Burzovní kalendář (14. 9. - 18. 9. 2015)

Ohlédnutí

Dění na světových trzích se v uplynulém týdnu zklidnilo. Na čínských burzách byla již druhý týden situace poměrně přehledná a volatilita nesrovnatelně nižší než v několika předcházejících týdnech. Pozornost se navíc od ekonomických dat přesunula ke spekulování nad tím, zda americká centrální banka příští týden zvýší úrokové sazby, nebo je nechá na současném rekordním minimu.

Přesto ve světě vyšlo několik ekonomických statistik, které si zasloužily pozornost. Příznivě vyzněla úterní statistika z Číny, která ukázala, že vývoz ze země v srpnu klesl meziročně jen o 5,5 %, ačkoli se čekalo snížení o více než osm procent. Trhy pozitivně překvapily i zpřesněné údaje o vývoji HDP eurozóny - ekonomika společenství zemí platících eurem ve druhém kvartálu po revizi rychlého odhadu z poloviny srpna vzrostla meziročně o 1,5 % a mezičtvrtletně o 0,4 %. Rychlý odhad počítal s 1,2% růstem meziročně a expanzí HDP 0,3% tempem mezičtvrtletně. Druhý odhad vývoje inflace v Německu pouze potvrdil předchozí zprávu, podle které v zemi v srpnu ceny meziročně vzrostly o 0,2 % a meziměsíčně se nezměnily.

Investoři sledovali také zasedání britské centrální banky, na němž bylo rozhodnuto o ponechání měnové politiky beze změny, a to včetně programu odkupů aktiv. Výbor pro měnovou politiku Bank of England rozhodl o zachování základní úrokové sazby na úrovni 0,5 % v poměru 8 ku 1. Pro zvýšení sazby o 25 bazických bodů opět zvedl ruku guvernér Ian McCafferty, zachování objemu v programu odkupů aktiv výbor odhlasoval jednomyslně.

Série dat vyšla v České republice. Zrychlení meziročního růstu v červenci zaznamenala stavební výroba, pokles tempa růstu naopak vykázala průmyslová výroba. Podle středečních dat pak v srpnu klesla míra nezaměstnanosti na 6,2 % z 6,3 % v červenci. Další zveřejněná zpráva ukázala na pokles meziročního tempa inflace v srpnu na 0,3 % z 0,5 % v červenci a meziměsíční pokles cen o 0,2 % po snížení o 0,1 % v červenci.

Shrnutí dění uplynulého týdne na hlavních trzích

Americké akcie za sebou mají relativně poklidný týden. Svátek práce, který Spojené státy slavily v pondělí, obchodní týden o jeden den zkrátil, ve zbylých třech ze čtyř dní pak indexy rostly. V pátek Dow přidal 0,63 % na 16 433,09 bodu, S&P 500 zpevnil o 0,45 % na 1 961,05 bodu a Nasdaq Composite uzavřel se ziskem 0,54 % na 4 822,34 bodu. Investoři se v týdnu více než na Čínu, která byla hlavním hybatelem dění v předchozích týdnech, soustředili na blížící se zasedání měnového výboru americké centrální banky, které se bude konat 16. a 17. září. "Před zasedáním Fedu panuje velká nejistota," řekl v pátek agentuře Reuters analytik Randy Frederick ze společnosti Charles Schwab. "Trh zůstane až do zasedání vrtkavý. Pokud se Fed příští týden nerozhodne zvýšit úrokové sazby, bude zřejmě kolísání pokračovat," dodal. Za celý týden Dow zpevnil o 2,05 %, S&P 500 posílil o 2,07 % a Nasdaq Composite připsal 2,96 %.

Také na hlavních evropských akciových trzích se obchodování v uplynulém týdnu neslo v duchu vyčkávání, jak dopadne zasedání Fedu. Britský FTSE 100 v pátek odevzdal 0,62 %, francouzský CAC 40 1,04 % a německý DAX 0,85 %. Za celý týden FTSE 100 přidal 1,41 %, CAC 40 zpevnil o 0,83 % a DAX posílil o 0,85 %. Regionální STOXX Europe 600 v pátek oslabil o 1,01 %, a zisk za celý týden tak snížil na 0,74 %. "Mnoho lidí sedí se založenýma rukama a čeká, co Fed příští týden udělá," řekl Markus Huber z Peregrine & Black. "Pravděpodobnost, že sazby zvýší, je sice malá, přesto si chtějí být všichni jistí, že Janet Yellenová a spol. nerozhodnou o ničem zásadním."

