Patrik Hudec, manažer Zlatého fondu ČP INVEST, o nabídce a poptávce po zlatu

Investiční web (IW): Jaká je aktuální situace z fundamentálního pohledu?

Patrik Hudec: Vloni se poprvé stalo, že největším těžařem se stala Čína. Do té doby to byla Jižní Afrika. Centrální banky nyní skupují zlato, kromě Ruska a Číny to ovšem všichni kupují na trhu. Pouze tyto dvě země jsou v produkci zlata zatím relativně soběstačné. Na ceně 1050 USD nakupovala indická centrální banka, při korekci na tuto cenu se dá očekávat další zájem centrálních bank a je jedno, která to bude. Indie nebo Čína, která stále navyšuje zlaté rezervy.

IW: Podívejme se zlato z pohledu nabídky, konkrétně těžby.

PH: Vývoj těžby postupně klesá. Čínská těžba jako jediná neklesá. Produkce afrických dolů klesá již několik let. Loni o 15%, letos o 10%. V afrických dolech je nejlepší zlato vytěženo, ve smyslu nejsnazší těžby, je to také politicky nestabilní region a navíc bojují s výpadky dodávek elektřiny. I když těžba v Africe letos klesla cca o 10%, tak celosvětová těžba naopak o 7% stoupla a to jde na vrub Číně a Rusku. Nicméně tyto země to stejně nevyvezou. Ročně se vytěží necelých 2500 tun.

IW: Těžba ale tvoří jen část světové nabídky.

PH: Těžba představuje přibližně 2/3, zbytek je recyklované zlato a 6 % tvoří prodeje centrálních bank. Loni se prodalo necelých 4000 tun zlata a tento nárůst jde na vrub růstu recyklovaného zlata. To je recyklované zlato z přístrojů, šperky, které se přetaví na mince nebo pruty, prostě úplně všechno disponibilní zlato. Množství recyklovaného zlata je na trhu velmi proměnlivé. Loni ho bylo poměrně hodně a příčina může být díky krizi. Je možné, že lidé potřebovali peníze, a tak zlato zkrátka prodávali.

IW: Další nabídku tvoří prodeje centrálních bank.

PH: Centrální banky se v minulosti zavázaly, že budou prodávat do 500 tun ročně. Především od roku 1989 hlavně západoevropské státy rozpouštěly zlaté rezervy, ale teď se jejich chování mění. Místo prodejů začínají zlato na trhu nakupovat, východoevropské a asijské státy začaly nakupovat ještě více. Například Čína během několika posledních let nakoupila 400 tun. To se předtím nevědělo, protože centrální banky tyto operace moc nehlásí. Navíc státní zlato mizelo ze státních bank také do Mezinárodního měnového fondu, který nyní jeho část prodal Indii. Potřebuje totiž peníze na financování pomoci státům, které se ocitly díky krizi v problémech.

Spojené státy mají už dlouho 8000 tun zlata. A nikdo přitom neví, jestli je skutečně mají. Na trhu se často objevují spekulace, že zrovna v Americe může být reálné množství menší, protože centrální banka ho rozpůjčovala komerčním bankám a ty ho prodaly na trhu. A není jednoduché ho koupit zpět, protože by začala růst cena. Při pohledu na zlaté rezervy je zřejmé, že podíl zlata na např. čínských rezervách je poměrně malý, asi 2 %. Kdyby to chtěli navýšit na 10 %, což je stále pod úrovní světového průměru, museli by koupit na trhu 4000 tun. To by zajistilo poptávku na několik let. Už v roce 2007 a 2008 se mluvilo o tom, že až centrální banky přestanou prodávat zlato na trh, tak se cena utrhne a to se nakonec také stalo.

Spojené státy mají už dlouho 8000 tun zlata. A nikdo přitom neví, jestli je skutečně mají. Na trhu se často objevují spekulace, že zrovna v Americe může být reálné množství menší, protože centrální banka ho rozpůjčovala komerčním bankám a ty ho prodaly na trhu. A není jednoduché ho koupit zpět, protože by začala růst cena. Při pohledu na zlaté rezervy je zřejmé, že podíl zlata na např. čínských rezervách je poměrně malý, asi 2 %. Kdyby to chtěli navýšit na 10 %, což je stále pod úrovní světového průměru, museli by koupit na trhu 4000 tun. To by zajistilo poptávku na několik let. Už v roce 2007 a 2008 se mluvilo o tom, že až centrální banky přestanou prodávat zlato na trh, tak se cena utrhne a to se nakonec také stalo.

IW: Kolik je tedy na světa celkem zlata?

PH: Nejčastěji se jako horní odhad uvádí 163 000 tun. Zlato na světě nemizí, ono se hromadí. Ale bohužel mizí síla papírových peněz. A jak roste počet obyvatel, množství zlata na hlavu dokonce klesá. Z toho polovina je ve špercích, 18 % mají centrální banky. 17 % tvoří investice do zlata formou ETF fondů, ETC fondů, zlaté cihly, mince, pruty. Zbytek je v elektronice, část je ve zdravotnictví.

IW: Kdo tedy táhnul v uplynulých letech poptávku?

PH: Do ETF fondů nateklo za 6 let 1200 tun, dalších 800 tun za tu samou dobu se investovalo do zlatých mincí, jejichž ražba je zpravidla pod kontrolou centrálních bank. A loni i letos se stalo, že v Americe vyhradili na mince méně zlata, než jaká byla poptávka, zkrátka nezvládli poptávku po mincích uspokojit. Loni ale naopak klesla poptávka po zlatých špercích, a to zhruba o třetinu. Letos by měla poptávka opět mírně klesnout, ale je třeba si uvědomit, že i tak je neustále stále velmi vysoká. Navíc zlato patří k těm málo statkům, kde poptávka obecně roste, když (v rozumných intencích) roste cena.

IW: Vzniká nyní na zlatě podle Vás bublina?

PH: Viděl jsem statistiky, kolik investoři drží zlata vůči svým aktivům a je to překvapivě pouhý zlomek. Proto si myslím, že nemůžeme hovořit o bublině na zlatu. O té se můžeme bavit, až v tom budou všichni, a to rozhodně není tento případ. Hodně investorů se prostě zlatu stále vyhýbá. A velké slovo budou mít stále centrální banky.

Co znamená "Fond měsíce"?