Řecko se s věřiteli nejspíše domluvilo na odpisu dluhu. Na radost je však brzy

Již předem panuje všeobecná skepse z toho, že ani odpis 100 miliard eur (podle posledních údajů by mělo jít o 206 miliard eur, které budou po výměně za nové dluhopisy včetně úroků seškrtány o 60 % - pozn. red.) řeckému státu nepomůže dostat veřejné finance na udržitelnou dráhu.

Řecko dále pod tlakem

Zřejmě i proto oficiální věřitelé v čele s Německem formulují nápady typu "rozpočtového protektorátu", který by zajistil, že budou fiskální úspory opravdu implementovány bez ohledu na to, co si o tom řecký občan myslí.

Potíž je ovšem v tom, že drastické škrty povedou minimálně v krátkém období k dalším propadům ekonomiky, a tudíž i rozpočtových příjmů.

I kdyby soukromí věřitelé zkrátili své pohledávky za řeckým státem o 70 %, zbýval by dluh v rozsahu zhruba 140-145 % HDP. Bude-li totiž ekonomika dále padat, ani při velmi nízkých úrocích nebude v moci řeckého státu takto velký dluh splácet. To bude od věřitelů vyžadovat obstarání dalších, ještě levnějších půjček a další oběti v podobě "dobrovolných" odpisů zbývajícího dluhu.

Kromě dalšího dějství řecké dluhové tragédie mohou tento týden globální trhy zaměstnávat zprávy o tom, jak se daří hlavním světovým ekonomikám v čele s tou americkou. V průběhu následujících pěti pracovních dní budou totiž zveřejněna velmi důležitá konjunkturální data, kde na prvním místě bude údaj z amerického trhu práce.

Vše přitom nasvědčuje tomu, že nehledě na nejistotu panující okolo Řecka & spol. se americké ekonomice až překvapivě daří a je možné, že trh práce již druhý měsíc v řadě "vytvořil" 200 tisíc pracovních míst. Takové výsledky se přitom objevují jen při opravdu solidní konjunktuře.