Brainstorming je k ničemu. Zkuste raději tohle
Z brainstormingu se v posledních letech stal takřka náboženský kult. Zaměstnanci některých firem se každé ráno povinně scházejí ve velké zasedací místnosti, aby se společným přemýšlením pokusili vyřešit problémy, které leží na stole. Podle kognitivního psychologa Anthonyho McCaffreyho je ale brainstorming dávno překonaný a bouře mozků by podle něj v zájmu samotných firem měly být rychle nahrazeny efektivnější alternativou.
Hlavním problémem kolektivního brainstormingu je to, že se velké množství lidí zaměřuje na široké spektrum témat. Ve výsledku se tak sice na papíře objeví klidně i několik desítek zajímavých nápadů, málokteré však míří přímo k jádru problému, který je potřeba vyřešit.
Kromě toho navíc platí, že se při brainstormingu vždy mnohem hlasitěji projevují extrovertní a profesně starší lidé, zatímco introverty a firemní nováčky, bez ohledu na to, jak skvělé jejich nápady mohou být, nikdy příliš slyšet není.
"Popularita brainstormingu začala prudce růst již v 50. letech minulého století. Problémem ale je, že tento druh kolektivního myšlení nikdy skutečně nefungoval," říká McCaffrey. "Žádná studie spolehlivě neprokázala, že by při brainstormingu vznikalo více nápadů, než kdyby o nastalém problému uvažoval každý individuálně."
Přemýšlení v grafech
McCaffrey ale dodává, že spolu se svými kolegy objevil novou metodu, která je na rozdíl od nefunkčního brainstormingu skutečně přínosná. "To, na co jsme přišli, lze asi nejlépe popsat na příkladu ze života hmyzu. Když jeden mravenec nalezne potravu, zanechává za sebou při návratu do mraveniště pachovou stopu, která k potravě přivede i ostatní mravence."
Základem brainswarmingu, jak svoji novou strategii McCaffrey nazývá, je vytváření přehledných grafů bez vzájemné participace kolegů. "Na vrcholu diagramu se nachází jádro problému, který je potřeba vyřešit. Toto jádro se poté směrem dolů štěpí na dílčí úkoly, jež k odstranění problému mohou vést," vysvětluje. "Proti této struktuře jsou umístěny jednotlivé možnosti, se kterými lze pracovat. A když se paprsky vycházející z těchto možností začnou protínat, objevují se první návrhy řešení, jež mohou problém odstranit."
Jako příklad McCaffrey uvádí problém, s nímž si dlouho lámala hlavu americká energetická společnost Pacific Power & Light. "V oblasti Kaskádového pohoří firmu dlouhodobě trápila silná námraza na elektrickém vedení, kvůli které hrozilo, že se dráty přetrhnou a celá síť zkolabuje. Firma si s tím nevěděla rady. Věděla pouze, že posílat k přetíženým drátům den co den své zaměstnance by bylo příliš nebezpečné a časově náročné," shrnuje situaci.
Brainswarmingový diagram přitom podle něj ukazuje hned tři možné způsoby, jak led z elektrického vedení odstranit. "Zaprvé je možné dráty pomocí silného proudu vzduchu rozkmitat a led setřást, zadruhé lze na elektrické vedení aplikovat jistý chemický roztok, který by námrazu odstranil, a zatřetí přichází v úvahu externí tepelný zdroj, s jehož pomocí by led na povrchu drátů roztál."
Jasným důkazem toho, že brainswarming skutečně generuje efektivně využitelná řešení, je podle McCaffreyho mimo jiné i to, že firma Pacific Power & Light po několika letech přemýšlení a pokusů došla k závěru, že bude v boji proti námraze využívat helikoptéru, respektive silný proud vzduchu kumulující se pod její vrtulí.
"Nelze sice spolehlivě prokázat, že by tato konkrétní firma přišla pomocí brainswarmingu k témuž závěru dříve než bez něj, je ale evidentní, že by při konfrontaci metod brainstormingu a brainswarmingu o vítězi nemohlo být pochyb," říká psycholog. "Z našeho výzkumu totiž vyplývá, že zatímco brainstorming generuje jen kolem 100 nápadů za 60 minut, brainswarming dokáže vytvořit až 115 nápadů za pouhých 15 minut." Jsou-li tato čísla správná, znamená to podle McCaffreyho, že je brainswarming více než 4,5krát účinnější.
Zdroj: mashable.com
