Štěstí přichází s věkem

Britský statistický úřad prováděl průzkumy mezi více než 300 tisíci dospělých mezi lety 2012 a 2015. Respondenti měli na stupnici od 1 do 10 ohodnotit, do jaké míry jsou spokojeni se svým životem, a uvést, da ve svém věku pociťují spíše úzkost, nebo štěstí.

Jak to dopadlo? Největší stupeň životní satisfakce a štěstí a zároveň nejnižší míru úzkosti uváděli lidé ve věku mezi 65 až 79 lety. Méně optimisticky vyznívají odpovědi respondentů ve věku mezi 45 až 59 lety. V této skupině lidé vykázali nejnižší úroveň životního uspokojení. Potvrzuje se tím, že krize středního věku není prázdný pojem.

Míra životní satisfakce byla vysoká u lidí mezi 16 až 19 lety, tedy u nejmladší zkoumané skupiny. Progresivně ale klesala od generace dvacátníků. Postupně opět stoupala a vracela se k maximům, která bylo možné pozorovat u nejmladší sledované skupiny.

Vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč má křivka životní satisfakce tvar U. Spekulují nad tím, že rozdíly mohou být způsobeny socioekonomickými faktory - nejmladší skupinu a penzisty spojuje menší zodpovědnost a více volného času, a proto je život více uspokojuje. Naproti tomu lidé mezi 45 a 54 lety jsou v permanentním stresu a marně hledají rovnováhu mezi rodinou a zaměstnáním.

Ženy jsou emocionálnější, a proto vykazují jak vyšší stupeň pocitu úzkosti, tak štěstí.

Co se týče kulturních odlišností, nebyly mezi etniky markantní rozdíly. Zajímavostí ale bylo, že Arabové žijící v Británii vykazovali vyšší stupeň úzkosti a nižší stupeň životního štěstí napříč všemi věkovými skupinami.