10 let eura na Slovensku: Co to znamená pro nás?
|

10 let eura na Slovensku: Co to znamená pro nás?

Od zafixování kurzu slovenské koruny k euru to 8. července bylo přesně 10 let. Jednou z podmínek přijetí eura je totiž stabilní kurz dané měny k euru. Slovensko, které bylo do eurozóny formálně přijato 1. ledna 2009, k zafixování s tímto předstihem přistoupilo proto, aby zamezilo kurzovým spekulacím. Do 16. ledna pak bylo možné používat v hotovostním platebním styku ještě i slovenské koruny. Obdobný postup by v případě přijímání eura čekal i Česko.

Euro Eurozóna Slovensko Česká republika Česká ekonomika Střední a východní Evropa

Lze již nyní, po deseti letech, vyhodnotit, zda to byl pro Slovensko správný krok? A tedy také, zda a jaké z něj vyplývají závěry pro Česko? Zastánci přijetí eura u nás totiž často argumentují slovenskou zkušeností. Podle nich se prokázalo, že přijetí eura nemá dlouhodobé negativní vlivy, spíše naopak. Odpůrci přijetí eura ovšem také občas argumentují Slovenskem.

Ve finále jde hlavně o to, jak se s projektem sžijí obyvatelé. Jak vstup do eurozóny hodnotí sami Slováci? Nejednoznačně. Podle průzkumu veřejného mínění pro společnost TopForex, provedeného v závěru roku 2017, je zhruba 70 % Slováků s eurem spokojeno, zároveň by se ale více než polovina respondentů ráda vrátila ke slovenské koruně. Zvláštní je také to, že nejvíce pro návrat ke koruně jsou mladí lidé (18-29 let), proti je naopak nejvíce nejstarší věková kohorta (nad 61 let). Za hlavní výhody eura považují Slováci jednoduché cestování bez nutnosti výměny valut a srozumitelnost cen, za největší nevýhodu makroekonomická a měnověpolitická rizika, především to, že budou muset platit dluhy jiných států eurozóny.

Mezi vzdělanějšími respondenty průzkumu zaznívá také argument, že přijetí eura zvyšuje diplomatickou váhu státu v rámci Evropské unie. Členské země eurozóny se totiž pravidelně setkávají na separátních schůzkách, přičemž v některých situacích rozhodnutí přijaté na této schůzce může být poté pouze oznámeno zbytku Evropské unie jako fakt. Na druhou stranu, praxe ukazuje, že trendy v oblasti měnové politiky eurozóny nastavují hlavně "těžké váhy" jako Německo a Francie, přičemž každý člen se vstupem do eurozóny prakticky vzdává (další) části své suverenity, konkrétně měnové politiky, což se státu v ekonomických potížích může vymstít kvůli nemožnosti depreciace měny Řecko je toho učebnicovým příkladem.

Hodnocení zavedení eura na Slovensku tedy nemá ani po deseti letech jednoznačnou odpověď. Firmy zpravidla společnou měnu vítají, odpadají jim totiž náklady spojené s konverzí a jsou také atraktivnější pro zahraniční investice. Také obyvatelé si na eura v peněženkách rychle zvykli a vnímají výhody měny. Přesto nejsou schopni jednoznačně odpovědět na jednoduchou otázku, zda je to s eurem lepší, nebo horší. Myšlenky na atraktivitu slovenské koruny ze společnosti nevyprchaly ani v časech ekonomické prosperity, kterou momentálně zažíváme, a lze se proto domnívat, že v dobách recese může být volání po slovenské koruně hlasitější.

Nejednoznačnost slovenské zkušenosti je reflektována i v debatě o euru v Česku. Ta se v poslední době příliš neposunula. Většina společnosti je podle průzkumů proti. Také nová vláda bude poměrně euroskeptická a nelze příliš očekávat, že by chtěla podniknout nějaké kroky směřující k přijetí eura.

Zdroj: TopForex