Hlavní index pražské burzy za celý uplynulý týden vzrostl o 0,15 %. Nejvíce zpevnily akcie Unipetrolu, nejvýrazněji naopak zlevnily cenné papíry ČEZ. V případě akcií energetické firmy k poklesu ceny přispěla neplánovaná odstávka v Temelíně a potenciál návratu k diskuzím o dostavbě jaderných bloků. Současně není příznivý ani vývoj cen elektřiny na burze v Lipsku. Akcie Unipetrolu naopak podpořily zprávy o částečném obnovení produkce v Chemparku a oznámení dlouhodobých investic.

Na měnových trzích byli investoři v uplynulém týdnu svědky oslabovaní takzvaných bezpečných přístavů, tedy japonského jenu nebo švýcarského franku, jehož kurz k euru se poprvé od ledna, kdy švýcarská centrální banka opustila režim udržování kurzu nad 1,2 EUR/CHF, dostal nad 1,1 EUR/CHF.

Z hlavních měn k americkému dolaru nejvíce zpevnil australský dolar. Euro k dolaru posílilo zhruba o dvě procenta a podobně zpevnil i dolar k japonskému jenu.

Světové ceny ropy v týdnu převážně klesaly, když se na trzích opět objevily zprávy o přetrvávajícím převisu nabídky suroviny nad poptávkou. V pátek pak trh s černým zlatem zasáhla revize odhadu průměrné ceny ropy pro příští rok od analytiků z Goldman Sachs. Odhad průměrné ceny ropy WTI pro příští rok banka snížila na 45 dolarů z dříve předpokládaných 57 dolarů za barel a prognózu pro Brent zredukovala na 49,50 dolaru ze 62 dolarů za barel. "Nadbytek dodávek ropy na trh je větší, než jsme očekávali, a předpokládáme, že tento trend bude pokračovat i v roce 2016," uvedla banka. Goldman Sachs dokonce varovala, že by se ceny ropy za jistých okolností mohly propadnout až na 20 dolarů za barel, i když uvedla, že tento scénář není ten nejpravděpodobnější.

Ropa Brent za týden zlevnila téměř o dvě procenta a cena ropy WTI klesla o necelé procento.

Počet aktivních ropných vrtů v USA klesl o 10 na 652 a produkce ropy klesla o 0,9 %, a vrátila se tak na úroveň ze začátku ledna. Zásoby ropy na území USA se ale za týden zvýšily o 2,57 milionu barelů. Za poslední dva týdny se zásoby černého zlata zvýšily dokonce nejprudším tempem od dubna.

Zlato za týden zlevnilo téměř o 1,5 % na zhruba 1 108 USD za trojskou unci. Cena stříbra se prakticky nezměnila, když klesla o 0,14 % na 14,63 USD za trojskou unci.

Výhled

Třetí zářijový týden bude pro další dění na trzích klíčový. Hlavní roli ovšem tentokrát nebudou hrát makrodata, nýbrž středeční a čtvrteční zasedání měnového výboru americké centrální banky. FOMC bude rozhodovat, zda poprvé od června 2006 zvýší úrokové sazby. Základní úrok se aktuálně nachází na rekordním minimu 0-0,25 %. Na konci uplynulého týdne byla pravděpodobnost růstu úrokových sazeb již tento měsíc 28%, tedy výrazně nižší než v předchozích týdnech a měsících. Pravděpodobnost, že se sazby zvýší do konce letošního roku, převyšuje podle Bloombergu 60 %.

Zasedání FOMC skončí ve čtvrtek večer, bezprostředně poté bude ve 20.30 SELČ zahájena tisková konference guvernérky americké centrální banky Janet Yellenové, která okomentuje jak výsledek zasedání, tak stav americké ekonomiky. Bez ohledu na výsledek zasedání by měla také naznačit, jak se bude měnová politika vyvíjet v dalších měsících. Zveřejněna bude i nová ekonomická projekce banky.

Makrodata sice tentokrát zůstanou upozaděná, týden jich ale prost nebude. Ze zajímavých statistik budou investoři v Evropě sledovat mimo jiné britskou a evropskou inflaci nebo výsledky průzkumu institutu ZEW o vývoji důvěry analytiků a investorů v německou a evropskou ekonomiku. Ve Spojených státech budou k nejžhavějším makrodatům patřit údaje o vývoji maloobchodních tržeb a data o inflaci. Obě tyto statistiky teoreticky budou ještě moci promluvit do výsledku zasedání FOMC, na druhou stranu ale nelze očekávat, že by výrazně ovlivnily výsledek hlasování tak těsně před schůzkou výboru. Z dalších událostí si trhy nenechají ujít zasedání japonské a švýcarské centrální banky.

