Izrael nakupuje americké akcie. Centrální banky rozjíždějí hodně nepřehlednou hru

Některé centrální banky již podobným způsobem diverzifikují svá portfolia. Například Švýcarská národní banka ke konci loňského třetího čtvrtletí investovala do akcií 9 % svých rezerv.

Izraelci věří Applu

Investice izraelské centrální banky má směřovat do 1 500 až 2 000 titulů, které mají zásadní postavení na trhu, a do celých indexů. Saadon zmínil mimo jiné akcie Applu. Akciovými nákupy chce banka diverzifikovat své portfolio. Od roku 2010, kdy jí to zákon umožnil, přitom centrální banka nakupovala akcie z jiných vyspělých zemí.

"Nemáme skoro žádnou expozici v zemích s velkými problémy. Neustále zkoumáme rizika, aby naše investice byly co nejbezpečnější. Takže nás nezajímají žádné spekulace," uvedl v lednu guvernér izraelské centrální banky Stanely Fischer.

Bank of Israel nezveřejňuje měnové složení svého portfolia ani složení svých akciových investic. V lednu Fischer také řekl, že pokud by banka zveřejňovala, do čeho investuje, například do dluhopisů kterých zemí, vyvolávalo by to nežádoucí reakce. I proto je tato zpráva v současnosti velice zajímavá. Proč?

Fed americké akcie kupovat nemůže

Zatímco Izraelci oznámili, že začínají nakupovat americké akcie, americká centrální banka Fed takovou možnost ze zákona nemá. Ovšem vzpomeňme si na několik měsíců starou koordinovanou akci centrálních bank, kdy Fed levně rozpůjčoval dolary centrálním bankám ve Švýcarsku, Británii, Japonsku a Kanadě, aby je mohly pustit na trh.

Koordinovaná akce centrálních bank: Co nám bankéři neřekli?

Americká centrální banka tehdy ukázala, že nemá problém půjčit, "kolik je zrovna potřeba". Pokud by se centrální banky ve světě dostaly do problémů se svými rezervami (třeba by se jim nepovedly akciové investice, které právě Izrael zahajuje), Fed jim bez okolků pošle další série dolarových jedniček s dlouhými nulovými ocásky. "Vy kupujte americké akcie, ale kdyby se nedařilo, dostaneme vás z toho."

Pokud by poptávku po akciích (jako dosud po dluhopisech) živily centrální banky přímými nákupy, jistě by se řada investorů snažila na této vlně svézt. Období lásky k riziku tak může vyústit v exponenciální růst. Bublinu, chcete-li. Ta by jednou splaskla, a najednou by se do problémů dostaly samotné centrální banky. Fed by natiskl desítky bilionů dolarů, aby díry zalepil, a to by se třeba i několikrát zopakovalo.

Růst bilancí centrálních bank ukazuje názorně přiložený graf. Ten by se v případě nastíněného scénáře stal doslova fraškou. Naštěstí, chtělo by se říct, protože je snad dostatečným varováním před přehnaným riskováním a nezodpovědným tištěním peněz.

Kdo rozhoduje o budoucím vývoji akcií? Výsledky firem, technická analýza ani politici to již dávno nejsou

Zdroj: Globes