Jak se v Česku (ne)měří inflace

Spotřebitelský koš se skládá z přibližně tisíce položek rozdělených do 12 základních kategorií, které lze seřadit podle významu.

1. Bydlení – 28 %

2. Potraviny a nealkoholické nápoje – 15,0 %

3. Doprava – 10,5 %

4. Alkoholické nápoje a tabák – 9,7 %

5. Rekreace, kultura - 9,0 %

6. Bytová výbava – 5,8 %

7. Hotely a restaurace – 4,9 %

8. Pošta, telekomunikace – 3,6 %

9. Oděvy – 3,6 %

10. Zdraví - 2,3 %

11. Vzdělávání – 0,8 %

12. Ostatní – 6,9 %

V souboru dat lze narazit na celou řadu dalších zajímavých srovnání. Odkaz na detailní složení spotřebitelského koše najdete na stránkách Českého statistického úřadu. Jaká individuální položka má největší váhu?

Položkou s největší individuální váhou – 10,8 % – je "imputované nájemné vlastníků – nájemníků". Tedy položka, kterou reálně nikdo neplatí, protože jde o částku, kterou by majitelé bytů a domů platili sami sobě za to, že v bytě či domě bydlí. Tato částka je více než dvojnásobná oproti klasickému nájemnému placenému v nájemních či družstevních bytech (4,7 %) a ceně cigaret (4,9 %). Elektřina, plyn, topení a ohřev teplé vody pak daly dohromady 10 %, což je docela dost. Samotné vodné a stočné mají dohromady váhu 1 %, tedy ani ne poloviční v porovnání s cenou piva.

Kompletní článek najdete na serveru Proinvestory.cz