Co Čína opravdu chce?

Vlivem ekonomické globalizace a přechodu k multipolárnímu rozložení světových sil bude Čína spolu s ostatními mladými trhy hrát stále větší roli, a to nejen letos, ale také v následujících dekádách. V roce 2008, když během finanční krize zesílil ekonomický vliv Číny, se nabízela vize, že Čína a Spojené státy začnou společně kralovat světové ekonomice ve formě zřízení jakéhosi G-2.
Jenomže idea G-2 se příliš neslučuje s čínskou nezávislou zahraniční politikou ani s všeobecnými trendy její širší diverzifikace v rámci mezinárodní komunity. Když čínský premiér Wen Ťia-pao přijel v květnu 2009 do Prahy na jedenáctý čínsko-evropský summit, vysvětlil, že odmítá podporovat světovou dominanci několika málo států. Ačkoli čínskou garnituru letos čeká změna, zamítavý postoj Číny ke konceptu hegemonie G-2 to s největší pravděpodobností nezmění.
Pro Čínu je prioritou silná Evropa
Čína věří v hlubší kooperaci se všemi předními světovými regiony. Strategicky významná je pro ni Evropa, kterou považuje za hlavního hráče na světové scéně. Pokrok v evropské integraci přinesl na starý kontinent podle čínského vedení dynamický prvek a navzdory současným potížím Evropa prokazuje neobyčejnou sílu a mezinárodní vliv.
Evropskou integraci Čína vždy podporovala v přesvědčení, že se EU stane základním pilířem světové ekonomiky. Při vypuknutí globální finanční krize a dluhových problémů v eurozóně nakupovala státní dluhopisy, prováděla přímé investice a posílala do Evropy obchodní delegace. Během návštěvy tehdejšího španělského premiéra Josého Luise Zapatera v Pekingu čínský premiér potvrdil, že je Čína ochotna pokračovat v nákupech španělských vládních dluhopisů na důkaz podpory eurozóny v její snaze vymanit se z krize.
Čína může Evropě díky svému obrovskému trhu nabídnout řadu příležitostí. Kooperace těchto dvou regionů nepřinese jen zvýšení životní úrovně obyvatel, je významná i pro budoucnost celého světa, zejména pro udržení světového míru a stability. Obě strany se zavázaly k řešení mezinárodních otázek politickými prostředky a přislíbily, že budou postupovat koordinovaně v podchycení globálních problémů, jakými jsou například změny klimatu, terorismus nebo šíření zbraní hromadného ničení.
Paralelní spuštění dvanáctého čínského pětiletého programu a evropské strategie do roku 2020 rovněž napomohlo prohloubení spolupráce. Po roce 2008 Čína a Evropa společně zakročily proti protekcionismu, snažily se zmírnit důsledky světové finanční krize a prosazovaly reformy mezinárodního finančního systému, které by usnadnily globální ekonomické oživení.
Diplomatické vztahy Číny a USA
Velmi vážně bere Čína i svůj vztah se Spojenými státy. Jejich bilaterální dohoda patří k nejdůležitějším počinům na mezinárodním poli. Ačkoli byly diplomatické styky navázány již v roce 1979, byly čínsko-americké vztahy často blízko bodu mrazu. Všeobecně se ovšem dá říci, že se spolupráce vyvíjí úspěšně a přináší benefity oběma stranám. Čína a Spojené státy dnes sdílejí více společných cílů než kdy v minulosti a existují vyhlídky na stále širší kooperaci.
Když prezident Chu Ťin-tchao navštívil v lednu 2011 Washington, dohodl s prezidentem Barackem Obamou vytvoření "čínsko-amerického partnerství založeného na vzájemné úctě a přínosech". Oba projevili respekt k suverenitě a teritoriální integritě druhé strany a dosáhli dohod v hlavních strategických otázkách včetně plánů na posílení spolupráce v asijsko-pacifickém regionu a v rámci mezinárodních institucí. Dále mají zájem postupovat koordinovaně v řešení regionálních a globálních otázek týkajících se udržení míru a stability (například na korejském poloostrově).
Čína je největší rozvíjející se trh, Evropa největší blok rozvinutých států a Spojené státy největší jednotná vyspělá země. Tři přední světové velmoci musejí kromě vzájemné kooperace spolupracovat i se zbytkem světa, aby dokázaly čelit řadě problémů, které aktuálně zasahují nás všechny.
Speciál IW: Ropa se utrhla ze řetězu. Co bude dál?
I když se Čína zavázala k nezávislé zahraniční politice, nemůže dosáhnout rozvoje v izolaci. Na druhou stranu se ani svět nedokáže vyvíjet bez Číny. Čínský prezident kdysi prohlásil, že by jednadvacáté století mělo být stoletím míru, světového rozvoje a vzájemné spolupráce. Zatím se zdá, že je Čína ochotna spojit se s Evropskou unií, Spojenými státy i zbytkem světa, aby bylo naplno využito globálního potenciálu.
Zdroj: Project Syndicate