Tibor Bokor (ING): Česká Telefónica by mohla překvapit superdividendou
V Evropě by do pěti let mohly existovat jen tři telekomunikační firmy. Sektor totiž čeká zasádní konsolidace, která vyplývá z logiky věci. Ta mimo jiné přispěje i k tomu, že diskutovaný příchod čtvrtého operátora na český trh bude jen spekulativní záležitostí. Dříve nebo později ho spolkne jeden ze stávajících operátorů, říká analytik londýnské ING Tibor Bokor, kterému se i vzhledem k situaci na akciových trzích líbí česká Telefónica.
Ve středu česká Telefónica zveřejní hospodářské výsledky. Zkusme se podívat za horizont aktuálních čísel a trendů, které odhalí. Co radíte v souvislosti s touto společností sledovat?
Tibor Bokor (TB): U Telefóniky je potřeba vzít v potaz to, že má pevné i mobilní linky. Obecně vzato sektoru v současnosti vládnou dva trendy: jedním je přechod od hlasu k datům, druhým přechod od pevných linek k mobilům. V Česku již 50 % domácností nemá fixní linky, což snižuje riziko dalšího poklesu tržeb, které například v Maďarsku nebo v Polsku stále existuje. V Česku tato změna proběhla mnohem rychleji. Jistě, stále doznívá, stále se ještě odhlašují nějaké pevné linky, nicméně s tím spojené riziko poklesu tržeb je už nízké.
Podle mě se tak trend přesunu z pevných linek k mobilům v Česku přeceňuje. Naopak první zmíněný trend, tedy z hlasu na data, je pozitivní a ještě se – co se vlivu na výnosy týče – pořádně neprojevil. Řekl bych tedy, že trh očekává mnohem větší pokles výnosů, než k jakému nakonec dojde.
Jinými slovy, přechod z hlasu na data může výsledky Telefóniky oživit. Jak výrazně?
TB: Ukažme si to na příkladu iPhonů. Jejich penetrace v Česku je stále velice nízká. Operátoři je prostě nepodporují, jsou drahé. iPhone je přitom dobrá ukázka toho, jak moc může kvalitní handset operátorovi vydělat. Příklady z Ameriky dokazují, že se u klienta, který má iPhone, čtyřnásobně zvýší poptávka po datech. No a já jsem přesvědčen o tom, že se dříve nebo později něco podobného objeví i v Česku. Ať už budou mít lidé iPhony, nebo třeba levnější Samsungy. Budou prostě chtít víc a víc dat a operátoři na tom budou vydělávat.
Ten trend je ve východní Evropě trochu přibrzděný, například právě tím, že jsou iPhony drahé, ale ono to přijde. V příštích dvou, třech letech bude podle mě mít více než 60 % lidí internet v telefonu a bude poptávat čtyřikrát až pětkrát víc dat než v současnosti.
Znamená to, že se čísla, které Telefónica hlásí, budou v příštích letech lepšit?
TB: Investice spojené s vybudováním sítí jsou poměrně malé. V Česku je totiž malá konkurence, operátoři kooperují a regulátor je poměrně rozumný. Všechno proto nasvědčuje tomu, že lze očekávat stabilní tržby, možná i mírný růst, ačkoli většina trhu čeká, že budou klesat. Určitě je přitom potřeba v této souvislosti zmínit i to, že kapitálové investice nebudou růst.
Momentálně se akcie Telefóniky obchodují s 11% dividendovým výnosem, přičemž si firma na trhu může půjčovat za 1 až 2 %. Jinými slovy, je špatně oceněná, a to proto, že lidé očekávají pokles dividendy.
Vy ne?
TB: Španělská Telefónica aktuálně potřebuje hodně peněz na restrukturalizaci svých dluhů. Navíc Španělsko má své makroproblémy, což znamená, že tam cena peněz roste. A proto si myslím, že bude španělská Telefónica potřebovat od své české dcery víc peněz z dividend. Když se zaměříme na to, jako moc se může česká Telefónica zadlužit, aby mohla do Španělska vyplatit superdividendu, tak dojdeme k dividendové návratnosti 35 %. A to by bylo hodně zajímavé.
Jinými slovy, co se české Telefóniky týče, její byznys je hodně zajímavý. K tomu je pak potřeba přičíst možnost, že se jí vyplácená dividenda díky požadavku mateřské španělské Telefóniky může výrazně zvýšit. Navíc česká Telefónica byla vždy bezpečným přístavem, což je vidět i nyní – když akcie rozvíjejících se trhů padají o 2 až 3 %, ona ztrácí 0,5 nebo 0,2 %. Proto ji považuji za zajímavou investici.
V Česku i v některých dalších zemích regionu CEE se diskutuje o možném vstupu dalšího operátora na trh. Nabídne to z pohledu investora nějaké zajímavé příležitosti?
TB: Podle mě nemá smysl mít na trhu více než tři operátory, a to v jakémkoli státě. Svědčí o tom i poslední dění v Americe. T-Mobile chce odejít a prodat svou síť AT&T. Co se pak Česka a diskutovaného vstupu nového operátora týče, to bude čistě spekulativní záležitost. Nějaká finanční skupina přijde s novým operátorem a toho obratem prodá jednomu ze stávajících. Dlouhodobě prostě nemá smysl mít víc než tři mobilní operátory. To je věc fyziky – toho, kolik se toho do 800megaherzového pásma vejde. Pokud chceme dát každému operátorovi alespoň 20 nebo 30 MHz, tak se tam většinou pořádně vejdou jen tři kvalitní pásma. Proto nevěřím v úspěšný vstup nového operátora.
Navíc na trzích s víc než stoprocentním pokrytím je vstup nového operátora kontraproduktivní. Regulátor by měl zkrátka říct, že garantuje, že zde nebude víc operátorů, že nabídne kvalitní a široká pásma, a operátoři se za to zaváží, že vybudují sítě s vysokou kapacitou, pokrytím a za relativně krátkou dobu.
Například na Slovensku se však třetímu příchozímu, české Telefónice, celkem daří.
TB: To je pravda, ale tento úspěch se do značné míry opírá o to, že je velká část operací řízena z Česka (IT, billing, CRM). Telefónica na Slovensku má tak v podstatě nejnižší náklady na trhu. V podobných, řekl bych ojedinělých případech je šance na úspěch dobrá, obecně ovšem platí, že nemá smysl mít na trhu víc než tři firmy.
To se podle mě potvrdí i tím, že se v Evropě počet velkých operátorů během příštích pěti let smrskne na tři: Deutsche Telekom, France Télécom a Vodafone. Všichni ostatní – španělská Telefónica, Telecom Italia, Telenor a další – budou prodávat svá aktiva. V sektoru dojde na velkou konsolidaci. Možná to v některých případech bude trvat déle než pět let, ale ten trend je jasný.
