Solidní výnosy + nízká volatilita = falešný pocit bezpečí

Pokud to budeme chtít hodnotit v souvislostech, musíme si uvědomit, že historická volatilita na akciových trzích se pohybuje kolem 20 %. U dluhopisů je to kolem 8 % a u hotovosti (reprezentované státními pokladničními poukázkami) byla volatilita v posledních 90 letech kolem 3 %! To znamená, že Madoff nabízel výnosy akcií při volatilitě hotovosti. Jelikož investoři stále hledají svatý grál, který by jim zabezpečil maximální zisky při minimálních ztrátách, není divu, že jich tolik naletělo. Zkrátka chtěli věřit tomu, že dobrá výkonnost je lehce dosažitelná a předvídatelná.

Bez rizika to (ne)jde

Velmi dobrý příklad, jak může taková honba za vysokými výnosy a nízkým rizikem vypadat, uvádí investor a hedgeový manažer Dominique Dassault na svém webu Global Slant. Popisuje algoritmy, které v minulosti vytvořili on i jiní manažeři v hedgeových fondech při hledání tržních anomálií prostřednictvím kvantitativních tržních strategií. Tyto fondy se snažily dosahovat vysokých rizikově očištěných výnosů, přičemž mnoha z nich se to i podařilo. Má to ale háček (vždy to má háček).

"Velmi dobrý model byl schopen vydělávat kolem 5–7 % ročně, ale 3,5–5 % bylo rovněž akceptovatelných. Jak by tedy někdo mohl vydělávat skutečné peníze, zejména když zvážíme mzdové náklady na vývoj/řízení/monitorování těchto modelů, které jsou nezanedbatelné? Ano, jeden způsob se našel, i když v krátkodobém horizontu by to výkonnost zhoršilo. Pokud by však model v reálu fungoval, určitě by se vyplatil. Odpovědí je finanční páka, a mám na mysli skutečně velkou páku, a to po tak dlouhou dobu, jak jen to při nízké volatilitě jde," píše Dassault.

Páka: Vysoké výdělky, vysoké ztráty

Nejznámějším příkladem toho, jaké problémy může páka způsobit, byl fond Long-Term Capital Management, který v 90. letech vedla skupina laureátů Nobelovy ceny. Fond se zaměřoval na využití malých rozdílů v relativním ohodnocení a aplikaci obrovského objemu páky pro dosažení celkových výnosů. Určitý čas byl fond schopen dosahovat velice dobrých výnosů, a to dokonce při zajímavém riziku, které všichni kolem tak usilovně hledali. Dnes je fond historií, protože kvůli extrémnímu pákovému efektu a ruskému bankrotu zkrachoval a musel být zachraňován Fedem. Modely, které vytvořily nejchytřejší hlavy na světě, tak patří mezi největší neúspěchy v hledání investičního svatého grálu.

Dassault sdílel jednu zajímavou myšlenku od jiného portfoliomanažera, který vystihl důvod, proč tyto fondy nakonec zbankrotují:

"Navzdory tomu, že chceme věřit vlastní intelektuální jedinečnosti, nakonec děláme stále tu samou chybu. A když se to stane, příliš mnoho obchodů a investic vykazuje stejné charakteristiky. Když chtějí všichni najednou tyto podobné obchody ukončit, na trhu vzniká problém."

Nízká volatilita neznamená nízké riziko

Všechny fondy nemusejí dopadnout podobně jako LTCM ani nemusí jít o podvod jako u Madoffa. Jde o extrémní případy. Riziko podobných případů ale roste, protože všichni investují podobným způsobem.

Tato skutečnost dokazuje, že konzistentní a naoko snadné výnosy mohou investory vést k falešnému pocitu bezpečí. Vede je to k tomu, že jsou kvůli nižší volatilitě schopni akceptovat ostatní rizika. Pro investory je zkrátka jednoduché přestat se soustředit na další rizika, která vznikají v jiných oblastech, když se zabývají pouze sledováním volatility. Hezké vzorce a rizikové modely je "zblbnou".

Riziko je jako chameleon, který se mění s prostředím. Neexistuje jednoduchý způsob, jak se u portfolia zbavit rizika, protože to se rychle mění. Na trzích je stále potřeba dělat kompromisy. Pokud investor nechce nebo není schopen přijmout nečekaný vývoj, může se stát, že když nepůjde všechno podle plánu, bude nepříjemně překvapen.

Zdroj: A Wealth of Common Sense