Investorem za pár minut. Těchto 5 ponaučení vám dá více než kurz za desetitisíce

Investování není raketové inženýrství. Zásadní je schopnost držet se zdravého rozumu a nenechat se strhnout emocemi. Pár pouček a rad se ale může hodit.
1. Investiční filozofie může být univerzální, strategie musí být na míru
Neexistuje univerzální portfolio ani dokonalé aktivum. Cíle a požadavky každého investora jsou jedinečné, takže i přístup každého investora k trhu je jiný. Investičními filozofiemi, které celému portfoliu dávají tvar nebo základní myšlenku, se klidně můžete inspirovat. Ale nemyslete si, že když budete kopírovat strategii někoho jiného, máte vyhráno.
Portfolio musí v každém okamžiku odrážet délku investičního horizontu, vztah k riziku, ale třeba i specifické potřeby investora v oblasti daňové optimalizace. Portfolio musí s investorem po všech stránkách souznít, jinak je zaděláno na průšvih.
2. Nejsou chytré a hloupé peníze, jen chytří a hloupí investoři
Kdysi platilo, že portfoliomanažeři velkých fondů, stratégové a další experti, pro které je povoláním správa peněz ostatních, jsou ve velké výhodě vůči drobným investorům. Mluvilo se o tom v nadsázce jako o souboji chytrých a hloupých peněz. Profesionálové měli lepší přístup k informacím, početné podpůrné týmy a nejlepší analytické nástroje.
Takzvaná demokratizace investování, zahrnující otevření většiny trhů prakticky všem, razantní snížení obchodních poplatků, zavádění nových investičních nástrojů nebo zpřístupňování pokročilých analytických nástrojů v obchodních platformách, ale pomyslný příkop zasypala. Už nejsou žádné chytré a hloupé peníze, jen chytří a hloupí investoři. A je jen na vás, na kterou stranu se přidáte.3. Komunikace je forma risk managementu
Řízení rizika může mít řadu podob. Může to být diverzifikace portfolia napříč třídami aktiv, sektory i regiony. Může zahrnovat využívání opcí nebo stop-loss příkazů, může to být také třeba pravidelné rebalancování portfolia. Jeden z nejlepších nástrojů řízení rizika při správě peněz je ale z docela jiného soudku. Je jím komunikace.
Takový poradce pro investora nemusí být nutně hned ten, kdo mu říká, do čeho přesně má vložit peníze nebo kdy je má z trhu stáhnout. Může to být klidně jen někdo, s kým investor sdílí své pocity z finančního trhu a kdo jeho úvahám dává zpětnou vazbu. Pouhé vyslechnutí jiného pohledu na věc může totiž někdy úplně změnit způsob, jakým investor o věci uvažuje, a může ho přivést k zamyšlení se nad tím, jestli náhodou něčemu nepřikládá až příliš velkou váhu nebo jestli něco naopak neopomíjí.
4. Hlavně srozumitelně
Komplikovanost prodává, ale jednoduchost vyhrává. Tržní experti se někdy snaží všechny kolem sebe přesvědčit, že investování je tak komplexní, že je potřeba mu věnovat hodiny denně. Že zkrátka není v silách běžného člověka z ulice peníze zhodnocovat efektivně.
Opakovaně se ale ukazuje, že opak je pravdou. Jednoduché strategie stojící na racionální úvaze fungují dlouhodobě nejlépe. Jednoduché totiž rozhodně neznamená hloupé. Investor se musí s investiční strategií ztotožnit, ale to se jen těžko povede, pokud nebude přesně chápat, jak funguje.
5. Nepřeceňujte nadvýnos
Míra nadvýnosu oproti trhu je pro investory, kteří se rozhodují, do čeho vloží peníze, nezřídka tím jediným, na čem záleží. Je pochopitelné, že se investoři snaží výnos maximalizovat, otázkou je ale vždy cena za takovou snahu.
Posedlost takzvanou alfou může být pro investiční plán škodlivá. Často totiž vede k razantnímu zvyšování míry rizika, žádá si poměrně časté zásahy do portfolia a investory strhává k uvažování v krátkodobém horizontu. Mnohdy se proto vyplatí nějakou tu desetinu procentního bodu oželet a upřednostnit stabilitu a předvídatelnost. Kdo na trhu hledá zkratky, může nakonec odejít s prázdnými kapsami.
Zdroj: A Wealth of Common Sense