Tibor Bokor (ING): Akcie se mohou propadnout o dalších 30 %, některé firmy jsou ale zajímavé už teď – třeba česká Telefónica
Zajímavé příležitosti nabízí například sektor telekomunikací, kde k tomu lepšímu patří i česká Telefónica. Favoritem v regionu střední a východní Evropy jsou internetové a mediální firmy, říká analytik ING Tibor Bokor, který se na tyto sektory zaměřuje.
V současnosti mnoho analytiků i obchodníků radí dát od akcií ruce pryč. Radí počkat, až bouře, kterou zažíváme – a která se možná ještě zhorší –, odezní. Jak to vidíte vy?
Tibor Bokor (TB): Já je chápu. Berte to tak, že firmy mají nějaké finanční výsledky, jejichž hodnota je každý den na trhu přeceňována. Když přijde pohroma, jako byl pád Lehman Brothers, jde vše dolů. Nyní například existuje riziko, že pokud Řecko vystoupí z eurozóny, všechny akcie oslabí, protože se hodnota multiplikátorů sníží. Navíc růst ekonomik zpomalí, očekávané výsledky firem se proto zhorší. Jinými slovy, firmy by dostaly dvojitý úder. Na druhou stranu je však potřeba se podívat i na to, kde se trh nachází – zda již současné úrovně nejsou zajímavé. A já se domnívám, že v některých případech, v některých sektorech, jsou hodně zajímavé.
Řekněte tedy příklad firmy, do které má smysl podle vás, i přes nejistotu spojenou například právě se zmíněným Řeckem, investovat.
TB: Například VimpelCom. Před třemi měsíci jsme ji doporučili k nákupu, měli jsme u ní 70% potenciál růstu. Načasování bylo špatné, titul klesl o dalších 30 %. To však podle nás pouze znamená, že má v tuto chvíli až 110% potenciál růstu. Na druhou stranu, v dohledné době může jít ještě níže. Stojíme tak před dilematem: doporučit ji k nákupu, nebo doporučit dát ruce pryč? Konkrétně v tomto případě jsem si hodně jist tím, že když do ní zainvestuji v současnosti, během 12 měsíců vydělám minimálně 100 %. Jistě, v příštích dvou, třech měsících se může propadnout, ale to by jen zvýšilo růstový potenciál. Nicméně už teď je to natolik zajímavé, že můžeme VimpelCom doporučit.
A podobně, jako to můžeme udělat pro konkrétní firmu, můžeme doporučit i některé konkrétní ekonomiky a sektory. I v tomto směru totiž platí, že i když ty trhy možná ještě poklesnou – pokud tedy přijde nějaká pohroma –, investoři nakonec vydělají.
Co konkrétně je tedy podle vás v současnosti zajímavé?
TB: Za svůj sektor mohu říci, že se telekomům vždy daří v době, kdy jdou trhy dolů. Mají totiž stabilní cash flow a vyplácejí vysoké dividendy. Navíc je vidět, že multiplikátory, které platí pro všechny firmy napříč trhem, už jsou v případě telekomů na hodně nízkých úrovních (P/E 10). Konkrétně se mi z tohoto sektoru hodně líbí ruské telekomy MTS a VimpelCom. U MTS čekáme zhruba 40% růst, VimpelCom, jak jsem již řekl, více než 100%. Líbí se mi ovšem i česká Telefónica.
Naopak nijak nefandím telekomům v Maďarsku a v Polsku. Také od Turecka bych teď radil dát ruce pryč. Jinými slovy, je z čeho vybírat. Sice je stále riziko, že půjdeme o nějakých 10 až 20 % dolů, ale podle mě bude následovat růst. Úrovně, na kterých jsme dnes, jsou proto již velice zajímavé.
Existuje nějaká magická formulka, pravidlo, podle kterého by se teď dalo mezi telekomunikačními firmami zvolit ty správné "koně"?
TB: Telekomy jsou dlouhodobý byznys. Firma přijde, zainvestuje, vybuduje síť, a pak z toho několik let těží. To je výhoda telekomunikací. Jejich byznys je poměrně stabilní. Globálně přitom pro sektor platí, že jsme v procesu přechodu z hlasu na data. Jsme na počátku této transformace a trhy podle nás špatně oceňují – tedy nedoceňují – budoucí obchodní model telekomů. Z dat pochází ve východní Evropě 10 % příjmů, v západní Evropě 20 až 30 a v Americe je to v případě některých operátorů až 50 %. V budoucnu přitom podle mě bude u všech operátorů více než polovina příjmů plynout z datových služeb. Na tuto úroveň se přitom dostaneme spíše růstem objemu dat než poklesem tržeb z hlasu. A proto má tento trend smysl sledovat.
