Hedgeové fondy: Příležitost, nebo riziko?
Přestože mají hedgeové fondy ve svém názvu zajištění, respektive ochranu (hedge), jejich volnější investiční strategie, širší výběr investičních nástrojů a omezená regulace z nich udělaly nástroj pro vybranou klientelu, který je investory vnímán jako jeden z nejrizikovějších na trhu. Má smysl o nich vůbec uvažovat?
Hedgeové fondy zaznamenaly asi největší boom na konci 20. století a na začátku nového milénia, když jejich počet i aktiva pod správou rychle rostly a situace na trzích jim umožňovala dosahovat poměrně zajímavých výnosů. Dokázaly porážet trhy a klasické strategie založené na akciích a dluhopisech, a navíc byly málo korelované se zbytkem trhu, což zvyšovalo jejich prestiž a dělalo z nich nástroj určený pro ty, kdo chtěli něco (na)víc. Také díky tomu jejich počet vzrostl z několika stovek v roce 1990, kdy měly pod správou 39 miliard dolarů, až na téměř deset tisíc v současnosti.
Rozčarování po krizi
Zlom nastal po finanční krizi, během které velká část těchto investičních nástrojů nedokázala ochránit prostředky svých klientů a zaznamenala velké ztráty. Jelikož většina hedgeových fondů nedokázala tyto ztráty dohnat ani po několika letech a mnoho z nich má problém překonávat běžné indexové nástroje, které jsou mnohem levnější, investoři se stále častěji rozhodují právě pro tyto levnější nástroje sledující indexy.
Jen v roce 2016 tak z trhu zmizelo 1 057 hedgeových fondů, nejvíce od roku 2009 (zároveň vzniklo 729 nových hedgeových fondů, naopak nejméně od roku 2009). Celkový počet hedgeových fondů ke konci roku 2016, včetně fondů fondů, tak dosahoval 9 893.
Zdroj: Hedge Fund Research
Problémem hedgeových fondů jsou vedle jejich chabé výkonnosti také poměrně vysoké náklady, které zahrnují jak správcovské poplatky okolo 2 % ročně, tak výkonnostní poplatek v průměru kolem 20 % z případných výnosů. Mnoho na tom nezměnil ani fakt, že neúspěchy z poslední doby a odliv prostředků již přinutily některé fondy zlevnit; stále jsou drahé. Průměrný správcovský poplatek se dnes pohybuje na 1,48 % a výkonnostní klesl na 17,4 %.
Ztráta výlučnosti
Dalším problémem hedgeových fondů je jejich množství, které jim jednoduše neumožňuje efektivně alokovat stále větší objemy peněz a hledat atraktivní tituly. Doba navíc neumožňuje naplno využívat výhod aktivní správy, a hedgeové fondy tak mají problém s hledáním tržních cest vedoucích ke kýženým nadvýnosům. Trhy, potažmo hedgeové fondy, totiž stále více korelují, takže jedna z někdejších výhod hedgeových fondů, tedy volnost při výběru investičních aktiv, se ztrácí.
Přes to všechno jsou hedgeové fondy pro mnoho velkých investorů stále zajímavou třídou aktiv, a i když mají za sebou poměrně složitý rok, celkový objem majetku pod správou těchto fondů dosáhl na konci roku 2016 rekordní hodnoty 3,02 bilionu dolarů (poprvé přes 3 biliony dolarů).
Proč i tak zkusit hedgeový fond?
Hlavní výhodou hedgeových fondů je nadále jejich rozmanitost a různorodost strategií, jimiž se snaží dosahovat výnosů. Neorientují se jen na klasické nástroje, jako jsou akcie a dluhopisy, ale často využívají alternativní nástroje jako komodity, měny a jejich různé kombinace, včetně častého využívání spekulací na pokles a páky.
Dlouhodobě největší objem prostředků investovaných do hedgeových fondů směřuje do strategií využívajících pevně úročené cenné papíry. Podle průzkumu Credit Suisse by i v letošním roce měl být mezi investory velký zájem o fondy využívající strategie Fixed Income Arbitrage/Relative Value, které využívají cenových rozdílů u nástrojů s pevným výnosem.
Co frčí v roce 2017?
Dlouhodobě oblíbené jsou také fondy využívající takzvanou multistrategy, jejíž výhodou je zejména široká diverzifikace a hlavně volnost manažera při výběru aktiv. V letošním roce ale zájem o tyto fondy není až takový, do popředí zájmu investorů se tak dostává další strategie využívající volný přístup, takzvaná Global Macro. Ta vychází z celkového ekonomického a politického pohledu na jednotlivé země a na základě něj vybírá investiční nástroje. Jde o jednu z nejvolnějších strategií, která umožňuje manažerovi fondu investovat prakticky do jakéhokoli nástroje, a je tedy považována za nejméně korelovanou s trhem jako celkem. V roce 2017 roste zájem také o fondy orientující se na emerging markets, které v posledních letech nebyly zrovna oblíbené.
I když mají akcie za sebou velice úspěšné období a zájem o ně rostl i v hedgeových fondech, v letošním roce strategie, jako jsou Long/Short Equity nebo Equity Market Neutral nejspíše zaznamenají ústup ze slávy.
V dalším článku o hedgeových fondech se dozvíte, jak je to s těmito fondy u nás, respektive co od nich investoři (ne)mohou očekávat.
