Tři hrozby spojené s AI boomem: Velké jazykové modely, neefektivní investice a čipová krize

1. Přílišné zaměření na velké jazykové modely

Yann LeCun je dosavadní šéf AI aktivit ve společnosti Meta Platforms, který ale dost možná velice brzy zvedne kotvy. Varuje totiž před jednostranným zaměřením rozvoje umělé inteligence ve směru velkých jazykových modelů (LLM). Ty jsou samozřejmě užitečné a nacházejí široké uplatnění, ale podle LeCuna nejsou nejsou cestou k dosažení úrovně lidské inteligence. Podle něj na sebe LLM v současnosti vážou obrovské zdroje, které by ale mohly a podle LeCuna měly být investovány do jiných, perspektivnějších oblastí.

LeCun namísto LLM prosazuje koncept world models, tedy systémů založených na vizuálních a komplexnějších datech, které by mohly poskytnout hlubší chápání světa než modely textové (na které naopak ve velkém sází Mark Zuckerberg). Jeho kritika není nová, ale v současnosti sílí, a to právě v době, kdy Meta Platforms a další velké firmy utrácejí miliardy za LLM a nabírají špičkové experty pro jejich vývoj.

Hodně se spekuluje o tom, že LeCun je na odchodu z Mety a půjde s kůží na trh s vlastním startupem, který se bude zaměřovat na alternativní přístupy k AI. Ať to s ním dopadne jakkoli, jeho postoj připomíná, že ani největší mozky v oboru se neshodnou na tom, co skutečně znamená inteligence v kontextu AI. A to by mělo minimálně varovat investory i vývojáře. Současný hype nemusí odpovídat dlouhodobé vědecké a technologické realitě.

LLM dokážou velice svižně a pro drtivou většinu z nás kvalitně konverzovat a generovat všemožný obsah. Zůstávají ale omezené na data, která "nasály" z internetu. Jejich schopnost "chápat svět" je formálně na hony vzdálená lidské zkušenosti. Boom spojený právě s LLM tak může do značné míry překrývat nedostatek základního porozumění tomu, co bude nakonec klíčové pro zásadní technologický a s tím i společenský průlom.

2. Neefektivní investice

Známý ekonom Jeremy Siegel nedávno ve vysílání CNBC upozornil na to, že současný AI boom může vést k situaci podobné dot-com bublině z roku 2000. To nezní jako něco nového. Firmy investují obrovské částky do výstavby datových center a další infrastruktury, Siegel ale varuje, že se preferované technologie nebo způsoby jejich využití mohou nečekaně a poměrně dramaticky změnit.

Siegel říká, že největším rizikem není "nefunkčnost" AI, ale to, že se na základě nějakých zatím neznámých inovací může zjistit, že lze celou infrastrukturu (v širším pojetí podmínky toho, aby AI mohla fungovat) budovat podstatně levněji, než to firmy aktuálně plánují a na základě čeho investují zmíněné desítky až stovky miliard. Historie ukazuje, že technologické trendy často ústí v přehnané utrácení, které se nakonec velké části investorů nevrátí. Těm méně trpělivým nebo těm, co do trendu nastoupí příliš pozdě, například.

---

IPO OpenAI: Další milník, nebo začátek konce?

Siegel připomíná období rozvoje internetu, kdy některé firmy investovaly obrovské peníze do budování sítí optických kabelů. V určité chvíli vyšlo najevo, že těmito sítěmi může proudit mnohonásobně více dat, než se původně uvažovalo. Najednou nebylo potřeba tolik nových kabelů, investice do nich už ale probíhaly a nebylo možné je zastavit. Výsledkem byla vlna hlubokých ztrát některých výrobců i provozovatelů.

Ačkoli tedy investice do AI v současnosti významně podporují hospodářský růst i akciový trh, část projektů se celkem pravděpodobně ukáže jako neefektivní. Výsledkem budou ztráty řady investorů i firem, i když technologie jako taková velice pravděpodobně uspěje. Soustředění se na infrastrukturu pro LLM tak nemusí být (možná bude, varování je o tom, že nemusí být) optimální strategie pro pozitivní dlouhodobý výsledek. Prudké investice do AI znamenají riziko přehřátí trhu a nerovnoměrné návratnosti kapitálu, což může mít dopady napříč ekonomikou, nejen v technologickém sektoru.

3. Tlak na čipový průmysl a dopady na spotřebitele

AI boom už teď výrazně ovlivňuje výrobu a dostupnost paměťových čipů, které jsou klíčové pro servery, na nichž "běží" náročné AI systémy. Společnosti, jako je čínský smluvní výrobce čipů Semiconductor Manufacturing International Corp, upozorňují na to, že vysoká poptávka po čipech pro AI způsobuje odkládání objednávek čipů pro automobily, mobilní telefony a jinou spotřební elektroniku.

Pokles investic do výrobních kapacit v předchozích letech a současné zaměření výrobců na vysoce výkonné HBM paměti (high-bandwidth memory) pro AI servery vede ke globálnímu napětí v dodavatelských řetězcích. Cenové tlaky se už projevují, například Samsung nedávno zvýšil ceny některých paměťových čipů ve srovnání se zářím až o 60 %.

Důsledky toho pocítí buď koncoví uživatelé, nebo investoři, případně všichni. Notebooky, chytré telefony i automobilové systémy mohou být dražší a hůře dostupné. To buď firmy "spolknou" tím, že si sníží marže, nebo budou muset zvyšovat ceny pro koncové zákazníky. Poradenská firma TrendForce, která se soustředí na technologické odvětví, očekává další růst cen pamětí, což bude nutit výrobce finálních produktů přenášet náklady na spotřebitele. V době, kdy teprve nedávno odezněla jedna velká inflační vlna, je to minimálně riziko, se kterým je dobré pracovat.

Boom AI tak nemá dopad pouze na technologické firmy a investory, ale i na běžné spotřebitele a celou ekonomiku. Rychlý růst poptávky po vysoce specializovaných komponentech může způsobit krátkodobé nedostatky a cenové otřesy napříč celými odvětvími.

Zdroj: Business Insider, CNBC