Co musíte ráno vědět (9. června)

Jak si v úterý vedly akcie v Evropě a ve Spojených státech, jakých výsledků loni dosáhla společnost Pilulka a jak to mají američtí superboháči s daněmi? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akciové indexy v úterý uzavřely bez větších změn, čeká se na nové impulzy
Americké akcie uzavřely obchodování bez výraznějších změn. Indexy Dow a S&P 500 se drží v blízkosti rekordních maxim a investoři čekají na nové impulzy, napsala agentura Reuters. Ve čtvrtek vyjdou v Americe netrpělivě očekávaná data o inflaci. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 0,09 % na 34 599,82 bodu. Širší index S&P 500 naopak vzrostl o 0,02 % na 4 227,26 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 0,31 % na 13 924,91 bodu. Index volatility VIX vzrostl o 3,96 % na 17,07 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o tři bazické body na 1,538 %. Ceny ropy se zvedly o procento, zlato a stříbro naopak ztratily do jednoho procenta. Pevnější půdu pod nohama tento týden zatím nenašly kryptoměny, bitcoin v úterý ztratil téměř dvě procenta.
2. Evropské akcie se v úterý na směru neshodly. Dařilo se odvětví cestovního ruchu, ztrácely automobilky
Obchodování na západoevropských akciových trzích v úterý skončilo smíšeně. Z jednotlivých sektorů se dařilo cestovnímu ruchu, který přidal téměř dvě procenta, naopak více než procento odepsalo automobilové odvětví. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,10 % na 454,01 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,25 % na 7 095,09 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,11 % na 6 551,01 bodu, zatímco německý DAX se snížil o 0,23 % na 15 640,60 bodu.
3. Pražská burza v úterý mírně oslabila, Erste ztratila přes procento, zlevnily i ČEZ či O2
Pražská burza v úterý mírně oslabila, index PX klesl o 0,19 % na 1 177,99 bodu. Dolů ho táhla především Erste Group Bank, jejíž cenné papíry zlevnily o více než procento. Se ztrátou zakončily seanci i energetický ČEZ, operátor O2 či pojišťovna VIG. Naopak se dařilo akciím technologické firmy Avast nebo Komerční bance.
4. Očekávané události
V noci na středu na trh Čína pošle inflační statistiku, dopoledne Německo přidá obchodní bilanci a odpoledne USA zveřejní statistiku velkoobchodních zásob. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Pilulka v konsolidovaných výsledcích za loňský rok potvrdila výši tržeb i zisku
Společnost Pilulka Lékárny zveřejnila výroční zprávu a konsolidované výsledky hospodaření za rok 2020. Zveřejněné údaje nepředstavují zásadně nové informace, když přibližná výše tržeb i zisku na konsolidované úrovni byla zveřejněna či naznačena již v rámci oznámení výsledků za Českou republiku v březnu. Tržby na konsolidované úrovni vzrostly meziročně o téměř 44 % na 1,78 miliardy Kč. Společnost dosáhla kladného výsledku jak na úrovni EBITDA zisku (22,4 milionu Kč), tak na úrovni provozního zisku (1,1 milionu Kč). Čistý výsledek skončil ztrátou 25,6 milionu Kč. Ta byla přibližně o polovinu nižší než v roce 2019.
6. Evropská komise navrhla na příští rok rozpočet s výdaji v objemu 311,3 miliardy eur
Rozpočet Evropské unie navýšený o mimořádný fond obnovy by měl v příštím roce počítat s celkovými výdaji 311,3 miliardy eur. Navrhla to v úterý Evropská komise, podle jejíhož plánu budou granty pro členské země z bezprecedentního krizového balíku tvořit 143,5 miliardy eur. Dalších 167,8 miliardy eur půjde z unijní kasy na běžné rozpočtové výdaje. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že by Brusel mohl příští týden schválit první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země peníze z fondu dostávat.
7. Deficit zahraničního obchodu USA se v dubnu letos poprvé snížil
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v dubnu ve srovnání s březnovým rekordem snížil a zaznamenal zároveň i první pokles v letošním roce. Klesl na 68,9 miliardy dolarů z březnové hodnoty 75 miliard dolarů. Oznámilo to v úterý americké ministerstvo obchodu. Důvodem byl především pokles vývozu.
