Volatilita amerických akcií v dlouhodobé perspektivě
Ceny akcií dlouhodobě rostou, v horizontu dnů nebo týdnů ale předvádějí někdy i výrazné výkyvy. Pohled na vývoj v horizontu desetiletí může jakžtakž uklidňovat ty, kdo si skrze akciový trh spoří na klidné stáří, krátkodobí obchodníci se na druhou stranu jistě neleknou počtu výrazných pohybů na denní bázi, pravděpodobně je dokonce uvítají.
Od roku 1928 do roku 2017 americký akciový index S&P 500 (a jeho zpětně dopočítaný model) předvedl 2 791 denních růstů alespoň o procento, 716 posílení o minimálně dvě procenta, 2 696 poklesů o procento a více a 785 propadů o dvě procenta a více. Z toho lze celkem jasně vyvodit, že dlouhodobý růstový trend na akciovém trhu je tvořen převážně méně výraznými posíleními, kterých je o něco více než drobných poklesů. No a v tom všem se točí biliony dolarů.
Proč jsou vůbec některá období volatilnější než jiná? Krátkodobě je kolísání cen dáno primárně poptávkou po akciích, jež souvisí se změnami v očekáváních ohledně ziskovosti firem. Ano, tak jednoduché to je, jakkoli za změnami očekávání může být široká paleta faktorů:
- oznámené výsledky firem;
- makroekonomická data;
- změny ve vedeních firem;
- inovace;
- psychologie, například davové chování;
- politické změny;
- změny sazeb;
- změny tržního sentimentu (opět vycházející původně z konkrétních faktorů);
- další události v politice, ekonomice.
Média i samotní investoři se snaží pohyby cen na trzích vysvětlovat a jejich důvody zjednodušovat, trh je ale nesmírně komplexní kombinace lidí, technologií, politických a ekonomických událostí a také psychologických a společenských faktorů. Vysvětlit proto vývoj na trzích jednoznačně není dost dobře možné.
Až tedy někdy uslyšíte analytika nebo makléře, který lakonicky prohodí, že "dnes akcie zpevnily, protože zkrátka někdo nakupoval", vězte, že to může myslet nejupřímněji, jak je to je možné. Zákon nabídky a poptávky platí na burze bezvýhradně.
Zdroj: Visualcapitalist.com, Ritholtz.com