"Index S&P 500 se zabydlel v rozpětí 1 870 až 1 990 bodů. Někteří obchodníci čekají na další kroky Fedu. Zda půjde o tak silný katalyzátor pro vývoj na trzích, aby bylo rozpětí prolomeno, se brzy dozvíme. Reakce ale nemusí být nijak výrazná, určující pro náladu na trzích pak zůstanou zprávy z Číny," píše v pravidelném technickém komentáři pro Investiční web opční obchodník a zakladatel serveru Optionslock.cz Josef Koštál.

Výhled pro jednotlivé dny

V pondělí vyjdou v Japonsku a eurozóně údaje o průmyslové výrobě, Itálie a Indie zveřejní zprávu o inflaci, ČR a Polsko odtajní výsledek běžného účtu a ve Spojených státech zveřejní hospodářské výsledky společnost Quiksilver, která v uplynulém týdnu zažádala o ochranu před věřiteli.

V noci na úterý v Japonsku skončí zasedání tamní centrální banky, na němž se bude rozhodovat o nastavení měnové politiky včetně výše úrokových sazeb, a australská centrální banka zveřejní zápis ze svého posledního zasedání. Inflační data vyjdou ve Francii a Spojeném království a Německo zveřejní výsledek průzkumu institutu ZEW, který ukáže, jak se vyvíjí důvěra analytiků a investorů v největší evropskou ekonomiku. Spojené království přidá ještě index výrobních cen, index cen domů DCLG a index maloobchodních cen a ZEW představí výsledek výzkumu i pro celou eurozónu. Dále se investoři dozvědí, jak se ve společenství zemí platících eurem vyvíjí nezaměstnanost a s jakým výsledkem v červenci skončila obchodní bilance. Ve Spojených státech se odpoledne o slovo přihlásí statistika maloobchodních tržeb, index podnikatelské nálady newyorského Fedu (Empire State index), údaje o průmyslové výrobě a data o podnikových zásobách.

Také v polovině týdne budou mít investoři co sledovat. Bank of Japan ve středu vydá pravidelnou měsíční zprávu o stavu ekonomiky, v České republice vyjde index výrobních cen, ve Spojeném království tříměsíční míra nezaměstnanosti ILO a údaje o průměrné mzdě a eurozóna přidá inflační statistiku a data o nákladech na práci. K tomu se ještě bude konat zasedání Evropské centrální banky, na němž se ale nebude rozhodovat o nastavení měnové politiky. Ve Spojených státech budou investoři pozorně sledovat údaje o inflaci, index cen domů NAHB a pravidelné týdenní zprávy o počtu žádostí o hypotéku a vývoji zásob ropy. Zahájeno bude dvoudenní zasedání měnového výboru americké centrální banky, na němž padne rozhodnutí, zda se poprvé po více než devíti letech zvýší úrokové sazby. Výsledky hospodaření odtajní přepravní společnost FedEx, softwarová společnost Oracle či National Bank of Greece.

Doslova nabitý daty bude i čtvrtek. Již v noci zveřejní Japonsko výsledek obchodní bilance a Austrálie údaje o vývoji HDP. S projevem navíc vystoupí šéf Bank of Japan Haruhiko Kuroda. Výsledek obchodní bilance vyjde dopoledne také v Itálii. Spojené království zveřejní zprávu o vývoji maloobchodních tržeb, eurozóna data o stavební výrobě a Evropská centrální banka vydá měsíční ekonomický bulletin. Ve Spojených státech budou investoři odpoledne vyhodnocovat výsledek běžného účtu, data z realitního trhu, konkrétně údaje o zahájené výstavbě a vydaných stavebních povoleních, index podmínek ve výrobním sektoru od filadelfské pobočky Fedu a pravidelné týdenní zprávy o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a vývoji zásob zemního plynu. Hlavní událostí dne ovšem bude zveřejnění výsledku zasedání FOMC. Investoři se po týdnech napětí dozvědí, zda se americká centrální banka odhodlá k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od finanční krize, nebo raději počká ještě na další data o vývoji ekonomiky. Po vyhlášení výsledku zasedání FOMC bude následovat tisková konference, na které šéfka Fedu Janet Yellenová okomentuje rozhodnutí Fedu a vyjádří se ke stavu ekonomiky USA. Zasedání s hlasováním o nastavení měnové politiky čeká také švýcarskou centrální banku a investoři budou vyhodnocovat ještě hospodářské výsledky softwarové společnosti Adobe a fotbalového klubu Manchester United.

Konec týdne již bude z pohledu zveřejňovaných makrodat klidný. V noci na pátek zveřejní japonská centrální banka zápis ze svého zasedání, eurozóna na trh pošle výsledek běžného účtu a Spojené království přidá vývoj objemu půjček veřejnému sektoru. Ve Spojených státech odpoledne zásadní data nevyjdou, v Kanadě ale bude oznámena inflace. Pražskou burzu v závěru týdne čekají hospodářské výsledky slovenského správce sportovních areálů Tatry Mountain Resorts za devět měsíců finančního roku 2014/2015.

