Pět důvodů, proč vlastnit zlato

1. Diverzifikace portfolia

Jedním z nejčastějších argumentů zastánců zlata je to, že by tento blyštivý kov v každém investičním portfoliu měl figurovat jako prostředek k dosažení jeho široké diverzifikace a ochrany proti volatilitě na trzích. Investoři by podle nich zlato měli vnímat jako aktivum spolehlivě snižující riziko výrazného poklesu hodnoty investic v důsledku nepředvídatelných událostí na trzích nebo vývoje ekonomického cyklu.

Desetiletý korelační koeficient zlata k americkému akciovému indexu S&P 500 je blízko nuly, což lze vysvětlit tak, že při pádu cen akcií může cena zlata klidně růst. K tomu je navíc zlato strategickým kovem v některých technologiích, nemalý význam má také jeho využití při výrobě šperků, která stojí za polovinou světové poptávky.

2. Prostředek uchování hodnoty

Zlato v průběhu historie vždy fungovalo jako spolehlivý uchovatel hodnoty a nic na tom nezměnilo ani 21. století. Zatímco při nákupu akcií či státních dluhopisů investoři riskují, že daná společnost či stát (nebo firma), který dluhopisy vydal, zkrachují a oni o všechny své peníze přijdou, v případě zlata jim nic takového nehrozí. Zlato nelze uměle vyrobit, jediný způsob jeho získání je těžba z povrchových či podzemních ložisek. Jeho hodnotu tedy v tomto smyslu nelze uměle snižovat nebo zvyšovat.

Zatímco za jeden dolar si lidé v době Velké hospodářské krize mohli koupit deset bochníků chleba, dnes by jim jednodolarovka stačila sotva na bochník jeden. Naproti tomu za unci zlata si bylo možné v dobách starověkého Říma pořídit kvalitní tógu, sandály a nezbytné doplňky a v průběhu Velké hospodářské krize i v současnosti na míru šitý oblek, společenskou obuv a třeba ještě klobouk a kufřík.

3. Zajištění proti ekonomické nejistotě

Všechny světové měny se nacházejí pod tlakem. Některé sužuje vysoká inflace, jiné naopak deflace. Národní měny navíc trpí rostoucím zadlužením veřejného i soukromého sektoru vedoucím k vytloukání klínu klínem.

Zlato je v tomto ohledu prakticky neprůstřelné a ekonomické hrozby mu naopak hrají do karet. A tak zatímco z bankovek by se v krajním případě krachu globálního finančního systému staly bezcenné cáry papíru, na pověsti zlata coby univerzálně směnitelného platidla a bezpečného přístavu by se nic nezměnilo.

4. Rostoucí poptávka a omezené zásoby

Fundament hovoří jednoznačně. Světová poptávka po zlatě prudce roste, jeho vytěžitelné zásoby jsou však stále menší. Výdaje na průzkum nových ložisek zlata v roce 2012 dosáhly historického maxima, žádné nové významné lokality bohaté na tento kov však nalezeny nebyly. V nově objevených ložiscích je v průměru pouze 0,89 gramu zlata na tunu horniny, zatímco u dříve objevených nalezišť je to 1,18 g/t.

Na druhé straně zlaté rovnice, v níž neznámou je cena kovu, stojí neustále rostoucí poptávka po něm, a to zejména v Číně a Indii. Jen tyto dvě země se loni postaraly o většinu celosvětové poptávky po zlatě, která dosáhla rekordních 3,863 tisíce tun. Podle odhadů navíc poptávka po žlutém kovu bude zejména díky růstu asijské střední třídy růst i napříště.

5. Negativní sentiment srazil cenu na atraktivní úrovně

"Býčí trhy se rodí z pesimismu, rostou ze skepticismu, dospívají optimismem a umírají kvůli euforii. Období maximálního pesimismu je nejlepším obdobím pro nákupy a časy maximálního optimismu vhodným okamžikem k prodejům," řekl kdysi britský akciový investor a průkopník v oblasti podílových fondů John Templeton.

V případě zlata je situace jednoduchá. Cena kovu se na své historické maximum dostala v roce 2011 a od té doby se nachází pod poměrně silným tlakem. Nemalá část investorů už zlato zcela zatratila a zbytek trhu nervózně vyčkává s prstem připraveným na klávese sell. Žlutý kov už přitom mnoho prostoru ke zlevňování nemá. Současné ceny kolem 1 300 USD za trojskou unci se totiž pohybují jen těsně nad náklady těžařů na vytěžení zlata.

Pro zobrazení následující grafiky v plném rozlišení si ji, prosím, otevřete v nové kartě nebo novém okně prohlížeče.

Zdroj: Visualcapitalist.com