Indie: Donutí centrální banka vládu k reformám?
Nová Indie vykázala v prvním čtvrtletí 2012 nejslabší růst HDP za posledních devět let, dokonce slabší než v průběhu velké finanční krize. Pro tento vývoj existují dva legitimní důvody. První, nejčastěji zmiňovaný, zahrnuje otázky rozdělenosti vládnoucíchstran a jejich neschopnosti provést potřebné reformy. Dále jde ovysokou míru korupce, průtahů ve vydávání rozličných povolení autoritami a "nepřátelskou politiku" vůči zahraničním investorům, kteří by měli zájem o vstup na indický trh.
Na tomto důvodu se shodují téměř všichni. V minulosti však byla Indie známá pro skutečnost, že i v takovémto prostředí korporátní aktivita bujela. Je možné, že HDP na osobu dosáhlo již takové úrovně, že beze změn v regulatorním prostředí nebude možné růst solidním tempem dál.
Nový ministr jako spása?
V tomto duchu hovořila i poslední zpráva indické centrální banky, podle které jsou "drivery" indického růstu nedotčené. Mezinárodní srovnání ukazuje, že Indii nelimituje špatná kvalita institucí, ale především neschopnost alokovat zdroje do infrastruktury.
Po převzetí ministerstva financí předsedou vlády Manmohanem Singhem panuje mezi investory optimismus, že on by mohl být schopen akcelerovat potřebné reformy. Ovšem v minulém roce Singh jako předseda vlády selhal a nechal se pohltit tlakem koaličních partnerů. Zda dokáže změnu kurzu prosadit lépe než minulý ministr financí, je otázkou.
Přísná monetární politika jako brzda růstu?
Ovšem existuje i druhé vysvětlení, a to extrémně přísná monetární politika. Indická centrální banka (RBI) se pravděpodobně snaží donutit vládu ke snížení deficitů a vydírá ji držením sazeb extrémně vysoko. Něco podobného dělala německá Bundesbanka po sjednocení Německa v roce 1990.
Indická vláda totiž o reformách v posledních letech často pouze hovořila, ale úspory tekly místo do investic spíše do populistických dávek, které zvyšují spotřebu. Indie tak patří mezi několik málo zemí na světě, které aktuálně mají invertovanou výnosovou křivku, kdy jsou krátké sazby výše než dlouhé sazby, což je obecně jeden z několika předpokladů pro vznik recese.
Reálné úrokové sazby se pohybují kolem 4 %, což by sice neměla být smrtící úroveň pro nové investiční projekty (tempo růstu potenciálního HDP Indie je zřetelně nad 4 % vzhledem k nízké výchozí bázi HDP na hlavu), ale v kombinaci s nadměrnými výdaji státu směrem ke spotřebě a neschopnosti vlády zjednodušit veškerá regulatorní povolení, zrychlit akvizice půdy a dalších podmínek, investiční aktivita zůstává velmi slabá.
Indické akcie atraktivní
Současné valuace indického indexu Sensex jsou poměrně atraktivní i při předpokladu 5% růstu HDP, tedy "dlouhodobé recese v Indii".
Problémem pro investory ovšem zůstává vládní politika preferující spotřebu, s tím narůstající schodek běžného účtu a devalvace indické rupie. Jakékoli výnosy na indexu mohou být při pokračování špatné makroekonomické politiky státu ztraceny na poli měnové konverze.
Zřejmý pozitivní signál pro investory bude akcelerace vstupu mezinárodních firem na indický trh. Do té doby mohou být investoři dále rukojmími pouhých slibů.
Zdroj: Best Buy Investments
