Pokles na trzích jako další manipulace?

V komentářích z posledních dnů bývá trochu zmatek. Občas se nerozlišuje, které že akcie to zrovna ztrácejí. Do korekce "naštěstí" vstoupily jak trhy v USA, tak v Evropě, v Číně se propad z rychle dosažených maxim počítá v desítkách procent. Níže se sklouzl dolar vůči euru kvůli možnosti, že Fed nezačne zvyšovat sazby již v září, proti dolaru naopak kvůli opatřením tamní centrální banky klesl čínský jüan.

Právě jeho oslabení bylo na začátku poslední vlny silných výprodejů, slabost čínské ekonomiky pak nadále přispívá ke zlevňování ropy a dalších komodit. Pod tlakem jsou i měny dalších rozvíjejících se zemí, které vůči dolaru v uplynulých měsících ztratily i desítky procent, což zdražuje refinancování dolarových úvěrů v těchto zemích. Dalo by se pokračovat, hlavní uváděné určující faktory a důsledky poklesů z posledních dnů ale byly zmíněny.

A proto právě ta otázka: Nehodí se náhodou někomu pokles cen akcií? Volatilita, v USA měřená indexem VIX sledujícím trh s opcemi na index S&P 500, narostla na úrovně, které pamatujeme z doby po pádu Lehman Brothers. Tehdy bylo zaděláno na největší krizi za desítky let, nyní se ale většina analytiků shoduje v tom, že takový fundamentální problém jako před sedmi lety na trzích nedoutná.

Opravdu je několikaprocentní oslabení jüanu vůči dolaru, fundamentálně naprosto opodstatněné, takový problém? A bylo opravdu tak překvapivé, když jüan navzdory zpomalování růstu čínské ekonomiky stále posiloval vůči americké měně? Pokud ano, proč index S&P 500 začal konsolidovat už po poklesu o zhruba 11 %? Hodnoty VIX by odpovídaly minimálně hrozbě medvědího trhu, tedy poklesu o 20 % a více. Samozřejmě nelze vyloučit, že budou strmé poklesy po dvou optimističtějších obchodních dnech (úterý a středě) pokračovat, zlevnění akcií ale zatraktivnilo jak například dividendové tituly, tak trh jako celek. Levněji nyní akcie mohou nakupovat firemní insideři i samotné společnosti v rámci zpětných odkupů, ale i drobní investoři. Těm ale takové odvážné rozhodnutí (nakupovat v době poklesů) většinou trvá příliš dlouho.

Čínská lidová banka je nyní velice aktivní v uvolňování měnové politiky. Mluví se o dalším kole měnových válek (podpoře ekonomik skrze slabost měn), i když je otázka, zda čínský jüan opravdu nebyl spíše silnější, než by odpovídalo aktuálnímu hospodářskému vývoji. Očekávání ohledně měnové politiky ve vyspělém světě se ale v reakci na srpnový vývoj na trzích výrazně změnila. Zvýšení základní sazby v USA na zářijovém zasedání FOMC nyní čeká jen menšina expertů, hlavní ekonom ECB se pak nechal slyšet, že banka může podpořit ekonomiku (samozřejmě v zájmu vyšší inflace) navýšením programu kvantitativního uvolňování.

Tuto manipulaci trhy již dobře znají a staly se na ní v uplynulých letech do jisté míry závislými. Centrální banky tak díky vlně nervozity na trzích mohou dále upevnit své postavení klíčových subjektů na trzích. No a těm ve stále větší míře dominují vysokofrekvenční obchodníci (HFT), kteří vydělávají prakticky na každém obchodu uskutečněném drobnými investory. Prudký pokles cen akcií tedy má potenciál znovu rozdat karty, trumfy ale podle všeho zůstanou v rukou těm samým hráčům.