8. ZEW: Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v červnu klesla
Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červnu zhoršila. Zůstává ale relativně vysoko a v následujících šesti měsících se dále počítá se silným hospodářským oživením. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil německý institut ZEW. Jeho index důvěry klesl ve srovnání s květnem o 4,6 bodu na 79,8 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali, že důvěra se ještě zlepší a že index vystoupí na 86 bodů. Minulý měsíc byla důvěra nejvýše od února 2020.
9. Evropské společnosti se podle průzkumu chtějí více zaměřit na Čínu
Evropské společnosti by v budoucnu chtěly ještě více podnikat v Číně. Podle výsledků průzkumu, které zveřejnila Obchodní komora EU v Číně, 59 % společností uvedlo, že uvažují o rozšíření svých aktivit v Číně. Podíl společností, které uvažují o stažení z Číny, naopak v průzkumu klesl na rekordní minimum 9 %. Vztahy mezi Čínou a EU jsou přitom v poslední době tak špatné, jak už dlouho nebyly.
10. Němečtí experti radí zvýšit důchodový věk na 68 let, politici to odmítají
Poradní sbor německého ministerstva hospodářství navrhl v budoucnu zvýšit důchodový věk na 68 let. Vládní konzervativní unie CDU/CSU a také sociální demokraté (SPD) takovou úpravu odmítají a nesouhlasí s ní ani ministr hospodářství Peter Altmaier. Německo nyní prochází reformou, kdy se důchodový věk postupně do roku 2029 zvyšuje z 65 let na 67 let.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
ProPublica: Záznamy finančního úřadu ukazují, jak bohatí v USA neplatí daně
Zakladatel americké internetové společnosti Amazon Jeff Bezos, šéf automobilky Tesla Elon Musk i někteří další z nejbohatších lidí ve Spojených státech mají za posledních 20 let na kontě alespoň jeden rok, za který neodvedli ani cent na federálních daních z příjmů. Informovala o tom v úterý investigativní skupina ProPublica, která se dostala k rozsáhlému souboru dat amerického finančního úřadu (IRS) o přiznáních tisíců nejbohatších Američanů. Záznamy podle ní ukazují, že tito lidé mohou zcela legálně každoročně odvádět částky představující pouze nepatrný zlomek jejich zisků.
ProPublica uvádí, že získala dosud nezveřejněné informace o daňových záznamech pokrývajících časový úsek delší než 15 let. Data podle ní poskytují bezprecedentní vhled do finančního života amerických podnikatelských titánů včetně zakladatele softwarové společnosti Microsoft Billa Gatese, šéfa internetového podniku Facebook Marka Zuckerberga nebo investora Warrena Buffetta.
"V součtu tyto informace rozmetávají základní mýtus amerického daňového systému, že všichni přispívají spravedlivým dílem a že nejbohatší Američané platí nejvíce," uvádí ProPublica. "Záznamy IRS ukazují, že ti nejbohatší mohou, a to zcela legálně, platit daně z příjmu, které odpovídají jen malému zlomku ze stovek milionů, ne-li miliard, o které jejich majetky každý rok narostou," pokračuje článek.
Mezi těmi, kdo podle webu za některé z posledních roků neodvedli žádné daně z příjmu, jsou kromě Bezose a Muska také podnikatel a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg a finančník George Soros. Zakladatel Amazonu podle zjištění organizace ProPublica federální vládě nic neodvedl v letech 2007 a 2011, zatímco Soros zaznamenal stejný výsledek dokonce tři roky za sebou.
Ve snaze dobrat se jejich "skutečné míry zdanění" reportéři srovnali částky, které odvedlo 25 nejbohatších Američanů, s tím, o kolik se podle časopisu Forbes za stejné období zvýšila hodnota jejich majetku. Za roky 2014 až 2018 dosáhl nárůst částky 401 miliard dolarů, přičemž celkové odvody za uvedených pět let činily 13,6 miliardy dolarů, tedy asi 3,4 %. Pro americkou domácnost s ročním příjmem na střední hodnotě 70 000 dolarů mezitím platila 14% daň z příjmů.