Nejšťastnější investor na světě aneb Jak nebezpečné je nechápat rozdíl mezi náhodou a uměním

Zatímco Johnovo portfolio se během posledních tří dekád ročně zhodnotilo v průměru o 24,55 %, americký akciový index S&P 500 investorům za stejnou dobu ročně vydělal pouze 9,4 %.

Jak je možné, že se tvář tohoto zázračného investora pravidelně neobjevuje na předních stránkách světových finančních médií? "John existuje jen ve statistickém modelu, který jsem vytvořil," vysvětluje redaktor webu fool.com Morgan Housel. "Celkem je v tomto modelu zahrnuto 65 tisíc hypotetických investorů, kteří před třiceti lety podle náhodného výběru investovali stejnou výchozí částku do akcií různých společností, ale právě John dosáhl vůbec nejlepšího výsledku."

Mocná síla náhody

To, že je John pouze výplodem lidské fantazie, ještě neznamená, že jemu podobný investor v reálném světě neexistuje. Investování do akcií se věnují miliony lidí, takže lze předpokládat, že podobných "Johnů" po světě chodí celá řada. Existuje ale způsob, jak se zařadit po bok těchto veleúspěšných investorů a bez větší námahy na svůj účet každý rok připisovat více než sedmiciferné sumy? Zřejmě budete zklamaní, neexistuje. Investiční skóre Johna i všech jeho reálných "klonů" totiž není ničím jiným než výsledkem náhody.

Tento měsíc se do diskuze o faktoru náhody zapojil známý investor a manažer Barry Ritholtz. "Investoři si na cestě za úspěchem musejí ze všeho nejdříve ujasnit rozdíl mezi dvěma základními pojmy. Musejí pochopit, co je výsledkem investování a jak se liší od investiční strategie," řekl minulý týden. "Výsledek investování je konečné skóre, se kterým z obchodu odcházíte, a to bez ohledu na zvolený postup. Investiční strategie je naproti tomu konkrétní zvolená metoda, tedy soubor zásad, způsobů a prostředků, prostřednictvím kterých můžete podobu výsledku zásadním způsobem ovlivnit."

Warren Buffett se podobnému tématu věnoval již před mnoha lety. Ve svém projevu o hodnotovém investování nazvaném The Superinvestors of Graham and Doddsville v roce 1984 obchodování na burze přirovnal k házení mincí. Tvrdil, že kdyby se každý Američan zúčastnil soutěže v házení mincí, jistě by se našlo minimálně několik stovek lidí, kterým by dvacetkrát za sebou padla buď jen panna, nebo orel. "A stejně by to dopadlo, kdyby mincemi místo lidí házely například opice," řekl.

Nabízí se nicméně otázka, zda není možné, aby alespoň polovina lidí, kteří by v házení mincemi obstáli, nebyla nějakým způsobem spojena. Podle Buffetta by ve světě financí takovýmto pojítkem mezi úspěšnými investory mohlo být právě hodnotové investování.

Benchmarkové šílenství

Nejúspěšnější investoři se takřka jednohlasně shodují, že ojedinělé úspěchy na burze nic neznamenají. Skutečně úspěšným investorem podle nich může být pouze ten, kdo na základě racionálně vysvětlitelné investiční strategie dokáže sestavit portfolio, jež posléze dlouhodobě generuje stabilní zisky. V investování totiž ve většině případů nerozhodují jen výsledky, ale hlavně strategie, která k nim vede.

"Nerozlišovat mezi štěstím a investorským uměním je nejlepší způsob, jak na burze přijít o všechno," upozorňuje Housel. "Pokud někdo na trzích vyhrává jen proto, že má štěstí, je zároveň vystaven obrovskému nebezpečí, že se misky vah dříve či později zásadním způsobem převáží v jeho neprospěch," pokračuje. "Lze totiž předpokládat, že kdybych svůj statistický model nechal nasimulovat vývoj v dalších třiceti letech, zažil by do té doby nejúspěšnější investor John dramatický pád na úplné dno."

Snažit se za každou cenu porazit benchmarkový index nemá při dlouhodobém hodnotovém investování opodstatnění. "Výsledek zvolené strategie investor ovlivnit nedokáže," řekl jednou Michael Mauboussin z Credit Suisse. "Vždy se ale může svobodně rozhodnout, jakou strategii v dané situaci přijme za vlastní."

Zdroj: fool.com