US MARKETOtevírá v 15:30
DOW JONES+0,04 %
NASDAQ-0,67 %
S&P 500-0,24 %
ČEZ+0,00 %
KB-0,19 %
Erste-0,51 %

Robotická apokalypsa na pracovním trhu? (Možná) až pro naše děti

Moderní technologie a robotizace jako největší nepřítel zaměstnanců jsou a budou velký tématem. Skutečnost je ale taková, že se lidé robotů bát nemusejí. Alespoň do doby, než budou roboty a roboti schopni dělat věci bez toho, aby jim to lidé řekli.

Redakce IW
Redakce IW
10. 6. 2019 | 15:00
Technologie

O možnosti, že nás roboti (č)i stroje připraví o práci, spekuluje a diskutuje kdekdo, ale jen málokdo se tomu věnuje obšírněji a dává věci do souvislostí. Hodně času tomu věnoval ekonomDavid H. Autor ve své práci Why Are There Still so Many Jobs? (Proč je stále tolik pracovních míst?). Odvolává se na práci filozofa Michaela Polanyiho, podle jehož myšlenky "můžeme vědět více, než umíme říci" lze předpokládat, že technologie nedokáží nahradit význam lidského poznání. To, že počítač ví například o motocyklu vše, co se vědět dá, neznamená, že jej bude umět řídit.

Při porovnávání robotů a lidí lze vycházet mimo jiné z deseti kategorií činností lidí při přetváření světa kolem sebe:

  • Využívání těla k pohybu a přesouvání objektů,
  • využívání očí a prstů k utváření materiálů,
  • využívání materiálů ve výrobním procesu,
  • řízení výrobního procesu,
  • evidence a kontrola,
  • komunikace a výměna informací,
  • tvorba softwaru a převádění úkolů do kódu,
  • poskytování spojení lidí,
  • dohlížení na ostatní a jejich motivování,
  • kritické myšlení o složitých problémech a jejich řešeních.

První kategorie postupně přešla na zvířata a na stroje. Úlohy z druhé kategorie přešly na stroje v posledních 300 letech. Poté lidé vymysleli stroje, které jsou lepší než lidé i v kategoriích 3 a 4, a v rozvinutých zemích tak postupně došlo k poklesu zaměstnanosti ve výrobě, přičemž produktivita roste. Pomalu se tedy dostáváme do fáze, kdy začínají být počítače lepší i v kategoriích 5 a 6, zejména pokud jde o řízení toku informací.

Na lidi samotné tak zbývají čtyři poslední kategorie. Problém je, že ne všichni lidé jsou dostatečně kreativní a schopní kriticky myslet a vytvářet nové věci. Počet manažerů, kteří řídí ostatní, je také omezený. U osmé kategorie ale mají lidé i tak naději. Lidské vazby podle Polanyiho totiž nejsou jen o emocích a psychice. Sociální a kulturní nuance nelze napsat do kódu a příkazů, které bude schopen vykonávat počítač. Každý pokrok navíc vytváří nové oblasti a obory, v nichž jsou důležité určité specifické znalosti a zkušenosti, a to i v případě interakce s novými technologiemi.

Jak zmiňuje Autor, výrobci automobilů sice využívají při instalaci čelních skel do aut stroje, ale servisy, které tato skla vyměňují, zaměstnávají lidi. Proces výměny skla vyžaduje tolik zkušeností a schopnosti se přizpůsobit, že jej roboty při běžných nákladech nezvládnou.

Jedním z argumentů pesimistů je to, že umělá inteligence může časem získat schopnost přizpůsobování se v reálném čase. Stále však bude schopna působit jen v omezených, předem daných oblastech. Množství specifických podmínek, které potřebuje k fungování, činí umělou inteligenci ve srovnání s přizpůsobivostí člověka mimořádně zranitelnou. Zatím si tedy lidstvo jako celek může oddechnout a řešit důležitější věci než nenávist vůči robotům.

Zdroj: Project Syndicate

Informační technologiePracovní trhTechnologie
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

S&P 500: Kde hledat příští akciové vítěze?

S&P 500: Kde hledat příští akciové vítěze?

14. 8.-Andrej Rády
Akciové tipy