Krize přijde za dva roky, míní český burzovní veterán Gladiš

Spekuluje se, zda přichází další kolo recese a nová finanční krize, nebo jen dočasné zpomalení globální ekonomiky. K jaké alternativě se kloníte vy?

K té druhé. Podle mého názoru jde o přechodné zpomalení růstu globální ekonomiky. Souvisí to s řadou faktorů: rozvíjející se země bojují s inflací, USA se zpomalením růstu ekonomiky, Evropa je paralyzována a někteří členové Evropské měnové unie mají evidentní finanční problémy. Mohu se však samozřejmě mýlit a vše může být jinak.

Může investor nějak zjistit, že se skutečně blíží recese, případně finanční krize?

Ano. Něco je možné vytušit například ze sklonu výnosové křivky dluhopisů, která se zpravidla v době recese či finanční krize točí směrem dolů. V současné době je klesající v Brazílii a Indii, v jiných zemích se obecně zplošťuje. Osobně se domnívám, že extrémně kritický může být rok 2013. V té době budou mít USA nového prezidenta, nové vedení má mít i Čína. Očekávám také bankrot nejméně jednoho evropského státu. Rok 2013 tak může být začátkem velké vleklé krize.

Pokud máte pravdu, zbývá nám ještě nějaký čas. A investoři navíc mohou využít zkušeností z předchozí krize. Co se změnilo a na co by si měli dát pozor?

Krizi způsobily hlavně dluhy a spekulativní chování. Tomu by se měli investoři vyhnout. Měli by investovat mnohem opatrněji – obyčejné peníze – a vyhýbat se, pokud možno, obchodům na úvěr. Investoři, a to nejen drobní nebo menší, často ztrácejí trpělivost a chtějí vydělávat hodně a co nejrychleji a mnohdy si neuvědomují, že investování je spíš otázkou trpělivosti.

Je těžké být trpělivý, když vidíte prudké výkyvy na trhu, na jaké jsme dlouho nebyli zvyklí.

Svět financí se skutečně zrychlil. Řada investic je realizována během dnů a týdnů, často vycházejí hlavně ze čtvrtletních výsledků firem, což není příliš dobré. Investování přece není závod!

Daniel Gladiš (43)

je absolventem Technické univerzity v Brně. V letech 1991–1994 studoval na Masarykově univerzitě v Brně a na fakultě ekonomie a managementu v nizozemském Utrechtu. V roce 1999 získal titul MBA na Rushmore University v USA. Na českém kapitálovém trhu působí od jeho začátků. Je zakládajícím partnerem společnosti Atlantik finanční trhy, v letech 1999–2004 působil jako ředitel a předseda představenstva ABN AMRO Asset Management. Je zakladatelem a také ředitelem hedgeového fondu Vltava Fund SICAV. Napsal několik vzdělávacích knih, například Naučte se investovat.

Vraťme se k možné recesi či finanční krizi. Jak by měl drobný investor v případě, že ji znovu zažijeme, investovat?

Doporučuji, aby se zcela vyhnul sektorům, které jsou první na ráně. Míním tím banky nebo cyklické tituly, takové, které těží z růstu ekonomiky, jako jsou například automobilky nebo letecké společnosti.

Investovat by měl naopak do necyklických společností, jejichž výsledky nejsou závislé na růstu ekonomiky. Patří k nim farmaceutické firmy nebo velké obchodní řetězce, například Tesco, které každý zná a každý o něm ví, co dělá. Takové podniky v předchozí recesi zaznamenaly nejmenší pokles ceny.

Akcie Tesca ale na pražské burze nenajdete. Kdo chce zkrátka investovat do akcií, dříve nebo později se nevyhne nákupu zahraničních titulů.

A co dividendové tituly?

To je samozřejmě další možnost. Důležité je vybírat si firmy s pokud možno bezpečným podnikáním, jejichž aktivity neohrozí recese a které by měly dál vyplácet dividendy. Tady jsou možnosti českého investora mnohem širší. Český akciový trh je vlastně dividendový. Korunový investor má k dispozici banky, Telefóniku, Philip Morris ČR i některé další akcie.

Aktuální vývoj českých akcií sledujte zde

Svět straší vedle recese a finanční krize také inflace. Kde na ni hledat lék?

Obecně jsou to společnosti s takovým postavením na trhu, které jim umožňuje zvyšovat ceny i při rostoucí inflaci. Často se řadí k těm dividendovým. Patří k nim například některé technologické a obchodní společnosti a samozřejmě firmy jako Pepsi Cola nebo Coca-Cola. Dále například společnosti, které mají fixní a přitom nízké provozní náklady. Najdeme je také mezi zemědělskými a důlními společnostmi. A co komodity nebo nemovitosti?

Komodity jsou podle mého názoru pro méně zkušeného investora složité. Nemovitosti jsou zajímavá investice, je tu však otázka, jak je ocenit. Navíc s nimi bývá spojena spousta starostí – třeba se sousedy či s nájemníky. Doporučil bych proto raději investovat do akcií vybraných firem.

Obecně se dá říci, že jsou to firmy, které mají na něco "spotřební" monopol, jsou dostatečně silné a jejich zisk roste, jsou konzervativně financovány, mají vysokou hodnotu vlastního kapitálu a jsou mimo dosah státní moci. Musíte je pečlivě hledat, ale existují.

Váš názor popírá poučky o diverzifikaci investic. Dá se vytvořit diverzifikované portfolio jen z akcií?

Ano, dá. Jen je třeba mít dostatečně dlouhý investiční horizont. Podle mého názoru je lepší něco vlastnit než si půjčovat, což platí i pro peníze, které máte uložené v bance, třeba na spořicím účtu nebo na termínovaném vkladu. Dluhopisy zase považuji za málo ziskové a do budoucna rizikové, k čemuž patří především hrozba, že nebudou splaceny. Akcie představuje podíl na podnikání nějaké společnosti. Je tedy otázka, zda není přílišná diverzifikace investic za těchto okolností spíše na škodu.

Řekl jste, že když se zdá vše jasné a růžové, bývají akcie drahé, a když je vše vnímáno jako špatné, jsou levné. Znamená to, že jsou nyní akcie obecně levné?

Akcie jako celek levné nejsou, i když za posledních pár týdnů se staly trochu méně předraženými. Některé z nich však jsou velmi atraktivní a není potřeba čekat na lepší příležitost.

Jaké akcie představují tedy podle vás nyní zajímavou investici?

Tipy nedávám. Lidé by neměli jednat na základě tipů. A taky to dá hodně práce nějakou dobrou investici najít, a proto to nebudu vytrubovat do světa.