reflektoval současný zájem o moderní a efektivní formy investování a podporoval finanční produkty s vyšším potenciálem zhodnocení, které jsou optimální investicí pro dlouhodobý časový horizont. Tím by mohlo být zavedení plánovaného Účtu dlouhodobých investic, v rámci kterého by došlo k rozšíření nabídky státem podporovaných finančních produktů pro investování na stáří. Zavedení Účtu dlouhodobých investic má na trhu podporu. Nyní je zásadní, aby jej vláda schválila a uvedla do praxe.

Na dotaz, s jakou částkou uspořenou na důchod by byli spokojeni, reagovala asi čtvrtina dotázaných (27 %) představou částky do půl milionu korun. Téměř pětina (19 %) by byla spokojena s částkou pohybující se mezi půl milionem a milionem, další pětina by si ideálně představovala 1-2,5 milionu korun. Ještě vyšší částka (do 5 milionů korun) by uspokojila 15,5 % dotázaných, 9 % Čechů by si představovalo odejít do penze s finanční rezervou 5-10 milionů korun a 9,5 % by si přálo mít na účtu přes 10 milionů korun. S většími úsporami by šli rádi do důchodu muži, lidé s vyšším vzděláním a také obyvatelé Prahy.

_{Průzkum byl realizován prostřednictvím on-line platformy Instant Research společnosti Ipsos v únoru 2022 na reprezentativním vzorku 1 050 mužů a žen ve věku 18-65 let.}