Proč v Evropě zatím nevyrostlo druhé Silicon Valley

Nokia nebo Ericsson již dávno nepatří k technologické špičce a žádná jiná společnost, která by třeba jen vzdáleně mohla konkurovat americkým podnikům Apple, Amazon, Netflix, Alphabet, Microsoft nebo Facebook, v Evropě prostě není. Z poslední doby zaujala snad jen švédská společnost Spotify, ta je ale ve srovnání s americkými obry stále trpaslíkem.

"Evropský technologický sektor má velké ambice a k dispozici talentované mozky. Přesto není schopný se prosadit," říká Manish Madhvani z britské investiční banky GP Bullhound.

Dvoubarevný svět velkých technologií

Problém evropské diverzity

Jedním ze zásadních problémů se ukazují být malé cíle startupů. Většina firem začíná na národních trzích s tím, že kdesi hluboko v šuplíku má uložený plán na možnou expanzi za hranice domovských států. Tak ale svět dávno nefunguje. Jednotný trh evropským startupům dává obrovské možnosti, firmy jsou ale často slepé. Německý on-line prodejce módy Zalando se například donedávna soustředil jen na Německo, Rakousko a Švýcarsko. Letošní expanze do Irska a Česka byla pro společnost s 15 000 zaměstnanců a tržbami kolem 12 miliard eur první od roku 2013.

"Velkým problémem je v Evropě kulturní a jazyková diverzita. Na cokoli kvůli tomu potřebujete mnohem více lidí," zmiňuje jeden z limitů dalšího rozvoje Zalanda Eric Bowman z technického řízení firmy. "Je to pravda, je mnohem složitější postavit podnik tohoto typu v Evropě než ve Spojených státech nebo v Číně, kde tento podnikatelský model reprezentují Amazon, respektive Alibaba," potvrzuje odborník na rizikový kapitál Harry Nelis z americké venture capital společnosti Accel Partners.

Starý kontinent vs. Spojené státy

Klíčoví jsou pro technologické startupy samozřejmě investoři. Ať už v podobě venture kapitálu, nebo velkých podniků ochotných podstoupit určité riziko. Kdyby byli evropští investoři odvážnější, nemusela v roce 2005 nizozemský Booking.com koupit za 113 milionů dolarů americká Priceline Group. Dnes Booking.com generuje asi 80 % celkových tržeb skupiny, jež ročně dosahují 11 miliard dolarů. Co víc, Priceline Group se nedávno přejmenovala na Booking Holdings, což ukazuje, co dnes tvoří hlavní byznys skupiny. Dlouhodobý šéf Bookingu Gillian Tans přiznává, že firma v roce 2005 nutně potřebovala peníze na další rozvoj a nejlepší nabídka přišla z USA.

Dnes je v Evropě situace o něco lepší, stále však ne ideální. Loni dostalo tři a půl tisíce startupů v Evropě v podobě venture kapitálu 19 miliard USD, v Číně to ale bylo asi 40 miliard USD a ve Spojených státech 67 miliard USD.

Nečekané překážky

Evropa je nezvyklým úkazem i v oblasti nevynucených chyb. Je logické, že řada fintech startupů se rozhodla s byznysem začít v Británii. Je to ideální místo, Londýn je finanční centrum Evropy a země je součástí EU, takže není potřeba složitě získávat licence jednotlivě ve všech státech. Jenže jednoho dne nečekaně přišlo rozhodnutí Britů z EU vystoupit. Z výhody se najednou stala těžká koule u nohy, které se fintechy těžko zbavují. To je i případ britského vývojáře Revolt, který má ambice stát se největším fintechem na světě.

A aby toho nebylo málo, do boje proti ambiciózním projektům vytáhli regulátoři. Primárně sice cílí na obry typu Facebooku nebo Alphabetu, směrem k startupům ale tímto svým jednáním nepřímo vysílají signál, že megalomanství se v Evropě nenosí.

"Situace se pozvolna zlepšuje, bohužel ale dvě překážky zmizí a jedna nová se objeví. To stojí dotčené firmy hodně energie, kterou by mohly vynakládat efektivněji. Je potřeba dále podporovat podnikatelské inkubátory a rozvíjet ekosystém venture a andělského kapitálu. Když se to povede, budeme se moci dívat na to, jak evropské startupy skládají jednobuněčné technologie do komplexních organismů," uzavírá Bernard Liauta z britské venture capital firmy Balderton Capital.

Zdroj: Bloomberg