Harvard vsadil čtyři miliardy dolarů na víno, eukalyptus nebo bavlnu. A pohořel

Odborníci spravující nadační fond Harvardovy univerzity se před pár lety rozhodli, že zkusí jedné z nejprestižnějších vzdělávacích institucí na světě udělat radost. Klasické investiční instrumenty jim nepřipadaly dost zajímavé, a tak se rozhodli, že trochu zariskují. Vybrali si slibný zemědělský projekt na severovýchodě Brazílie a nalili do něj minimálně 150 milionů USD. A nevyplatilo se.

Loni se správce univerzitních financí, společnost Harvard Management Company, pod vedením současného šéfa Narva Narvekara rozhodl, že z investic zaměřených na přírodní zdroje odepíše 1,1 miliardy USD, a sníží tak jejich hodnotu na 2,9 miliardy USD. Celkově nyní spravuje Harvard Management Company aktiva v hodnotě 37,1 miliardy USD.

Harvard nestačí ani na indexové fondy

Profesor financí na University of Washington Thomas Gilbert tvrdí, že Harvard udělal v oblasti investic v posledních deseti letech hodně chyb. Tou největší ale podle něj byla víra, že jeho portfoliomanažeři a finanční experti, kteří mezi lety 2010 a 2014 zkasírovali odměny v souhrnné výši 242 milionů USD, jsou chytřejší než ostatní. "Staly se z nich neřízené střely," říká.

Průměrný roční výnos nadačních fondů za posledních 10 let

Průměrný roční výnos nadačního fondu Harvardovy univerzity dosahuje za posledních deset let 4,4 %. Průměr všech univerzit je přitom 4,6 % a ty nejlepší vykazují i více než 7% roční zhodnocení. Výsledky Harvardu jsou dokonce horší než výsledky indexového investování do akcií a dluhopisů v poměru 60 ku 40, jež za posledních deset let v průměru vynášelo 6,4 % ročně. V průběhu finanční krize z let 2007 a 2008 například Harvard Management Company pod vedením tehdejší šéfky Jane Mendillové rozhodla o prodeji některých akcií dříve, než se jejich ceny výrazněji odrazily ode dna. Příliš úspěšný nebyl ani Stephen Blyth, který na post výkonného ředitele Harvard Management Company nastoupil po Mendillové.

Zaslepení vidinou jednoduchého zisku

Nejvíce se Harvard spálil právě na investicích do zemědělských projektů. Harvard Management Company investovala mimo jiné do kalifornských vinic, týkových lesů ve Střední Americe, bavlnových plantáží v Austrálii nebo eukalyptových plantáží v Uruguayi a lesů na těžbu stavebního dřeva v Rumunsku.

"Přírodní zdroje měly být klenotem, tyto investice ovšem byly vždy velice rizikové, a jak dobře víme, ve hře nejsou jen vysoké zisky, ale i ztráty," říká Joshua Humphreys, ředitel Croatan Institute, neziskové organizace orientované na udržitelné podnikání. Harvardova univerzita ovšem nemá s projekty tohoto typu pouze špatné zkušenosti, například v roce 2003 úspěšně investovala do lesů na těžbu stavebního dřeva na Novém Zélandu.

Současný šéf Harvard Management Company Narv Narvekar, jenž vedení správy nadačního fondu univerzity převzal v roce 2016, se rozhodl, že velkou část peněz svěří do externí správy. Na stole jsou podle zdrojů z Harvardovy univerzity i další odpisy, Narvekar ale současně říká, že jsou-li zbývající investice Harvardu v oblasti přírodních zdrojů oceněny adekvátně, není důvod se jich zbavovat. Uvidíme, zda nakonec nedojde k závěru, že nejlepší bude nakoupit pár indexových fondů a sledovat jejich výkon se založenýma rukama.

Zdroj: Bloomberg