Americké banky svými výsledky příjemně překvapily. Blýská se ve finančním sektoru na lepší časy?

Výsledková sezóna v USA je zhruba v polovině, většina tržní kapitalizace amerického indexu S&P 500 ale již do svých účetních knih nechala nahlédnout. Od prvního kvartálu se nic převratného nečekalo, ale opak se stal pravdou. Trh přitom počítal dokonce s meziročním propadem zisku amerických firem o 6 % kvůli silnému dolaru, slabšímu růstu ekonomiky a propadu cen komodit, především ropy.
Jenže banky a technologické společnosti do toho analytikům hodily vidle, jak se říká. Přesvědčivé výsledky technologických společností Google, Amazon a Microsoft se postaraly o nárůst indexu Nasdaq Composite na úrovně před splasknutím internetové bubliny v roce 2000. Jeho čtyřciferná hodnota nyní začíná pětkou. Tento týden se s vynikajícími čísly připojil Apple, největší váha v hlavních amerických indexech.
Ale to není všechno, pozitivní výsledky dostaly do laufu i banky. Goldman Sachs v prvních třech měsících roku vydělala 2,75 miliardy dolarů a Citigroup 4,77 miliardy dolarů. Goldman Sachs se stala největší komoditní bankou podle tržeb za loňský rok a vystřídala na trůnu JPMorgan. Čtyřka na americkém trhu Goldman Sachs se blýskla tržbami přes 10 miliard USD, číslo nevídané v posledních čtyřech letech.
Co za tak vysokým ziskem stálo? Růst akciových trhů. Nejpřesvědčivější byl totiž o 46 % vyšší výnos divize obchodování s akciemi. První kvartál byl mimo jiné obdobím, kdy bylo spuštěno kvantitativní uvolňování v eurozóně. Mnohé evropské indexy si připsaly dvouciferné zisky. První kvartál poznamenala také Švýcarská národní banka, která upustila od umělého znehodnocování domácí měny a oznámila, že 1,2 EUR/CHF již není dnem kurzu. V ten samý den se trh probudil ke skokovým pohybům.
A právě z toho umějí banky těžit. V těchto okamžicích skokově narůstá objem obchodů a bankám se sypou příjmy z poplatků za uskutečněné transakce. Goldman Sachs nešlápla vedle ani při obchodování s cennými papíry s fixním výnosem. Tam jí naopak pomohl americký Fed, který přestal nakupovat dluhopisy, a tak se jejich výnos po letech vrátil k růstu, byť mírnému.
Citigroup nebyla tak šikovná při obchodování s akciemi, ale zisk si dokázala slušně zabezpečit poklesem nákladů (meziročně -10 %). Banka se podle všeho úspěšně restrukturalizuje, navíc také konečně doznívají náklady spojené s finanční krizí, meziročně se totiž o 65 % snížily výdaje na právní spory.
Zdá se, že už jen samotný náhled do období, kdy by měly v USA začít růst sazby, dává bankám naději na návrat na výsluní. Teď už si jen počkat na to, zda evropské bankovní domy budou následovat americké konkurenty. S těmi sazbami to ale budou mít ještě minimálně rok hodně složité.
Autorem textu je makléř Tomáš Kálal z Conseq Investment Management.
Zdroj: Conseq
Aktuality
