Půl století na Wall Street: Jak se od 60. let změnilo srdce finančního světa?

Ve své nové knize The Index Revolution: Why Investors Should Join It Now Ellis píše zejména o tom, že je aktivní přístup k investování dnes přežitkem, který vede spíše k dlouhodobým ztrátám, a že pasivní indexové investování je pro individuální investory z dlouhodobého hlediska výhodnější. Jednou z nejzajímavějších pasáží je ale ta, v níž Ellis popisuje změny, kterými investování na burze prošlo za pět dekád jeho působení na trzích. Namátkou:

• Objem obchodů realizovaných na burze v New Yorku za jeden den vzrostl ze tří milionů na 5 miliard dolarů.
• Hodnota derivátových obchodů v dolarech vzrostla z nuly do obrovských rozměrů.
• Mění se i chování investorů a jejich složení. Před padesáti lety realizovali 90 % všech obchodů na NYSE individuální investoři, kteří sice mohli mít informace z periodik, jako Forbes, Barron's nebo Businessweek, ale byli to amatéři. Nešlo o obchodníky jako dnes, udělali jeden obchod za rok a většina z nich vlastnila akcie společností, jako je AT&T.
• Dnes realizují drtivou většinu (až 98 %) obchodů na burze institucionální investoři a automatické systémy v rámci HFT. 50 nejaktivnějších (a bezohledných) profesionálních obchodníků, z nichž polovina jsou hedgeové fondy, realizuje polovinu všech obchodů na burze a i ten nejmenší z nich utratí 100 milionů dolarů za rok na poplatcích, provizích a informačním servisu. Tyto instituce mají informace z první ruky a vědí, jak s nimi pracovat.
• Investiční výzkum velkých společností působících na všech hlavních trzích představuje enormní množství informací od různých analytiků, ekonomů, politologů, demografů nebo geologů. Informace jsou prakticky okamžitě distribuovány prostřednictvím internetu do rukou tisíců analytiků a portfoliomanažerů, kteří na tyto informace dokáží prakticky okamžitě reagovat.
• Obchodníci po celém světě působí v obrovských kancelářích, jimž dominuje množství obrazovek zobrazujících data všeho druhu.
• Bloomberg terminálů, o nichž před 50 lety nikdo neslyšel, je dnes asi 320 000 a chrlí nezpracovatelné množství ekonomických dat prakticky 24 hodin denně.
• Před 50 lety nepůsobili na trzích žádní obchodníci s titulem CFA, dnes jich je asi 135 000, přičemž dalších 200 000 čeká na zkoušky, přes které se dostane méně než 60 % uchazečů.
• Algoritmické obchodování, počítačové modely nebo kvantitativní analýzy před 50 lety neexistovaly. Dnes trhům vládnou.
• Internet, e-mail, ale i fax způsobily revoluci v komunikaci. Dnes máme k dispozici informace prakticky okamžitě a 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu.
• Trhy s cennými papíry, v minulosti prakticky izolované od zbytku světa, jsou dnes stále více integrovány do jednoho téměř jednolitého globálního trhu, který je v provozu prakticky nepřetržitě. A do tohoto trhu se postupně integrují také dluhopisové a měnové trhy společně s komoditami a dalšími aktivy.
• Regulace zajišťuje, aby byly podmínky a důležité informace dostupné a stejné pro všechny. V minulosti vedla dostupnost informací k úspěšnému aktivnímu investování. Dnes regulace funguje jako faktor, který v tomto směru vyrovnal síly na trhu.
• Hedgeové fondy, korporace, aktivističtí investoři a private equity fondy dnes, i když každý s jinou motivací, mají největší vliv na tvorbu cen na akciových trzích.

Podle Ellise vše uvedené odvádí pozornost investorů od důležitých dlouhodobých rozhodnutí, která by měla být v centru jejich zájmu.

Je pravda, že díky pokroku v technologiích a výpočetní technice mají současní investoři mnohem více možností při studování historie trhů, testování strategií a zkoušení nových přístupů. Zda je to dobře, závisí na tom, jestli je investor schopen tyto výhody využít ve svůj prospěch, nebo mu to bude v důsledku pouze na obtíž. Jedno je ale jisté - investoři by neměli tolik řešit, co bylo před padesáti lety, jako to, jak na tom budou jejich investice za padesát let.

Zdroj: A Wealth of Common Sense