Co konkrétně to pro firmy, respektive investory znamená?
TB: Nyní to firmy stojí hodně peněz. Přenos dat totiž vyžaduje vybudování v podstatě zbrusu nové infrastruktury. Firmy do ní začínají investovat, ačkoli mají zatím výnosy z přenosu dat relativně nízké. Výsledkem jsou utlumené zisky a cash flow telekomunikačních firem. Z pohledu investora to znamená, že je správný čas na investici do telekomů. Víme totiž, že postavit solidní infrastrukturu trvá dva až tři roky. Pak se cash flow telekomunikačních firem výrazně zlepší. Globální výhled sektoru je nyní velmi dobrý.
A jak v rámci tohoto sektoru vybrat to nejlepší?
TB: Co se trhů týče, zaměřujeme se na ty, kde je malá konkurence – ideálně méně než tři operátoři – a kde už je jasné, jakým způsobem budou rozděleny frekvence vhodné pro čtvrtou generaci mobilních datových sítí LTE. Právě proto je možné doporučit už zmíněné Česko nebo Rusko. To jsou podle mě superpozitivní příklady. Naopak Polsko a Maďarsko, kde se ještě stále neví, kdo bude mít jaký podíl na trhu, beru jako negativní příklady. Na těchto trzích totiž operátoři musejí hodně investovat do získání tržního podílu. Navíc stále existuje riziko, že přijde nový operátor a naruší jejich obchodní model.
Pokusme se na závěr porovnat telekomunikace s ostatními sektory. Jak zajímavé v rámci pomyslné škály toho, co je k dostání, jsou? A co je teď případně zajímavější?
TB: Vůbec nejzajímavější sektor z těch, které sleduji, je internet a média jako taková. Když srovnám internet a telekomy, výhoda internetu – bavíme se o společnostech jako je Yandex a Mail.ru – je v tom, že má podobně vysoké marže jako telekomy, ale zároveň roste o 30 až 50 %. Konkrétně to závisí na tom, na jaký trh se zaměříme. V Rusku máme například 50-60% růst trhu s internetovou reklamou, v Česku jde o 5 až 10 %. Je však jasné, že v příštích pěti, deseti letech budou tyto trhy růst. Proto je internet mnohem zajímavější než telekomy, kde jsou vysoké marže, ale růst je jen v řádu procent.
Jaké jsou slabiny internetu?
TB: Jediný problém vidím v tom, že na rozvíjejících se trzích byly technologie vždy trochu přibržděné. Tempo udávají americké firmy jako Facebook, Google, Groupon a podobně. Otázkou je, jak velká část trhu zůstane do budoucna místním firmám, a jak velkou část naopak pozře zahraniční konkurence. Já si myslím, že i kdyby se podíl místních firem v porovnání například s Googlem a Facebookem zmenšil, budou vykazovat několikanásobný růst výnosů. To znamená, že jsou Yandex a Mail.ru, tedy největší hráči v regionu, hodně zajímavé investice, přestože by se mohlo zdát, že je cena na úrovni P/E 20 nebo 25 vysoká. Za dva, tři roky totiž podle mě bude ocenění na úrovních okolo P/E 10 nebo 12. A to je pro růstový sektor, jakým je internet, hodně zajímavé.
Zmínil jste i média, která teď hodně doplácejí na to, že se inzerenti obávají krize a šetří.
TB: Média jsou zajímavá, protože trh reklamy globálně roste. Dochází k přerozdělování podílu na trhu například od televize k internetu a printovým médiím. Každá země má svá specifika, ale trh jako celek roste, a proto je zajímavý. Akcie CME a CTC Media v Rusku jsou například teď podle mě hodně pod tlakem, protože firmy seškrtávají během krize jako první náklady na reklamu. Nicméně zkušenosti z vyspělých trhů ukazují, že reklamní trh jako celek roste stabilně a že televize a internet jsou v rámci sektoru nejzajímavější.
Kdyby vás někdo požádal o jeden tip, jeden zajímavý titul, co byste mu doporučil?
TB: Je hodně důležité si říci, o jaký horizont by šlo. V době krize totiž investoři mají ty horizonty stále kratší. Pokud se budeme bavit o dlouhé pozici, řekněme na rok nebo na dva, neváhal bych vsadit na internet. Doporučil bych následující portfolio: mně se líbí ruské společnosti Mail.ru a Yandex, pak bych do portfolia přidal globální inernetové tituly jako Google a Facebook, no a zajimavý je i čínský trh, kde se mi líbí Tencent a Baidu. Když si investor udělá portfolio z deseti titulů, tak podle mě nemůže udělat chybu.
