Investoři milují zlato, ve druhém čtvrtletí do něj vložili další desítky miliard dolarů

Poptávka po zlatých špercích se snížila o 14 % na 341 tun. Hlavním důvodem poklesu byl slabší zájem v Indii a Číně. Kombinovaný podíl těchto trhů na globální poptávce byl dokonce pod 50 %, což se stalo teprve potřetí za pět let. Světová rada pro zlato slabší poptávku vysvětluje vysokými cenami kovu a přetrvávající nejistotou stran vývoje čínské ekonomiky a tamního realitního trhu, kvůli čemuž čínské domácnosti odkládají zbytné výdaje a rekordním tempem spoří.

Výjimku ze všeobecně slabšího zájmu o šperky představoval Írán, kde se lidé snažili chránit hodnotu peněz kvůli nejistotám spojeným s raketovými útoky mezi islámskou republikou a Izraelem a následným bombardováním íránských jaderných zařízení Spojenými státy. Poptávka po špercích se v Íránu meziročně zvýšila o 12 %.

Nejistota nahrávala investicím do zlata

Další silné čtvrtletí za sebou má investiční zlato, tedy slitky, mince a burzovně obchodované fondy investující do zlata. Celková poptávka po investičním zlatě ve druhém kvartálu meziročně vyskočila o 78 % na 477,2 tuny. Investory od nákupů neodradily ani vysoké ceny kovu. Do takzvaných zlatých ETF ve čtvrtletí přitekly peníze v ekvivalentu více než 170 tun zlata. To při průměrné ceně zlata 3 280 dolarů za trojskou unci znamená více než 45 miliard dolarů. Loni ve druhém čtvrtletí přitom z těchto fondů investoři stáhli peníze odpovídající hodnotě více než sedmi tun kovu. Podle rady hrála roli v poptávce po investičním zlatě hlavně nejistota investorů ohledně americké obchodní politiky, tedy dovozních cel, a geopolitiky.

Poptávka ze strany centrálních bank zůstala silná, meziročně ale klesla zhruba o pětinu. Lídrem nákupů byla opět polská centrální banka, která do svých rezerv přidala 19 tun kovu. Celkem už tak polská měnová autorita drží 515 tun kovu a podíl zlata na jejích celkových rezervách dosahuje 22 %. Dalšími silnými kupci byly centrální banky Ázerbájdžánu (16 tun), Turecka (11 tun), Kazachstánu (10 tun), Číny (6 tun) a Česka (+6 tun na celkových 62 tun).

Poptávka po zlatě pro využití v technologickém sektoru byla ve čtvrtletí meziročně zhruba stabilní, snížila se o 2 % na 78,6 tuny. Klesla přitom poptávka po surovině pro výrobu elektroniky i pro ostatní průmyslové využití. Podle Světové rady pro zlato byla nadále silná poptávka po surovině pro výrobu komponentů používaných pro budování AI infrastruktury, naopak slabší byl zájem o kov pro výrobu běžné elektroniky. Právě oblast umělé inteligence by podle rady měla být v rámci technologického odvětví nadále tahounem poptávky.

Vyhlídky zůstávají příznivé, rizika ale nemizí

Celkově současné prostředí a očekávané podmínky podle výhledu rady z poloviny července hrají zlatu do karet. Světová ekonomika dále roste a obavy z recese zeslábly. Inflace se zmírnila, takže lze předpokládat postupné ožívání poptávky po špercích. Zároveň ale americká dovozní cla vrátila do hry riziko opětovného růstu inflace, což pro změnu posiluje atraktivitu žlutého kovu coby pojistky proti rychlému zdražování zboží a služeb.

Předpokládá se také, že centrální banky budou dále diverzifikovat své rezervy (část z nich v souvislosti s odklonem od amerického dolaru) a že kvůli Trumpově obchodní politice bude stále pod tlakem americký dolar. A nic nenasvědčuje tomu, že by se měla zásadně změnit geopolitická situace ve světě.

Pokud celkově silně pozitivní prostředí pro zlato přetrvá, může podle rady zlato letošní rok uzavřít na ceně 3 700 až 3 900 dolarů za trojskou unci. To by proti současné ceně znamenalo zdražení kovu o 11 až 17 %.

Mezi riziky pro růst ceny zlata v druhé polovině roku rada uvádí zásadní zmírnění geopolitického napětí (konec války na Ukrajině a konfliktů na Blízkém východě, zmírnění napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem), opadnutí obav z možných důsledků americké celní politiky nebo výrazné zhoršení kondice světové ekonomiky s dalším negativním dopadem na poptávku po špercích v Číně a Indii.

Pokud by některý z těchto faktorů nebo jejich kombinace v celkové bilanci převážily, mohla by podle rady cena unce kovu do konce roku klesnout o 10 až 16 % na 2 800 až 3 000 dolarů. Záležet bude i na úrokových sazbách Fedu, pro jejich vývoj má přitom Světová rada pro zlato připravené hned tři scénáře.

Zdroj: Světová rada pro zlato