O výhled na další obchodní týden jsme požádali analytika z České spořitelny Martina Krajhanzla.

Kompletní výhled analytiků z České spořitelny:

Nejsledovanější událostí týdne bude zasedání FOMC. Čekat se samozřejmě bude zejména na to, zda Fed zvýší, nebo nezvýší úrokové sazby (trh s růstem sazeb příliš nepočítá, překvapení ale nelze zcela vyloučit). Ani kdyby se sazby nepohnuly, nebylo by zasedání nedůležité. Zveřejněna totiž bude nová ekonomická prognóza a konat se bude tisková konference. To trhu poskytne mnoho podnětů k přemýšlení o budoucím vývoji sazeb i ekonomiky.

Ještě před zasedáním FOMC bude zveřejněno několik důležitých makroekonomických údajů, jejich vliv na trh však asi bude kvůli čekání na výsledek zasedání FOMC utlumený. Z růstových dat to budou maloobchodní tržby (čeká se stabilní růst) a průmyslová výroba (čeká se mírný pokles). Zveřejněna bude také srpnová inflace, která by měla zůstat hodně nízko. Trh to pravděpodobně jen utvrdí v tom, že Fed se sazbami tento měsíc hýbat nebude, ve skutečnosti to ovšem až tak moc důležité nebude. Změny v měnové politice se v reálné ekonomice projevují poměrně pomalu, v USA se odhaduje, že nejvíce jsou cítit dokonce až dva roky poté, co byly uskutečněny. Pokračování tvorby pracovních míst může začít generovat citelnou inflaci už poměrně brzy, a příliš dlouhé váhání tak může Fed dostat do situace, kdy bude přinucen zvyšovat sazby rychle. Trh by si proto měl přát spíše dřívější utažení politiky a pomalejší růst sazeb než dlouhé čekání následované zbytečnou inflační panikou.

V Evropě bude sledován především konjunkturální index ZEW, i když i ten by měl zůstat ve stínu zasedání FOMC.

Dolar k euru lehce oslabuje s tím, jak klesá pravděpodobnost růstu sazeb. FOMC však může ovlivnit kurz výrazně i v případě, že sazby zvýšeny nebudou. Zapůsobit může jak zrevidovaná ekonomická prognóza, tak tisková konference Janet Yellenové. Dluhopisy jsou stabilní. Pokud Fed sazby nezvýší, neměla by se situace na trhu s bondy změnit. Střednědobě by měly především výnosy amerických dluhopisů driftovat nahoru.

Zlatu zatím nepomáhá ani nižší pravděpodobnost růstu sazeb v USA, jeho cena se vrátila k poklesu a lze očekávat pokračování tohoto vývoje. Ceny ropy procházejí konsolidací, ropa Brent se pohybuje mírně pod 50 USD za barel, přičemž udržování této hladiny čekáme i v horizontu několika následujících měsíců.

Z hlediska českých makrodat nebude tento týden tak zajímavý jako předchozí dva. V pondělí vyjdou červencová data běžného účtu a ve středu index výrobních cen za srpen. Z regionu budou investory zajímat slovenská a polská inflace za srpen a zápis z jednání polské centrální banky.

Z hlediska kurzu české koruny se nedá očekávat výrazná změna. Vývoj české ekonomiky implikuje fundamentální tlaky na posílení kurzu koruny k euru pod závazek ČNB. Ačkoli růst dovozu pro spotřebu a investice je relativně výrazný a sám o sobě oslabuje tlaky na posílení kurzu, tento efekt je nedostatečný vzhledem k růstu české ekonomiky a vyšší zahraniční poptávce, které tlačí opačným směrem. Proto lze nadále očekávat hodnotu kurzu na úrovni 27 EUR/CZK.

Výnos 10letých českých vládních dluhopisů se pohybuje aktuálně kolem 0,73 %, a je tak zhruba o 0,1 procentního bodu nižší než před dvěma týdny. K tomu přispívají přetrvávající nejistota na finančních trzích, opětovný pokles tempa inflace a spekulativní příliv kapitálu do ČR. Ten se projevuje především ve vývoji výnosu dvouletých bondů, který je aktuálně -0,2 %. Negativní výnos dvouletých dluhopisů by měl přetrvat i v nejbližších měsících. Ve střednědobém horizontu se dá čekat růst výnosů zejména na dlouhém konci křivky, za nímž bude stát postupný nárůst inflace v ČR a očekávané zvýšení sazeb v USA.