Co musíte ráno vědět (14. prosince)

1. Americké akciové indexy na úvod týdne klesly kvůli obnoveným obavám z omikronu

Americké akcie zahájily týden poklesem. Výrazně oslabily akcie provozovatele výletních lodí Carnival a několika leteckých společností. Investoři se obávají dopadů nové varianty koronaviru omikron a vyhlížejí zasedání americké centrální banky. Zajímá je, jak rychle Fed ukončí nákupy dluhopisů a kdy začne příští rok zvyšovat sazby. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, odepsal 0,89 % na 35 650,95 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 0,91 % na 4 668,97 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztratil 1,39 % na 15 413,28 bodu. Index volatility VIX se zvýšil o 8,67 % na 20,31 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o sedm bazických bodů na 1,419 %. Ceny ropy se snížily zhruba o procento, zlato a stříbro mírně posílily a hlavní kryptoměny výrazně ztrácely (bitcoin -7 %, ether -9 %).

Pondělní dávka akciových grafů: V Americe znovu veselo. Nebo ne?!

2. Evropské akcie se v závěru pondělního obchodování spadly do půlprocentní ztráty

Obchodování na evropských akciových burzách se zkraje týdne neslo ve znamení nervozity z nových zpráv ohledně varianty omikron i čekání na sérii zasedání světových centrálních bank v čele s americkým Fedem. Celoevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 0,43 % na 473,53 bodu, německý DAX ztratil 0,01 % na 15 621,72 bodu, britský FTSE 100 odepsal 0,83 % na 7 231,44 bodu a francouzský CAC 40 pozbyl 0,70 % na 6 942,91 bodu.

Lukáš Novotný, WOOD & Company: Hlavní událostí týdne bude zasedání FOMC, trh (zřejmě) díky likviditě zatím "ignoruje" rizika

3. Pražská burza v pondělí opět mírně oslabila, banky zakončily smíšeně

Index PX klesl o 0,14 % na 1 403,50 bodu, když sice krátce po začátku obchodování vystoupal až nad 1 414 bodů, a posiloval tak o více než šest desetin procenta, následně ale začal oslabovat a zakončil v mínusu. Index táhly do červených čísel hlavně akcie Erste a skupiny ČEZ.

ČEZ: Vyšší ceny elektřiny budou podporovat hospodaření firmy, Komerční banka zvyšuje cílovou cenu akcií

4. Očekávané události

V úterý budou oznámeny ceny v zahraničním obchodě Koreje, průmyslová výroba v Japonsku a eurozóně, britská nezaměstnanost a český běžný účet. V USA budou sledované zejména výrobní ceny, vyjdou také index optimismu menších firem a data o zásobách ropy. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu vzrostly o rekordních 16,6 %

Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu meziročně vzrostly o rekordních 16,6 %, oznámil v pondělí spolkový statistický úřad. Prudce se zvyšují hlavně ceny surovin, vliv na růst velkoobchodních cen ale mají i problémy v dodavatelských řetězcích. Proti říjnu se velkoobchodní ceny zvýšily o 1,3 %.

6. Americký výrobce léků Pfizer koupí za 6,7 miliardy dolarů konkurenční firmu Arena

Americká farmaceutická společnost Pfizer se dohodla na převzetí svého konkurenta Arena Pharmaceuticals, za kterého zaplatí 6,7 miliardy dolarů. Pfizer tak rozšíří své aktivity v léčbě rakoviny a zánětlivých onemocnění. Pfizer za každou akcii Areny zaplatí 100 dolarů v hotovosti, což je zhruba dvojnásobek ve srovnání s jejich páteční závěrečnou cenou na burze. Transakci jednomyslně schválily správní rady obou podniků.

7. Německo vloží do svého klimatického fondu 60 miliard eur

Německo převede do svého fondu klimatických investic 60 miliard eur. Peníze jsou z již schváleného rozpočtového zadlužení na letošní rok, které Německo nakonec nevyužije. O převodu v pondělí rozhodla vláda nového německého kancléře Olafa Scholze a ve čtvrtek o tom bude jednat parlament. Ministr financí Christian Lindner označil rozpočtovou úpravu za jasný signál, že vláda je připravena plnit ekologické sliby bez nového zadlužování.

8. Divize firmy Harley-Davidson pro výrobu elektrických motocyklů vstoupí na burzu

Divize americké společnosti Harley-Davidson pro výrobu elektrických motocyklů LiveWire vstoupí na burzu. Učiní tak prostřednictvím fúze s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. Transakce divizi ohodnocuje na 1,77 miliardy dolarů, oznámila firma.

9. Soud ve Francii snížil bance UBS pokutu za daňové úniky na 1,8 miliardy eur

Odvolací soud ve Francii v pondělí vyměřil největší švýcarské bance UBS pokutu 1,8 miliardy eur za to, že pomáhala bohatým klientům vyhýbat se placení daní. Pro UBS je to velké vítězství, protože podle původního verdiktu z roku 2019 měla zaplatit pokutu rekordních 4,5 miliardy eur.

10. Turecká lira pokračuje v propadu, za rok ztratila zhruba polovinu hodnoty

Turecká lira v pondělí pokračovala v masivním propadu a dopoledne odepisovala k americkému dolaru více než sedm procent. Dolar se tak poprvé prodával za více než 14 lir. Centrální banka později oznámila, že začala intervenovat na obranu měny. Prezident Recep Tayyip Erdoğan se podle zdrojů agentury Reuters hodlá sejít s guvernérem centrální banky, s ministrem financí a s řediteli státních bank.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Průzkum: Většina firem v USA chce přinejmenším u části zaměstnanců očkování

Téměř dvě třetiny amerických podniků hodlají přinejmenším po části svých zaměstnanců požadovat, aby byli očkovaní proti covidu-19, a to bez ohledu na to, zda to po nich budou vyžadovat právní předpisy. Podle listu Financial Times to ukazují výsledky průzkumu společnosti Manpower Group, do kterého se zapojilo více než 6 000 zaměstnavatelů ve Spojených státech.

Podle průzkumu plánuje 27 procent amerických firem trvat na tom, aby byli všichni jejich zaměstnanci naočkováni dvěma dávkami vakcíny, zatímco 18 procent hodlá vyžadovat u všech zaměstnanců tři dávky vakcíny. Dalších 18 procent chce trvat na očkování pouze u části zaměstnanců.

Podíl amerických podniků, jež hodlají po zaměstnancích vyžadovat očkování, výrazně vzrostl ve srovnání s březnovým průzkumem, ve kterém takové plány ohlásila pouze čtyři procenta respondentů. Je také vyšší ve srovnání s Evropou, kde hodlá zavést nějakou formu povinného očkování zaměstnanců jen zhruba polovina dotazovaných firem, píší FT.

Administrativa prezidenta Joea Bidena vydala nařízení, které požaduje, aby lidé pracující v amerických firmách s více než stovkou zaměstnanců byli od 4. ledna očkovaní proti covidu-19 nebo procházeli pravidelným testováním na koronavirus. Platnost tohoto nařízení je však nyní pozastavena a o jeho osudu rozhoduje soud.