Neopakujte chyby ostatních: Jak investoři reagují na výrazné růsty a hluboké propady trhu
Investoři se na trhu rozhodují podle pohledu do zpětného zrcátka. Jak jinak vysvětlit, že se strategie sázející na krajní rizika staly po krizi takovou módou a investoři, kteří až do krize zanedbávali ochranu svých investic, začali houfně poptávat pojistky teprve ve chvíli, kdy utrpěli velké ztráty a pojištění bylo nejdražší?
Investorské chování typu "nakupuj draze, prodávej levně" je obvyklé u drobných investorů, bohužel však není výjimkou ani u profesionálů. Všichni tvrdí, že podstupují pečlivý investičně-rozhodovací proces, v reálu se však při posuzování výnosového potenciálu investice mnohdy pouze podívají na dosavadní výkonnost.
Následující pasáž je vyňata z knihy The Quants od Scotta Pattersona:
Fondy Universa řízené a vlastněné dlouhodobým spolupracovníkem Marka Spitznagela zhodnotily vložené peníze v roce 2008 o 150 % díky sázce na mnohem volatilnější trh, než jaký předpovídala většina kvantových modelů. Fond Black Swan Protocol Protection nakoupil *put opce na akciový trh, které byly dalece "mimo peníze", ale po kolapsu Lehman Brothers zajistily ohromné zisky. Do poloviny roku 2009 měla Universa 6 miliard USD aktiv pod správou, tedy mnohem více než 300 milionů USD, s nimiž začínala v lednu 2007. Její další sázkou byla hyperinflace v důsledku ohromných nákupů vládních dluhopisů a tištění peněz, kterými Fed zaplavuje ekonomiku.*
Kniha vyšla začátkem roku 2011. Sice je z většiny věnována popisu vítězů a poražených během finanční krize, nicméně tento jeden odstavec vypovídá mnohé o chronicky chybném chování investorů.
Lidé jsou často za správný odvážný úsudek odměňováni ve finančním odvětví jen jednou. Nic nepřitáhne pozornost v investičním světě více než bohatě odměněná odvážná sázka. Stačí jedna, aby všechny minulé chyby byly zapomenuty. Co myslíte, kolika investorům, kteří vydělali na krizi, se později podařilo včas naskočit do vlaku mohutné akciové rally a nezmeškat pohádkové výnosy, které zajistila pouhá pasivní investice do indexu?
Jedna extrémní sázka většinou vede k dalším podobným v budoucnu. Poté, co fond Johna Paulsona v roce 2007 vydělal na pozici proti hypotéčním dluhopisům, investoři začali hledat další extrémní scénáře, které by nabízely podobný ziskový potenciál. Několik fondů bylo skutečně následně po krizi nastaveno na specifické, extrémní cíle. Šlo o skvělý marketingový nástroj, protože rány způsobené krizí byly ještě čerstvé. Hyperinflační idea byla velmi populární. Léta ale ukázala, že byla "úplně mimo", a těžko říci, jak dlouho si tito investoři budou muset na zisky počkat (a zda jim vykompenzují mnohaleté ztráty). Volatilita z dob krize, kdy pesimisté hlásali konec světa, je ta tam.
Po krizi začala enormní honba za výnosy. Do spousty fondů přitekly miliardy dolarů jen na základě skvělé výkonnosti z roku 2008. Kolik z těchto investorů ale provedlo rozvážný investiční proces a analyzovalo budoucí tržní příležitosti? Kolik se jich nedívalo pouze na výkonnost během krize a nevyužilo ji jako hlavní argument pro investici?
Zdroj: Quants
