Chcete akciovou rally? Zvolte Obamu, káže Američanům historie
Jsou nadcházející volby v USA a jejich výsledky příležitostí k nákupu akcií, nebo naopak signálem k jejich prodeji? Komu fandit – Obamovi, nebo Romneymu? Jak budou akciové trhy reagovat, pokud bude opět zvolen Obama, a kam se vydají v případě zvolení Romneyho?
Vzhledem k tomu, že je letošní rok volební, neškodí si připomenout, jak vypadá typický průběh prezidentského cyklu.
Jak správně předpokládáte, ukázáním tohoto grafu to nekončí. Na prezidentský cyklus se dá totiž podívat ještě z jiného úhlu pohledu, a sice z pohledu výsledků voleb, přičemž podstatné nebude to, která strana zvítězila, ale to, zda byl zvolen prezident ze stejné strany jako v předchozích volbách, nebo naopak z tábora opačného.
Než jsem se pustil do grafů, stanovil jsem si následující hypotézy. První se zabývá racionálním vysvětlením možného pohybu, druhá je tak trochu spiklenecká. Pojďme se na oba pohledy podívat.
1. Racionální hypotéza
Pokud máme dvě strany, které se dívají na chod společnosti a na ekonomiku jinými (ne-li přímo opačnými) pohledy, je pravděpodobné, že pokud je zvolen prezident z dosud opoziční strany, dojde k výrazné změně celého ekonomického prostředí. Bude se to dít díky prosazování jiných (v extrému opačných) pohledů a zákonů. Projeví se to v oblasti daňové, sociální a mnoha dalších, bude to mít velký dopad na hospodaření jednotlivých firem. Pojede se podle jiných pravidel než dosud. Prostředí, které vyhovovalo současným lídrům trhu, už tak příznivé být nemusí. Firmy se budou muset přizpůsobovat novým skutečnostem. To je bude stát dodatečné náklady.
Pokud naopak vyhraje prezident ze stejného tábora (a bývá to často stejná osoba), k žádné výrazné změně nedojde. Ekonomika, tedy i oblast fungování jednotlivých firem, poběží podle stejných (nebo alespoň velmi podobných) not a zaběhnutých pravidel.
Proto je pravděpodobné, že pokud nastane změna a prezident bude z opačného tábora než ten současný, měly by to trhy vyhodnotit jako špatnou zprávu a nového prezidenta "vyprodat". Pokud bude naopak zvolen stejný prezident (kandidát ze strany dosavadního prezidenta), pro trhy se nic nemění a mohou v klidu pokračovat ve svém tažení směrem vzhůru.
2. Spiklenecká teorie
Pokud jste příznivci manipulace trhů, tak by se vám mělo toto zdůvodnění líbit. Jedná se o tu o vliv prezidenta USA a jeho potřebu (nebo nutnost) odvděčit se za to, že byl zvolen těm správným "kamarádům". Jak těmto kamarádům nejlépe zaplatit? Nejlépe a nejlaciněji pochopitelně zaplatíte svým kumpánům cizími penězi. V tomto případě akciemi.
Jak na to? Jednoduše, vyrobíme krizi! Stačí vyvolat jakoukoli krizi, a cena akcií se sesune dolů. Ten pohyb dolů je nutný, aby si mohli ti správní lidé levně nakoupit. Pak už stačí jen popíchnout Fed nebo jinou instituci, případně změnit zákony – a nastartovat trhy. Banky se k vám přidají, tuto hru už dlouho umějí hrát. Jim je jedno, komu pomáhají, ale vědí přesně, kam a kdy mají trhy sunout.
I podle této teorie by mělo zvolení prezidenta ze stejného tábora znamenat pokračování růstu, naopak volba prezidenta z opačné strany by měla znamenat pokles.
Pojďme se podívat na graf, jak to je ve skutečnosti. Na obrázku je měsíční graf S&P 500 (logaritmické měřítko). Modrými svislými čarami jsou naznačeny volby, v nichž zvítězil prezident z opačného tábora, než byl ten dosavadní. Zelenými svislicemi jsou naopak naznačeny volby, v nichž zvítězil prezident ze stejné strany jako ten předchozí.
Poslední volby (2008) vyhráli demokraté, tedy opačný tábor: následoval pokles. Předtím (2004) zůstal ve funkci republikán: růst. Ve volbách v roce 2000 se předávalo žezlo mezi stranami: pokles. V roce 1996 naopak setrval ve funkci demokrat Bill Clinton: růst. Až rok 1992 je výjimkou: změna garnitury přesto vyústila v růst trhů. Prezident Clinton byl možná zpočátku skutečně tak naivní, jak vypadal. 1988, stejný tábor: růst.
Zjistil jsem, že nastalo 8 případů, kdy byl zvolen prezident z opačného tábora, a 9 případů, kdy byl zvolen prezident ze stejného tábora jako ten předchozí. Výsledek? V prvním případě, tedy volby prezidenta z opačného tábora, následoval v šesti z osmi případů pokles trhů, pouze ve dvou případech následoval růst. Pravděpodobnost poklesu je tedy 75 %.
Opačně to dopadlo v druhém případě, kdy byl zvolen prezident ze stejné strany jako ten stávající. Tentokrát v sedmi případech z devíti následoval po zvolení prezidenta růst trhů, pouze ve dvou případech následoval pokles. Pravděpodobnost růstu při takovéto volbě je tedy 78 %. A to se ještě jedno z oněch dvou poklesových období (1972 až 1974) shoduje s propuknutím a vyšetřováním nechvalně známé aféry Watergate, kdy se rozhodně nedalo mluvit o stabilním politickém prostředí, které bylo klíčem k růstu akcií dle první hypotézy.
Závěr
Američané, pokud máte vsazeno na růst akcií, volte Obamu. Pokud jste si však v roce 2009 nestačili nakoupit a vaše akciová portfolia jsou prázdná, je vaší jedinou nadějí Mitt Romney. Nám nezbývá nic jiného než se dívat, jak to celé dopadne.
Petr Fiala z Finecharts.cz k tématu vytvořil sezónní graf typického vývoje, pokud vyhraje prezidentský souboj kandidát ze stejného, nebo naopak z opačného tábora. Jelikož však není k dispozici dostatečná časová řada údajů, je potřeba brát tento graf pouze jako zajímavost.
